Dolní komora ve středu schválila vládní novelu zákona o střetu zájmů. Pro hlasovala sociální demokracie, TOP 09, ODS, lidovci a komunisté. Hnutí ANO bylo proti. Poslanci a poslankyně nakonec přijali pozměňovací návrh poslance Jana Chvojky (ČSSD), podle kterého člen vlády nesmí provozovat rozhlasové a televizní vysílání, vydávat periodický tisk a držet podíl v mediálních domech.

Sněmovna také přijala pozměňovací návrh Martina Plíška (TOP 09), podle kterého obchodní společnosti, v níž člen vlády nebo jím ovládaná právnická osoba bude mít alespoň čtvrtinový podíl, bude zapovězena účast v zadávacích řízení podle zákona o veřejných zakázkách.

Rovněž byl schválen další Plíškův návrh, že podnikatelským subjektům s nejméně čtvrtinovým podílem člena vlády bude zakázáno poskytovat dotace nebo investiční pobídky. Naopak poslanci nepřijali Chvojkův návrh, aby ministři nemohli být většinovými vlastníky firem, a stejně tak obdobný návrh Martina Plíška.

Přijatou podobu zákona však Plíšek ocenil: „Jsme zemí, která měla mírnou úpravu, pokud šlo o střet zájmů a o podnikání členů vlády. Po vzoru některých zemí v zahraničí jsme ale dnes schválili některé zásadní změny,“ uvedl Plíšek a doplnil: „Pokud neplatí politická kultura, musíme přistoupit k regulaci. Jsem rád, že prošly návrhy, které říkají, že firmy členů vlády by neměly přijímat veřejné peníze,“ uzavřel Plíšek.

Novela zákona o střetu zájmů také podle Miroslava Kalouska (TOP 09) přispěje k omezení oligarchizace České republiky. „Podle toho, které návrhy byly přijaty, je zřejmé a jisté, že dnes se učinil významný krok na obranu demokracie a aktivní kroky proti oligarchizaci země,“ uvedl Kalousek.

Zákon bude hlídat nejen Babiše, ale i dalších padesát tisíc politiků, poukazují občanské organizace

Premiér Bohuslav Sobotka ve svém vyjádření vyzdvihl celkový význam novely: „Politici budou předkládat prohlášení o majetku při nástupu do funkce, oligarchové si budou muset vybrat, buď členství ve vládě, nebo dotace, veřejné zakázky a vlastnictví médií,“ zdůraznil Sobotka a dodal: „Pro dobré fungování demokracie je důležité oddělit politiku, podnikání a vlastnictví médií. Chceme, aby se Česko nestalo banánovou republikou, členové vlády by neměli současně podnikat či kontrolovat média.“

Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek sice ocenil, že sněmovna nepřijala pozměňovací návrhy, které by členům vlády bránily vlastnit rozhodující podíl ve firmách, zároveň však odmítl ostatní pozměňovací návrhy poslance Chvojky a Plíška: „Radili jsme se v našem poslaneckém klubu a v podstatě se domníváme, že je proti základním principům právního státu přijímat zákony, které mají regulovat chování pouze jednoho člověka. Chtěli jsme zákon, který zamezí skutečnému střetu zájmu politiků bez ohledu na jejich jména. Bohužel, to se nestalo,“ uvedl Faltýnek.

Následně odkázal na tweet předsedy ODS Petra Fialy, který to podle něho potvrdil. Petr Fiala v něm napsal: „Zákon o střetu zájmů řeší hlavně střet zájmů Andreje Babiše. Není důvod to nepřiznat. Zákon o jednom člověku není ideální, přesto je potřebný.“ Tento princip je podle Faltýnka důvodem, proč ANO nepodpořilo konečnou verzi zákona.

Přijetí novely naopak uvítaly občanské organizace. „Dlouhodobě podporujeme možnost veřejné kontroly politiků od občanů. To, že bude moci kdokoli nahlédnout do majetkového přiznání veřejného funkcionáře je dalším důležitým krokem k transparentnosti státu a jeho činnosti. Pevně doufám, že nový centrální registr majetkových přiznání bude přehledný, sjednotí způsob odevzdávání přiznání a umožní snazší přístup k datům a vyhledávání v nich,“ poznamenal Tomáš Trenkler ze sdružení Naši politici.

Jiří Skuhrovec ze sdružení EconLab k tomu doplnil: „Zákon o střetu zájmů má hlídat Andreje Babiše, ale i dalších 50 tisíc aktivních politiků. V malé zemi, jako je naše, střet zájmů nelze úplně vymýtit či zakázat. Musíme se s ním naučit žít a hlídat ty, u kterých nastává. K tomu pomůže třeba veřejný registr majetkových přiznání,“ zdůraznil Skuhrovec.

Zákon o střetu zájmů je jedním z protikorupčních opatření připravovaných v souladu s vládním Akčním plánem boje s korupcí a rovněž je součástí programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy. Novela sjednocuje místo, do kterého budou předkládány majetková přiznání politiků. Ta budou odevzdávána pouze elektronicky do centrálního registru, který bude přístupný veřejnosti. Přiznání tak už nebudou na šesti tisících obecních úřadech, ale na jednom místě. Politici dále musí předložit majetkové přiznání už v den nástupu do funkce.