Poslenecká sněmovna v úterý večer, případně v průběhu středy, projedná novelu služebního zákona. Její schválení v prvním čtení je podmínkou prezidenta Miloše Zemana k tomu, aby jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí. Podle opozice vznikající vláda jedná účelově.

Takové interpretaci se ale brání politici hnutí ANO. Na úterní tiskové konferenci uvedli, že termín zahájení jednání schůze není zásadní, a to přesto, že vychází vstříc prezidentovi. „V předvolebním programu totiž mělo — stejně jako další strany — jako jednu z priorit právě projednání návrhů Rekonstrukce státu,“ uvedli

Původní zákon o státní službě byl přitom schválen v roce 2002, od té doby nebyl nikdy uveden v platnost. Strany vládní koalice tedy podle hnutí ANO nyní činí ve sněmovně první krok k tomu, aby norma, kterou Česká republika jako jediná ze států Evropské unie stále nemá, mohla nabýt postupně účinnosti od roku 2015.

Opoziční TOP 09 a ODS, jejíž poslanci rovněž návrhy zákonů Rekonstrukce státu podepsali, tvrdí, že zákon se projednává jen proto, aby mohl být Andrej Babiš ve vládě.

„Měli jsme slíbenou jasnou změnu a ODS byla připravena této změně vytvářet kvalifikovanou opozici. Ale změna nepřišla. Rýsuje se naopak další prezidentská vláda, která dostane důvěru jen v případě, že ohne pravidla, která tu doposud platila,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.

Z principiálních důvodů a z důvodu obrany demokracie proto podle něj občanští demokraté nepodpoří změny ve služebním zákoně, ani související změny v lustračním zákoně. „Za obzvlášť perverzní považuji fakt, že zákon nebude vyžadovat lustrační osvědčení po ministrovi, budou ho ale muset předkládat lidé, které ministr do funkcí jmenuje," dodala první místopředsedkyně sněmovní frakce ODS Jana Černochová.

Lustrační zákon podle jejího mínění není přežitý. „Nemáme jinou obranu před lidmi, kteří demokracii zásadním způsobem zradili. Nejde přitom jen o pana Babiše. Ale také o lidi jako je pan Ondráček, který dnes sedí v Poslanecké sněmovně a který v roce 1989 mlátil ty, kteří odmítali komunismus,“ připomněla Černochová.

„Pokládáme za nezbytné zásadně odmítnout text služebního zákona v podobě, která de facto ruší lustrační zákon na všech ministerstvech. Příslušní úředníci budou povinni předkládat negativní lustrační osvědčení a jejich nejvyšší nadřízený tuto povinnost mít nebude. Bude to tedy moci být i bývalý estébák i bývalý agent komunistické tajné policie,“ uvedl již v pondělí předseda sněmovní frakce TOP 09 Miroslav Kalousek.

„V návrhu služebního zákona není nic o lustračním zákonu, ta diskuse je tedy předčasná a můžeme ji řešit v rozpravě ve druhém čtení. Nám jde hlavně o to, aby zákon vešel co nejdříve v platnost,“ reagoval na kritiku opozice na tiskové konferenci po jednání poslaneckého klubu hnutí ANO jeho předseda Jaroslav Faltýnek.

„Lustrační zákon pokládáme za principiální výraz kontinuity našeho polistopadového vývoje a je pro nás nedotknutelný,“ uvedl poslanec KDU-ČSL Daniel Herman s tím, že zákon o státní službě je klíčovou normou pro odpolitizování státní správy. „Odmítám tvrzení, že se jedná o Lex Babiš. Tento zákon se nevztahuje na ministry a politické náměstky,“ dodal předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

„Projednání novely tohoto zákona v prvním čtení je podmínkou prezidenta republiky pro ustavení celé budoucí vlády a ukončení činnosti vlády Jiřího Rusnoka, která nevzešla z voleb a politické důvěry,“ dodal předseda KDU-ČSL s tím, že nabytí účinnosti zákona je dlouhodobě vyžadováno Evropskou komisí.

„Pro nás je tedy naprostým šokem přístup TOP 09 a ODS, které nechtějí, aby se tento a další zákony Rekonstrukce státu projednaly. Já sám jsem návrhy Rekonstrukce podepsal v říjnu loňského roku, nemohl jsem tedy o podmínce pana prezidenta vědět," dodal Faltýnek.

„Jsme rádi, že se pět zákonů Rekonstrukce státu konečně dostává do legislativního procesu. Většina poslanců tyto návrhy podepsala, takže nechápeme, proč jsou dnes někteří proti. Pokud je tu prezidentova podmínka, aby se zákon o státní službě projednal v prvním čtení už před jmenováním vlády, tak se ptám, kdy jindy, když ne teď," doplnila místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová.

Zástupci Rekonstrukce státu nicméně upozorňují, že u složitých norem, jako je zákon o státní službě, je krajně rizikové připravovat klíčové pasáže novely pozměňovacími návrhy v parlamentních výborech. Za vzniklé situace považují za zásadní, aby koaliční strany představily konkrétní postup při dopracování zákona. „K projednání novely by měly být přizvány i opoziční strany,“ uvedla iniciativa v tiskovém prohlášení.

Podle jejich expertů by mělo dojít ke zpracování analýzy finanční náročnosti a vytvoření konkrétního plánu implementace zákona. Koaliční strany by zároveň podle Rekonstrukce státu měly připravit a podpořit jediný komplexní pozměňovací návrh, aby ve třetím čtení nedošlo k nepřehlednému „cupování“ novely individuálními pozměňovacími návrhy.

Mezi dílčí doporučení Rekonstrukce státu řadí například to, aby k zákonu byla nachystána chybějící analýza finanční náročnosti, která by například umožnila reálné nastavení platových podmínek pro úředníky.

K zákonu musí vláda zároveň podle iniciativy připravit důkladnou implementační strategii, která stanoví na přechodné období několika let, jak bude zákon uváděn v praxi a mj. zajistí, aby v přechodné době mohli do státní správy přijít jednak kvalitní úředníci, kteří státní správu v uplynulých letech opustili, i noví profesionálové.

Vláda musí v neposlední řadě podle mluvčího iniciativy Nikoly Hořejšího předložit konkrétní návrh mechanizmu odměňování úředníků, které by správně mělo být závislé na výkonu a nikoliv na loajalitě k politické moci. Návrh by měl jednak motivovat kvalitní odborníky pro práci ve veřejné správě, jednak bez něj není možné kalkulovat finanční náročnost zavádění zákona.

„Jmenování úředníků po dohodě ministra a generálního ředitele státní služby považujeme za přípustné pouze na nejvyšší úrovni. Z návrhu novely je proto potřeba odstranit pasáž, která ponechává jmenování všech (i nižších) vedoucích úřednických funkcí (vedoucí oddělení až ředitel sekce) ministrem,“ uvedl Hořejší.

Současný návrh zavádí šestileté funkční období pro generálního ředitele státní služby a možnost bezdůvodného odvolání vládou se souhlasem prezidenta. „Jako druhý ústavní orgán doporučujeme místo prezidenta spíše Senát, na němž není vláda závislá,“ zdůraznil mluvčí iniciativy.

Strany vládní koalice již avizovali, že novela projde mezi prvním a druhým čtením podstatnou úpravou. „Expertní týmy hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL proto pracují na změnách předkládaných návrhů tak, aby v druhém čtení odpovídaly stávajícímu právnímu řádu České republiky. Prosazují přitom devadesátidenní lhůtu na jejich projednání mezi prvním a druhým čtením,“ uvedlo hnutí ANO v úterý.