Babiš má potíže: čelí trestnímu oznámení a bude se muset zbavit Agrofertu

Vratislav Dostál

Andrej Babiš čelí trestnímu oznámení pro krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku kvůli nákupu dluhopisů od Agroferu. A kvůli zákonu o střetu zájmů plánuje, že se zbaví Agrofertu a fondu Hartenberg.

Předseda hnutí a ANO a ministr financí Andrej Babiš má na začátku nového roku problémy. Podle informací serveru Echo24.cz čelí trestnímu oznámení pro krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Zároveň se připravuje na schválení zákona o střetu zájmů, v rozhovoru pro ČT24 totiž přiznal, že je připraven zbavit se Agrogertu.

Podle serveru Echo24.cz policie v pondělí obdržela trestní oznámení na Andreje Babiše podepsané německy znějícím jménem. Předseda hnutí ANO podle něj využil mezeru v zákoně, neboť dluhopisy, které od Agrofertu nakoupil v roce 2012 v hodnotě jedné koruny, nepodléhaly dani. Základ daně se totiž zaokrouhloval na celé koruny dolů, vlivem zaokrouhlení tak byla u fyzických osob daň nulová.

Babiš v reakci pro ČTK trestní oznámení označil za účelový politický krok. „Jednokorunové dluhopisy představovaly unikátní nástroj daňové optimalizace a Andrej Babiš ho využil v mimořádném rozsahu, jak už dříve upozornil v komentáři ekonomický novinář Miroslav Motejlek. Klíčové slovo však mají v tomto ohledu finanční úřady, které nejspíš proti svému šéfovi nepůjdou,“ napsal server Echo24.cz.

„Není legální přimět svou vlastní společnost k tomu, aby vydala dluhopisy, ze kterých nemá žádný užitek jen proto, aby se majitel společnosti obohatil tím, že tyto dluhopisy nakoupí a nemusí danit příjem z těchto dluhopisů. Věřím, že důkladným prověřením a vyšetřením věci orgány činné v trestním řízení dospějí ke zcela jednoznačným zjištěním potvrzujícím, ba dokonce překračujícím uvedená tvrzení,“ píše se v dokumentu, který cituje server.

Dluhopisů s nominální hodnotou jedné koruny vydal ke konci roku 2012 Agrofert tři miliardy kusů, a to s úrokem šesti procent a s platností na deset let. Babiš je tehdy koupil jako fyzická osoba, podle informací serveru jich nyní vlastní přes 1,5 miliardy kusů. Výnosy z dluhopisů pro něj znamenají ročně příjem okolo devadesáti milionů korun, ze kterých neodvádí daně. „Jen za minulý rok tak na daních ušetří 13,5 milionu korun,“ vypočítává server.

Babiš se také chystá na případné schválení zákona o střetu zájmů, který již sice jednou prošel legislativním procesem, avšak prezident Miloš Zeman jej vetoval. Pokud sněmovna prezidentské veto přehlasuje, což je s ohledem na průběh minulých hlasování v dolní komoře pravděpodobné, bude muset Babiš na implementaci zákona reagovat.

A ve středu večer v rozhovoru pro ČT24 v této souvislosti přiznal, že je připraven se zbavit Agroferu i fondu Hartenberg. Jakým způsobem operaci provede, zatím řeší jeho právníci. „Já myslím, že to bude v lednu tohoto roku,“ řekl Babiš. Dle jeho slov to bude velká událost: „Doufám, že se mě už potom nikdo nebude ptát na Agrofert, když už ho nebudu vlastnit. Zbavím se akcií Agrofertu. Nebudu akcionář Agrofertu."

Novelu zákona o střetu zájmů vetoval prezident v polovině prosince, svůj krok odůvodnil tím, že zákon považuje za protiústavní. Tzv. lex Babiš poutal několik měsíců pozornost veřejnosti, byl také předmětem vleklých sporů uvnitř vládní koalice. Babiš zákon opakovaně označoval stejně jako prezident za protiústavní. Vadí mu, že se dotýká jeho rozsáhlých podnikatelských aktivit.

Norma totiž zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysálání a vydávat periodický tisk. A nejen to, pokud poslanci veto prezidenta přehlasují, společnosti, ve kterých ministři vlastní nejméně čtvrtinový podíl, se nebudou moct ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.

O tom, zda zákon vejde skutečně v platnost, bude muset znovu rozhodnout dolní komora. A je pravděpodobné, že se k přehlasování prezidentova veta potřebná většina poslanců pohodlně najde. Při posledním hlasování totiž pro zákon hlasovali kromě zástupců hnutí ANO prakticky všichni zákonodárci.