Novela zákona o ombudsmanovi se vrací ze třetího do druhé čtení. Takový je závěr středečního hlasování poslanců. S nápadem vrátit normu do druhého čtení přišel předseda sněmovního klubu ODS Zbyněk Stanjura. Návrh občanských demokratů nepodpořili pouze sociální demokraté a většina komunistů. Zástupci ostatních stran hlasovali pro.

Průběh jednání provázely hádky koaličních poslanců, zmatečné hlasování i posměšky opozičních politiků směrem ke koalici, která se opět nedokázala shodnout na společném postupu. A to přesto, že se ke schválení novely rozšiřující pravomoci ombudsmana zavázala ve svém programovém prohlášení.

Předkladatel zákona a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier těsně před závěrečným hlasováním vzkázal poslancům hnutí ANO, aby si už nikdy nestěžovali, že jejich partneři ve vládě porušují koaliční smlouvu: „Tady není vůle dodržovat koaliční smlouvu a vládní prohlášení. A poprosím koaliční partnery z hnutí ANO, aby už nikdy nebrečeli, že nějaká z koaličních strana nedodržuje koaliční závazky.“

Slovo si vzal následně předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který si utahoval ze sporů v koalici. „A já teď nevím, jak je to doopravdy. Nemohla by se koalice sjednotit alespoň na tomto?“ řekl předseda TOP 09.

Pomyslnou korunu pak debatě poslanců nasadil předseda klubu KSČM Pavel Kováčik. „Mám docela povytažené obočí, jak se říká, údivem. A tak mě napadá to, že koaliční vztahy často bývají horší než třídní boj,“ řekl poslanec KSČM před pobaveným sálem.

Zbyněk Stanjura z ODS to glosoval tak, že Kováčik koalici nabídl rozšíření o komunisty. Následně se Kalousek Dienstbierovi vysmál, že je jedním z mála ministrů, kterému se za posledních dvacet let ve sněmovně nepodařilo prosadit téměř žádný zákon.

Osamocený Schwarzenberg

Kromě Dienstbiera se úřadu Veřejného ochránce práv kloudně zastal pouze expředseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Prakticky jako jediný zástupce pravice se otevřeně přihlásil k tomu, aby sněmovna aspoň mírné rozšíření pravomocí ombudsmana schválila.

„Nejenom poněvadž jsme měli opravdu štěstí, že jak ministr Motejl, tak paní Šabatová opravdu svůj úřad zastávali nestranně a opravdu byli ochránci lidských práv, ale ještě z jiného důvodu,“ řekl Schwarzenberg. Úřad Veřejného ombudsmana podle něj má a může plnit funkci vyvažující ostatní moci ve státě.

„Vím, že není lehké sněmovně a poslancům říci, že my taky nejsme neomylní a neškodí nám, když nás někdo upozorňuje, že jsme uzákonili něco chybně, že v tom či onom předpisu zákona jsou opravdu lidská práva omezena. K tomu je tady právě ombudsman, v našem případě ombudsmanka,“ řekl. Schwarzenberg se za rozšíření práv ombudsmana přimluvil i těmito slovy: „Zajisté by to nejslabším ve společnosti a těm, na které se ve víru zákonodárství zapomíná, pomohlo,“ uzavřel.

Mírným rozšířením pravomocí ombudsmana expředseda TOP 09 mířil nejspíš k tomu, aby sněmovna schválila pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Soukupa z hnutí ANO, které už předtím poslancům doporučil Ústavně-právní výbor. Již před hlasováním se ostatně, jak zjistil Deník Referendum, zdálo, že by se většina pro tento návrh ve sněmovně najít mohla.

Také sociální demokraté totiž nakonec přistoupili na okleštěnou verzi zákona. „Řešením je vypuštění kompetence podávat žaloby ve věcech diskriminace a podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení zákona podmínit předchozím projednání v Petičním výboru Poslanecké sněmovny,“ řekl Deníku Referendum Roman Sklenák.

Výslovně se k návrhu přihlásil předseda poslanecké frakce hnutí ANO Jaroslav Faltýnek nebo zpravodajka normy v klubu KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová. Lidovci avizovali volné hlasování. Nakonec se ale většina ani k této verzi zákona nepřiklonila.

Zdržovací taktika

Koalice se k prosazení zákona zavázala ve svém programovém prohlášení. Výslovně se v něm píše: „Vláda bude usilovat o vytvoření tolerantní společnosti. Bude důsledně vystupovat proti všem formám násilí a projevům rasové nesnášenlivosti jako například anticiganismu a antisemitismu. Podpoří jako přirozenou součást integrace rozvoj romské kultury a identity. Vláda posílí právní možnosti obrany proti diskriminaci a pravomoc veřejného ochránce práv navrhovat rušení protiústavních zákonů.“

Sobotkova vláda pak již na sklonku loňského března schválila, aby ombudsman mohl navrhovat zrušení zákona u Ústavního soudu či podávat antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu, avšak proti oběma navrhovaným úpravám v průběhu prvního, druhého i třetího čtení ve sněmovně opakovaně vystupovali zástupci všech pravicových a středopravých subjektů, tedy nikoli pouze opoziční ODS a TOP 09, nýbrž také poslanci hnutí ANO a KDU-ČSL.

Nyní vše ale nasvědčuje tomu, že se odpůrci zákona pokusí zdržovací taktikou dosáhnout toho, aby sněmovna do konce řádného volebního období zákon vůbec neschválila. To, že ho dnes zákonodárci vrátili do druhého čtení, přinejmenším znamená, že novelu opět čeká standardní schvalovací proces, jehož součástí bude také projednání ve výborech.

S ohledem na dosavadní zkušenost a odpor, který norma vyvolává i v řadách koaličních poslanců, lze oprávněně pochybovat, že se poslancům podaří během třinácti měsíců, které zbývají do voleb, zákon dostat zpět do třetího čtení a především ho v něm schválit.