Státní služba se stala před volbami klíčovým tématem. Ať už ve volebních programech například ČSSD, ANO a KDU-ČSL, které vyjádřily zájem státní službu zavést, tak v aktivitách unikátního projektu Rekonstrukce státu, v níž je zákon o státní službě jedním z devíti klíčových zákonů. Na přijetí zákona rovněž (zcela oprávněně) tlačí Evropská komise, která ho považuje za zásadní podmínku pro zabránění politickým manipulacím s evropskými fondy.

V neposlední řadě do diskuse o služebním zákonu zasáhl také prezident, který úspěšným prvním čtením podmínil jmenování vlády. Stranou nechme spekulace o vazbě na lustrační zákon a působení Andreje Babiše v nové vládě.

Zákon o státní službě má za cíl profesionalizovat, depolitizovat a posílit transparentnost státní správy a jejích procesů. Na této obecné proklamaci panuje shoda napříč koaličními stranami, neziskovým sektorem i odbory. V čem se však jednotlivé názory liší a jaký bude postup schvalování zákona?

23. prosince 2013 Jeroným Tejc a spol. načetl novelu služebního zákona z roku 2002 jako poslaneckou iniciativu, na níž se podíleli vedle stranických expertů ČSSD také odbory a část neziskového sektoru. Jednalo se o identický návrh jako v červenci 2013, který se však kvůli rozpuštění Sněmovny nedostal na pořad jednání.

K tomuto návrhu Rusnokova vláda dala nejprve v srpnu 2013 neutrální stanovisko a v případě druhého (identického) předložení o půl roku později negativní kvůli údajné neústavnosti. Nicméně Tejcova novela prošla v průběhu roku 2013 opakovanými odbornými diskusemi všech zainteresovaných subjektů.

Sněmovna bude o něm jednat na mimořádné schůzi 21. ledna 2014. Budoucí vláda chce v druhém čtení, následujícím minimálně devadesát dní po prvním čtení, načíst komplexní pozměňovací návrh, který bude reflektovat požadavky koaličních stran i nezávislých expertů. Na pozměňovacím návrhu už nyní pracují odborníci nominovaní koaličními stranami.