Vláda projednala možný střet zájmů Andreje Babiše. Prý neexistuje, shodla se

Jan Gruber

V minulých dnech uniklý dokument svědčí o tom, že se Evropská komise zabývá střetem zájmů Andreje Babiše v souvislosti s čerpáním evropských dotací koncernem Agrofert. Téma proto otevřela i vláda. Žádný problém ale neshledala.

Vláda Andreje Babiše (ANO) se na svém pondělním zasedání zabývala právním rozborem možného střetu zájmů svého předsedy v souvislosti s čerpáním evropských dotací koncernem Agrofert, který Babiš dříve vlastnil a který je dnes součástí svěřenských fondů. Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (nestr. za ANO) je svěřenský fond dostatečnou zárukou premiérovi nestrannosti a ten neporušil platné zákony.

„Jde-li o řádně fungující svěřenský fond, potom je zajištěno, aby k žádnému střetu zájmů nedocházelo,“ vysvětlil Kněžínek. Možný střet zájmů vyloučila i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO). „Premiér se nepodílí na žádném schvalování projektů, dotací, auditů nebo finančních kontrolách,“ řekla. „Premiér je člen vlády bez portfeje. Neřídí žádné ministerstvo a nerozhoduje o žádné rozpočtové kapitole,“ doplnil Kněžínek.

Rezort spravedlnosti nicméně v diskutované analýze uvedl, že svěřenský fond může hrát „roli non-subjektu, prostřednictvím nějž je uplatňován rozhodující vliv na obchodní korporaci“. A za jistých okolností lze i v tomto případě aplikovat ta ustanovení zákona o střetu zájmů, jež zakazují poskytovat dotace firmám, v nichž figurují členové vlády.

„S ohledem na skutečnost, že svěřenský fond nemá právní subjektivitu a že rozhodující úlohu ve vztahu ke správě majetku ve svěřenském fondu má svěřenský správce, je možné vyvodit závěr, že rozhodující vliv by musel být uplatňován prostřednictvím svěřenského správce,“ stojí dále v právním rozboru ministerstva spravedlnosti. To navíc dodává, že jeho stanovisko je toliko orientační, neboť k závaznému výkladu zákonů jsou povolány jen soudy.

Vracení peněz nehrozí. Je to lež, říká Babiš

Pochybnosti o Babišově přetrvávajícím střetu zájmů vzbudil uniklý dokument Evropské komise, na nějž v minulých dnech upozornil The Guardian. Ten uvedl, že situaci předsedy vlády lze za střet zájmů označit, neboť „politici by neměli mít prospěch z evropských dotací, na jejichž rozdělování dohlížejí“. České republice tak hrozí, že bude nucena vrátit dvaaosmdesát milionů eur, které letos Agrofert z evropských fondů obdržel.

„Nestranný a objektivní výkon funkce ministerského předsedy ve vztahu ke správě evropských fondů […] je kompromitován,“ citoval The Guardian dále z materiálu. Upozornil, že střet zájmů se nemusí týkat jen předsedy vlády: „[vedle] přímých ekonomických zájmů pana Babiše, jsou tu ještě další okolnosti, jež mohou být stejně tak posuzovány jako střet zájmů“. A naznačil, že Agrofert zřejmě nebyl způsobilý přijímat evropské dotace již od roku 2013, tedy od doby Babišova vstupu do vlády.

Případné vracení peněz Evropské unie ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) ovšem vyloučila s tím, že „nic není na stole“ a je třeba vyčkat, až se Evropská komise obrátí na Českou republiku oficiálně. Stejně po schůzi vlády hovořil i Babiš. „Žádné peníze vracet nebudeme. Není k tomu důvod. Jsou to nepravdy a dezinformace,“ řekl premiér. „Chovám se podle zákona, podle lex Babiš. Agrofert jsem vložil do svěřenských fondů,“ dodal s tím, že jde o další ze série útoků na jeho osobu.

Na možný Babišův střet zájmů jako první Evropskou komisi upozorňovala Transparency International a Česká pirátská strana. Piráti se současně obrátili i na Národní orgán pro koordinaci, jež zajišťuje čerpání fondů, nebo Státní zemědělský intervenční fond. „České úřady tuto situaci bagatelizovaly či přímo ignorovaly. Zákony a předpisy ale musí dodržovat nejenom občané, ale i premiér Babiš,” řekl Ivan Bartoš (Piráti).