Vláda Jiřího Rusnoka ve středu schválila novelu zákona o státní službě, norma má zlepšit výkon státní správy její depolitizací a vyřešit tak dlouho odkládaný problém, na který upozorňuje i Evropská unie. „Je to jedna z podmínek pro plynulé čerpání evropských fondů v nadcházejícím programovacím období,“ připomněl premiér na tiskové konferenci.

Svůj návrh zákona chce ale také prosadit vznikající vládní koalice sociálních demokratů, hnutí ANO a lidovců. Její zástupci o zákonu jednají. Jeho přijetím v prvním čtení podmiňuje prezident Miloš Zeman vznik vlády, Poslanecká sněmovna o něm bude jednat příští úterý v rámci mimořádné schůze dolní komory.

Zástupci vznikající vlády již avizovali, že mezi prvním a druhým čtením projde norma výraznou úpravou. „My bereme námitky vlády velmi vážně a zabýváme se jimi i v rámci expertní skupiny, která pracuje na komplexním pozměňovacím zákonu, který by měl být prezentován ve druhém čtení," uvedla pro ČT24 místopředsedkyně strany ANO Věra Jourová.

S hnutím ANO souhlasí také lidovci. „Ke služebnímu zákonu budeme mít koaliční schůzku, abychom si názory na jednotlivé návrhy sladili," uvedl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Předpokládá, že nebude stoprocentně použit ani jeden z návrhů, to znamená ani vládní, ani poslanecký.

Vládní materiál navazuje na předchozí snahy o větší profesionalizaci státních zaměstnanců. „Udělali jsme úspornější, jednodušší verzi původní legislativy z roku 2002, ale takovou, která podle našeho názoru je schopná ty cíle dosáhnout,“ vysvětlil na středeční tiskové konferenci Jiří Rusnok.

Hlavní přínos zákona podle něj spočívá v depolitizaci státní správy. „Velmi důsledně volíme princip nezávislosti státní služby na politické reprezentaci. Celý ten systém státních tajemníků, jmenovaných generálním ředitelem státní služby, který není snadno odvolatelný, není politickým reprezentantem, je to prostě nejvyšší profesionál v této oblasti, je v tomto návrhu velmi důsledně vystavěn,“ zdůraznil předseda vlády.

Navrhovaný systém předpokládá vznik funkce generálního ředitele státní služby, který by byl jmenován velmi přísnou procedurou a po té jen velmi obtížně odvolatelný. Generální ředitel by následně na každém ministerstvu ustanovil státní tajemníky coby faktické vedoucí těchto úřadů.

Ministr práce a sociálních věcí odhaduje, že by se zákon týkal asi 72 000 státních zaměstnanců. Rozsah jejich benefitů je ale na základě předchozích politických diskusí omezen.

„Tento zákon, tak jak ho posíláme do sněmovny, bude spolehlivějším základem pro legislativní proces i pro politické reprezentanty, tak aby byli schopni eventuálně připravit komplexní pozměňovací novelu a aby nakonec z toho procesu vzešla norma, která může alespoň odstartovat implementaci státní služby v akceptovatelné úrovni,“ sdělil ministr František Koníček.

ČSSD, ANO a KDU-ČSL vycházejí z návrhu souciálních demokratů. Ti normu vypracovali již v době, kdy u moci byla Nečasova vláda. „Zákon vznikl v roce 2002 a mezitím se spousta věcí ve státní správě změnila, čili jde hlavně o to, aby byl kompatibilní se stávajícím stavem. Shoda v expertním týmu je a věřím tomu, že koalice schválí návrh v prvním čtení," vysvětlil již v úterý předseda sněmovní frakce hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

„My zcela odpovědně posoudíme oba návrhy, nicméně už nyní se mi celá ta situace zdá dosti nešťastná. Vše je uspěchané, zákon se vytváří pod tlakem prezidenta, což není vůbec dobré. Navíc rodící se koalice již otevřeně hovoří o tom, že zákon v navrhované podobě schválí jen kvůli prezidentovi a časem předloží novelu, která zákon zcela překope," komentoval paralelní vznik obou zákonů Stanislav Grospič z KSČM.

Podle něj by takto legislativní proces vypadat neměl.