Atmosféra ve společnosti vede ke zpožďování některých zákonů, tvrdí Dienstbier
Jaroslav BicanMinistr pro lidská práva Jiří Dienstbier uzavřel své působení ve funkci. Poukázal na to, že některé návrhy zákonů jsou vnímány přes konkrétní osoby a proto se jejich schvalování protahuje. Jedná se například o novelu zákona o ombudsmance.
Končící ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier ve středu zhodnotil své působení ve funkci. Především vyzdvihl strategické dokumenty, které se podařilo schválit v oblasti ochrany lidských práv. V první řadě zmínil Strategii romské integrace.
„Za velký úspěch považuji, že se do strategie podařilo prosadit úkol vedoucí k ukončení provozu vepřína ležícího v blízkosti památníku obětem romského holocaustu v Letech u Písku a částečně i na místě bývalého tábora,“ zdůraznil Dienstbier a doplnil: „Jsem také rád, že se mi podařilo zahájit a vést věcná jednání s majiteli tohoto vepřína.“
Dalším důležitým dokumentem je Strategie rovnosti žen a mužů, která klade velký důraz na slaďování pracovního a rodinného života a na vyrovnané zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. Podle Dienstbiera zde ještě nebyl obdobný dokument v tak ambiciózní podobě. Ministr také připomněl dokument Státní politika vůči nestátním neziskovým organizacím, který obsahuje komplexní vládní strategii pro neziskový sektor včetně různých forem podpory jeho rozvoje.
Schválení novely o veřejném ochránci práv se zdržuje
Na druhé straně ministr Dienstbier poukázal i na zákony, jejichž schválení se protahuje. „Nepříznivá atmosféra ve společnosti se prosazuje i mezi politiky, kdy některé návrhy jsou vnímány přes konkrétní osoby a nikoliv věcně,“ uvedl Dienstbier. Typickým příkladem je podle ministra novela zákona o veřejném ochránci práv, která byla před časem vrácena zpět do druhého čtení.
„Shoda bude asi na monitorovacím mechanismu práv osob se zdravotním postižením, důležitá je i antidiskriminační žaloba ve veřejném zájmu, která byla jednou z vládních priorit. Přitom antidiskriminační žaloba má chránit právě ty nejslabší občany naší společnosti, občany, kteří nemají dostatečné finanční prostředky nebo sociální kompetence se účinně bránit,“ zdůraznil Dienstbier.
Ministr se ve své funkci také zabýval zlepšováním podmínek lidí žijících v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami. Se svým týmem zpracoval první komplexní materiál o problémech v bydlení sociálně vyloučených obyvatel.
Ministr Dienstbier rovněž působil jako předseda Legislativní rady vlády, ve které zasedají téměř tři desítky odborníků-právníků dohlížející na legislativní správnost zákonů. Ministr vyzdvihl její expertní a poradní roli ve prospěch kvality projednávaných zákonů. „Za mého vedení se neuplatňovaly politické postoje při projednávání legislativních návrhů, naopak jsem kladl důraz na posílení expertní povahy rady,“ prohlásil Dienstbier.
V rámci Legislativní rady vlády měl Jiří Dienstbier také na starosti koordinaci boje s korupcí. Podílel se na prosazení novely zákona o politických stranách a volebních zákonů, které zavedly větší transparentnost do financování politických stran, limity na dary a výdajové limity na financování kampaní. Ministr Dienstbier také připravil novelu zákona o střetu zájmů například sjednocující místo, do kterého budou předkládány majetková přiznání politiků.
„Pokud jde o lidskoprávní témata, musí se člověk rozhodnout, zda je bude prosazovat aktivně, a bude tak třeba i přicházet o procenta v žebříčcích popularity, anebo zda bude spíše nenápadně přežívat a body sbírat na agendě, která mu třeba do gesce ani přímo nepatří. Volil jsem první možnost,“ shrnul Dienstbier.