Prezident Miloš Zeman v pondělí vrátil poslancům k projednání zákon o střetu zájmů. Tzv. lex Babiš poutal několik měsíců pozornost veřejnosti, byl také předmětem vleklých sporů uvnitř vládní koalice. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zákon označuje stejně jako prezident za protiústavní. Vadí mu, že se dotýká jeho rozsáhlých podnikatelských aktivit.

Norma totiž zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysálání a vydávat periodický tisk. A nejen to, pokud poslanci veto prezidenta přehlasují, společnosti, ve kterých ministři vlastní nejméně čtvrtinový podíl, se nebudou moct ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.

Babiš už dříve uvedl, že se kvůli zákonu obrátí na Ústavní soud. „Zákon je z našeho pohledu protiústavní, v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v rozporu s pravidly společné zemědělské politiky Evropské unie,“ uvedl před časem předseda sněmovní frakce hnutí ANO a člen dozorčí rady Agrofertu Jaroslav Faltýnek.

Sociální demokraté naopak zdůrazňují, že novela představuje jedno z dlouhodobě očekávaných protikorupčních opatření připravovaných v souladu s vládním Akčním plánem boje s korupcí. Faktem nicméně je, že zákon je široké veřejnosti znám jako lex Babiš, a to kvůli pozměňovacímu návrhu poslance Jana Chvojky (ČSSD), který míří proti oligarchizaci české politiky.

Právě na tyto pozměňovací návrhy upozorňuje Zeman v dopise, kterým předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi zdůvodňuje své veto. „Součástí uvedené novely zákona o střetu zájmů jsou i paragrafy, které nebyly předmětem vládního návrhu zákona, byly do zákona zapracovány na základě pozměňovacích návrhů. Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách,“ píše prezident.

„A je zjevné, že při jejich přijímání nebyla vzata v úvahu ta hlediska, která by měla být v právním státě pro tvorbu a schvalování každého zákona rozhodující. Namísto toho převážila snaha, jak to z obsahu těchto pozměňovacích návrhů vyplývá, pokusit se jejich prostřednictvím ovlivnit volnou soutěž politických stran, na které je za podmínek podle Ústavy ČR založen politický systém,“ doplňuje prezident.

Zeman zároveň tvrdí, že příkazy a zákazy obsažené v zákoně o střetu zájmů zasahují do svobody jednotlivce a jeho základních práv. O tom, zda zákon vejde v platnost, bude muset znovu rozhodnout dolní komora. A je pravděpodobné, že se k přehlasování prezidentova veta potřebná většina poslanců pohodlně najde.

Při posledním hlasování totiž pro zákon hlasovali kromě zástupců hnutí ANO prakticky všichni zákonodárci. „Rozhodnutí pana prezidenta mě překvapilo. Zpřísnění zákona o střetu zájmů ale podpořilo přes 130 poslanců, takže se o osud normy neobávám," uvedl v rozhovoru pro server Aktuálně.cz ministr pro lidská práva Jan Chvojka.

Možná ale prezidentovo veto až tolik překvapivé není, předminulý čtvrtek se totiž uskutečnila schůzka Zemana s Babišem. A předseda hnutí ANO následně potvrdil, že zákon o střetu zájmů byl jedním z významných témat jejich společného setkání. Zeman také před nedávnem pochválil Babiše přímo při jednání dolní komory, kterou navštívil v souvislosti s projednáváním státního rozpočtu na příští rok.

Předseda Senátu Milan Štěch dokonce naznačuje, že motivace, které vedly Zemana k tomu, aby zákon vetoval, přímo souvisí s jeho nadstandardními vztahy, které má v poslední době s Babišem. „Pokud takový postoj souvisí s nadcházejícími volbami, je to pro naši zemi nešťastné. Ale to vše ukáže čas,“ říká k tomu Štěch.