Plánovaná výměna ministrů je chaotickým a nepřipraveným krokem. Tak hodnotí politologové oslovení Deníkem Referendum poslední kroky premiéra Bohuslava Sobotky. Všímají si především toho, že se předseda ještě pořád nejsilnější levicové formace v zemi pokouší uhladit vleklý spor sociální demokracie s prezidentem Milošem Zemanem. Dodávají však, že ve vztahu k volebnímu výsledku to nemusí být sociálním demokratům nic platné. Někteří v této souvislosti dokonce naznačují, že jde o začátek politického konce Bohuslava Sobotky.

Předseda ČSSD je již s prezidentem Milošem Zemanem domluvený na výměně dvou členů svého kabinetu do konce listopadu. Skončí ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier. Naopak ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová — o jejímž možném konci se také mluvilo — ve svém úřadu nakonec vydrží. Němečka v úřadu nahradí ředitel motolské nemocnice a předseda pražské ČSSD Miloslav Ludvík, Dienstbiera pak poslanec ČSSD Jan Chvojka.

Avizovaným cílem premiéra a předsedy sociálních demokratů je posílit před sněmovními volbami práci vlády a především zvýraznit vládní zásluhy jeho strany.

Nepochybně však existuje ještě nejmíň jeden motiv: příští rok na jaře se koná sjezd sociální demokracie, kde bude Sobotka obhajovat post předsedy. V tuto chvíli sice nemá v boji o předsedu sociálních demokratů vyzyvatele, odvolání ministrů lze ale také interpretovat jako pokus uklidnit a uspokojit jednotlivé vnitrostranické frakce a stabilizovat svou pozici v čele strany před sněmovními volbami.

Vnitrostranické motivace, celospolečenské dopady

„Výměna ministrů za ČSSD, tak jak ji prezentoval a provedl Bohuslav Sobotka, by mohla potěšit za jistých okolností členy ČSSD, ale je zcela kontraproduktivní ve vztahu k možným voličům ČSSD. Je to typická ukázka politického jednání, v němž se rozhodnutí, která mají dopad na celou společnost, dělají jen z vnitrostranických důvodů,“ říká v rozhovoru pro Deník Referendum politolog Jiří Pehe.

Provedení a zdůvodnění Sobotkových kroků směrem k veřejnosti bylo podle něj natolik zpackané, že bude mít nakonec negativní dopady i na členy ČSSD, u nichž chtěl Sobotka posílit svoje šance na znovuzvolení do čela ČSSD.

„Poselství, které Sobotka výměnami vyslal, je zcela zmatené ve světle toho, co deklaroval po volbách, kdy chtěl, aby se strana rozkročila směrem k mladším, liberálnějším voličům. Pokud se chtěl Sobotka ukázat jako silný vládní a stranický lídr, prohrál bohužel na obou frontách a nedivil bych se, kdyby toto byl začátek jeho politického konce,“ odhaduje Jiří Pehe.

Milan Znoj pak zdůrazňuje, že výměna dvou ministrů za ČSSD má svou logiku, avšak manévr označuje za ústup předsedy sociálních demokratů. „Bohuslav Sobotka se zřejmě rozhodl utlumit vnitřní rozpory ve straně a politický souboj vést s Andrejem Babišem a hnutím ANO o příští vládu, a nikoli s prezidentem Zemanem o budoucí profil sociální demokracie,“ vysvětluje Znoj.