Historicky největší střet zájmů, kterému je třeba co nejdříve učinit přítrž - tak mluví o vládním angažmá ministra financí Andreje Babiše zástupci opozice i obou stran, které se rozhodly s ním vstoupit do společné vlády. Babiš sám přiznává, že ve střetu zájmů je „už když ráno vstane z postele“.

Novela zákona o střetu zájmů je tedy velká příležitost, jak tuto situaci změnit. Zatím se ale více mluví, než koná. Jeho projednávání se protahuje nekonečně dlouho a ve finále z něj může vypadnout klíčový prvek, který může veřejnosti přibližovat střet zájmů u všech veřejných činitelů.

Kopí, kterým se nebodá

Společně s elektronickou evidencí tržeb a protikuřáckým zákonem snad letos není častěji zmiňovaného zákona. Jeden by proto čekal, že si politici dají tu práci a budou se snažit hledat na něm shodu. Zatím je však používaný především jako bojová korouhev, se kterou se strany za hlasitého povyku řítí do boje, aby ukázaly svou sílu a odhodlání zatočit s oligarchismem. Aby ji těsně před srážkou zase sklopily, výhružně s ní zamávaly a protivníka s ní nakonec maximálně jemně poklepaly po přilbici.

Původně měl tento zákon především zprůhlednit majetek osob při nástupu do veřejné funkce a během ní, a pomoci předcházet spekulacím o tom, jaké věci za jakých podmínek tito lidé během své kariéry získali. Debata kolem zákona se tak díky předloženým pozměňovacím návrhům nevede o zprůhledňování a předcházení, ale spíše o omezování a zákazech. Poslanci začali pátrat po tom, co všechno mohou zakázat člověku ve veřejné funkci, aby nebyl ve střetu zájmů. Hledání shody na tom, co by to mělo být, se ale donedávna moc nedařilo.

Poslanec TOP 09 Martin Plíšek navrhl, aby firma, ve které má člen vlády více než pětadvacetiprocentní podíl, nesměla dostávat dotace a investiční pobídky. Sociální demokraté nechtěli nechat trumfy v rukou opozice. Za jejich stranu tedy přišel s vlastním návrhem poslanec Jan Chvojka. Podle něj by měl být zakázán souběh funkce člena vlády a ovládající osoby obchodní korporace nebo vlastnictví médií. Na něm se ještě v červnu shodovali zástupci čtyř stran - ČSSD, KDU-ČSL, ODS a TOP 09.

Občanům raději neukazovat!

Nyní, krátce před hlasováním, se obě opoziční strany tváří o dost zdrženlivěji. Odborník ODS na rozvracení zákonů skrze pozměňovací návrhy Marek Benda předkládá návrh na vyjmutí centrálního registru majetkových přiznání. „Pokud by z návrhu zákona vypadl centrální registr, tak by novela zákona o střetu zájmů přišla o svůj smysl,“ odpovídá mu poslanec Chvojka. Jeho spolustraník Pleticha přitom svým návrhem „pojišťuje“ alespoň to, aby byl registr přiznání veřejných činitelů neveřejný.

V posledním srpnovém týdnu sice zástupci ČSSD, KDU-ČSL, ODS a TOP 09 ohlásili křehkou shodu na tom, že podpoří návrhy poslanců Plíška i Chvojky, přesto však stále není nic jisté.

Pokud nebude registr majetkových přiznání ze zákona vyjmutý, opozice ho možná nakonec nepodpoří - potvrdila by tím spekulace o tom, že jí nešlo jen o omezování oligarchů, ale také o to ochránit své lidi v samosprávách před tím, aby někdo (natož veřejnost) velmi jednoduše procházel to, jaký majetek ve svých funkcích nabyli.

Stále nevyřešená zůstává i otázka sankcí - nedodržování pravidel nastolených zákonem by stále měla řešit jen přestupková komise v místě bydliště ministra nebo jiného veřejného činitele, nikoli žádný silnější orgán jako například ministerstvo.

Všemi připomínaný a vyzdvihovaný zákon je tedy v tuto chvíli v nelichotivé situaci - bude zřejmě přijatý v té podobě, která výrazně omezí budoucí ministry, ale vymahatelnost porušování bude velmi slabá, obcházení snadné. Za takovou cenu z něj může vypadnout jeho původní smysl - veřejná kontrola, která měla pomáhat předcházet střetům zájmů u všech veřejných činitelů.

V souvislosti se zákonem o střetu zájmů stojí za přečtení i poslední text na blogu Lukáše Wagenknechta, který popisuje, jak se sami poslanci týden před hlasováním zbavili možnosti, jak by mohli sledovat skutečné vlastníky firem, včetně těch, které patří ministrům.

Je tedy možné, že ze zákona nakonec nebude ani A, ani B, ani AB.