Přestože zdravotní pojišťovny dlouhodobě tvrdí, že se na ně nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím a odmítají proto žadatelům informace poskytovat, podle úřadu Veřejného ochránce práv platí opak. Ve středu to uvedla ombudsmanka Anna Šabatová s odkazem na nález Ústavního soudu, který vymezuje znaky veřejné instituce.

„Ukončili jsme šetření Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny, která odepřela žadateli poskytnout informace. Během šetření se nám podařilo dosáhnout toho, že tento konkrétní žadatel nakonec své informace dostal, nicméně pojišťovna odmítá upravit své vnitřní předpisy tak, aby se z poskytování informací stal standard,“ uvedl úřad Veřejného ochránce práv.

Na úřad se obrátil stěžovatel, kterému Revírní bratrská pokladna (RBP) odmítla poskytnout požadované informace. Stěžovatel chtěl vědět, zda konkrétní osoba, která jej fyzicky napadla a způsobila mu zdravotní újmu, pojišťovně uhradila náklady na jeho léčení.

Pojišťovna jeho žádost odmítla. Argumentovala tím, že se na ni zákon o svobodném přístupu k informacím vztahuje pouze v omezeném rozsahu, tedy jen pokud jde o její rozhodovací činnost (například ve věcech pojistného). V jiných oblastech se nepovažuje za subjekt povinný k poskytování informací.

Veřejná ochránkyně práv označuje tento názor za mylný, protože zdravotní pojišťovny jsou veřejnými institucemi a mají tak povinnost poskytovat informace v širším rozsahu, než pouze ve vztahu k jejich rozhodovací činnosti.

„V roce 2007 Nejvyšší správní soud potvrdil, že VZP je veřejnou institucí podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Postavení ostatních zdravotních pojišťoven se od VZP v tomto ohledu neliší,“ připomíná ombudsmanka.

Co je „veřejná instituce“ zákon o svobodném přístupu k informacím nedefinuje, ale její znaky vymezil svým nálezem Ústavní soud v roce 2007. Nemusí být splněny všechny zároveň. Pro charakteristiku instituce jako veřejné postačí, pokud jsou převažující. Jsou jimi:

• veřejný účel;
• státní dohled nad činností instituce;
• vytváření jednotlivých orgánů instituce státem;
• zřizovatelská pozice státu vůči dané instituce;
• vznik instituce na základě veřejnoprávního úkonu (právního předpisu, rozhodnutí atd.).

Veřejná ochránkyně práv proto Revírní bratrské podkladně, zdravotní pojišťovně, navrhla, aby akceptovala, že je povinným subjektem podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a zároveň, aby v tomto směru upravila své vnitřní předpisy a informace o sobě jako povinném subjektu zveřejněné na jejích webových stránkách.

Revírní bratrská pokladna odmítla tyto návrhy akceptovat. „Proto ochránkyně o výsledcích šetření informuje veřejnost,“ uzavírá úřad Veřejného ochránce práv.