Z politických zástupců si rozšíření pravomoci ombudsmanky očividně nepřeje nikdo. Pravicová opozice z principu, Úsvit a jeho pohrobci kvůli Anně Šabatové a část koaličních poslanců proto, že pod nimi vidí zřízení „civilní prokuratury“. A podle jeho přístupu se zdá, jako by o věc neměl zájem ani Jiří Dienstbier.

Na konci června nebyl ministr Dienstbier schopen protlačit svůj návrh na rozšíření pravomocí ombudsmanky sněmovnou v rámci třetího čtení. Poslanci zleva i zprava mu do vládního návrhu naházeli vidle v podobě mnoha pozměňovacích návrhů a cílem novelu účinně vykostit, včetně zavedení bezprecedentní možnosti odvolání ombudsmanky.

Procedura ve sněmovně nebývá vždy jednoduchá, ale to co předvedl zpravodaj zákona a Dienstbierův stranický kolega Pleticha se jen tak nevidí. Hlasování o pozměňovácích bylo natolik zmatené, že tuto nahrávku na smeč využila ODS a na její návrh se většina sněmovny rozhodla projednání zákona vrátit do druhého čtení. Fakticky tak zákon nabere další měsíce zpoždění.

Nejedná se ovšem o shovívavé „znovu a lépe“, ale spíš výsměšné „znovu a stejně špatně, prosím“. Jak jinak si vyložit slova předsedy TOP 09 Kalouska, kterými Dienstbiera po hlasování počastoval: „Na rozdíl od svých vládních kolegů jste jediný, který může říct, že vaše předloha nepoškodila žádného občana České republiky.“

Jediným poslancem TOP 09, který se na kastrování zákona nepodílel, byl osamělý Karel Schwarzenberg. Budiž mu to ke cti. Ostatním je to naopak ke škodě: čím to, že ani taková osobnost nedokázala přesvědčit byť jediného ze svých kolegů a kolegyň, že se nehlasuje o Šabatové, ale o konkrétních nástrojích pro nejohroženější skupiny obyvatelstva?