Když Andrej Babiš vstoupil do politiky, strhla se debata o jeho někdejším členství v komunistické straně před rokem 1989 a údajném konfidentství pro Státní bezpečnost. Velkým tématem se stalo jeho velkopodnikání a střet zájmů, který jeho vstupem do vlády hrozil vzniknout. Problém propojení politiky a velkých ekonomických zájmů zesílilo, když Andrej Babiš rozšířil své impérium i do mediální oblasti. Přesto nakonec vznikla vláda, který riziko takového střetu zájmů ve své koaliční smlouvě nijak neřešila.

Téma samozřejmě nezmizelo. Jen tiše čekalo, až se na oligarchu „Babišconiho“ něco nastřádá. Kritika tohoto problému přicházela v zájmu koaličního příměří v podstatě jen z opozičních lavic. Ani obratný marketing ale nemohl zakrýt, že vicepremiéra řízení státu jako soukromé firmy skutečně magicky přitahuje. To, že se jeho hnutí ANO nakonec vyhouplo do čela preferencí, apetit k otevření tématu oligarchizace české politiky jen zesilovalo.