Poslanec ČSSD a člen ústavně-právního výboru sněmovny Jan Chvojka připravil pozměňovací návrh k novele zákona o střetu zájmů, který pod přísnými sankcemi zakazuje členům vlády podnikat či ovládat mediální domy. „Ať platí jednoduché, ale přísné pravidlo: Buď služba ve vládě, nebo vlastní byznys,“ vysvětluje Jan Chvojka.

Za stejně důležitou pokládá nezávislost médií. „Mezi působením ve vládě a vlastnictvím médií musí stát čínská zeď,“ tvrdí. Jeho návrh zakazuje členům vlády, aby ovládali obchodní korporaci a přímo či nepřímo v ní uplatňovali rozhodující vliv. Po nástupu do vládní funkce budou mít šedesát dnů na to, aby uvedli své majetkoprávní vztahy do souladu s příslušnými pasážemi zákona o střetu zájmů.

Pokud člen vlády požadavky zákona nesplní, budou vůči němu i společnosti uplatněny tvrdé sankce. Automaticky ztratí nejen právo hlasovat v orgánech společnosti, ale i právo na podíl ze zisku v daném kalendářním roce. Citelné mají být podle ČSSD i sankce vůči korporaci, ve které člen vlády nepřestal v rozporu se zákonem svůj vliv vykonávat.

Taková společnost ztratí nárok na veškeré dotace, subvence a jinou podporu ze strany státu. Člen vlády nadto nemá mít ani právo na podíl ze zisku z takové korporace za kalendářní rok, ve kterém čerpala dotace či jinou veřejnou podporu, nebo se podílela na nadlimitních veřejných zakázkách.

Obdobně tvrdá pravidla navrhuje poslanec pro případ, že člen vlády provozuje rozhlasové nebo televizní vysílání či vydává periodický tisk nebo drží podíl v mediálním domě. Pozměňovací návrh zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání, vydávat periodický tisk a držet podíly v mediálních domech.

Aktivity v oblasti médií mají členové vlády podle Chvojkova pozměňovacího návrhu ukončit do šedesáti dnů od nástupu do funkce. Pokud tak neučiní, ztrácejí svá hlasovací práva v daných společnostech a také právo na podíl na zisku za kalendářní rok, kdy byl porušen zákon. Televizní či rozhlasové společnosti pak může být odňata licence.

„Zákon o střetu zájmů je účinný deset let. Dosavadní zkušenosti ukazují, že nastal čas zpřísnit nároky na špičky exekutivy,“ vysvětluje Chvojka. Sociální demokraté také připomínají, že s tvrdšími pravidly pro střet zájmů se lze setkat například v Rakousku, kde společnosti, ve které má člen vlády více než čtvrtinový podíl, nesmí být přidělena státní zakázka. Na podobných principech je prý založena regulace v Lotyšsku či Litvě.