Poslanci se v pátek ve druhém čtení vrátili k novele zákona rozšiřující pravomoci Veřejného ochránce práv. Rozprava poslanců byla sice asi po hodině a deseti minutách přerušena, ve sněmovně totiž vystoupil prezident Miloš Zeman k dalšímu z projednávaných bodů, přesto lze již nyní konstatovat, že zákon projde dolní komorou v navrhované podobě jen těžko.

Přitom vláda Bohuslava Sobotky se ve svém programovém prohlášení zavázala k posílení pravomoci ombudsmana tak, aby mohl navrhovat zrušení zákona u Ústavního soudu či podávat antidiskriminační žalobu ve veřejném zájmu. Proti oběma navrhovaným úpravám nicméně v pátek na plénu dolní komory vystoupili kromě opozičních také koaliční poslanci.

V rozpravě až na ministra pro lidská práva Jiřího Dientsbiera, který zákon předkládá, vystoupili výhradně zástupci pravicových či středopravých formací (ANO, KDU-ČSL, ODS, TOP 09, Úsvit).

Nejostřejší výhrady má k zákonu ODS. Proti rozšiřování pravomocí ombudsmana je ale také TOP 09 a zástupci hnutí ANO. Ani lidovci zákon v předkládané podobě nepodporují. Platí to alespoň o některých členech jejich poslaneckého klubu.

Marek Benda: Úřad ombudsmana bych zrušil

Již tradičně se nejostřeji proti úřadu Veřejného ochránce práv vymezuje ODS. „Jediný návrh, pro který bych ve změně Úřadu veřejného ochránce práv hlasoval, je jeho zrušení,“ pravil například Marek Benda. Jeho kolegyně Jana Černochová pro změnu vyzývala vládu a Jiřího Dienstbiera, aby zajistili účast ombudsmanky Anny Šabatové při projednávání zákona ve Sněmovně.

„Možná se mnohým zdá diskuse o tomto zákonu nepotřebná, opak je ale pravdou. Nová legislativa nezavádí nic menšího než čtvrtou moc ve státě. Jestliže jsme dosud hovořili o moci zákonodárné, výkonné a soudní, čtvrtým centrem se má nyní stát Veřejný ochránce práv. Ten by nově získal právo požadovat po Ústavním soudu zrušení sporných zákonů,“ uvedl další ze zástupců ODS Simeon Karamazov.

„Všechny menšiny si myslí, že si můžou vymoct na většině všechno a přitom nejsme schopni se bránit reálným nebezpečím, která nám ve světě hrozí. A bohužel ministr pro lidská práva v tomto jede a pokračuje vesele dál, protože kulturní marxismus, který dneska sídlí ve Strakově akademii a bohužel v úřadu Veřejného ochránce práv v Brně, je tím správným všelékem na řešení otázek světa," doplňuje Benda.

Zástupci TOP 09 jsou sice zdrženlivější ve své kritice, přesto z vystoupení jejich poslankyně Markéty Adamové vyplývá, že pro zákon v navrhované verzi hlasovat nebudou. „Již v prvním čtení jsem navrhovala zamítnutí. Od počátku si myslím, že rozšiřování pravomocí Veřejného ochránce práv není potřebné,“ připomněla Adamová. Zároveň uvedla, že navrhuje dva pozměňovací návrhy.

„Jeden se týká právě podávání návrhů Ústavnímu soudu na zrušení zákona. Druhý se týká veřejné žaloby ve věci diskriminace. Chápu, že někdo souhlasí s jednou z těch pravomocí a nesouhlasí s druhou, či naopak, nebo má stejný postoj k oběma jako já, takže může nesouhlasit s oběma. Dávám tedy možnost, jak toto řešit. A obě tato oprávnění navrhuji z vládního návrhu vypustit,“ uvedla.

Maxová z hnutí ANO trvá na odvolatelnosti ombudsmana

Proti rozšiřování pravomocí nicméně není pouze opozice. Páteční krátká rozprava potvrdila, co jsme už v Deníku Referendum dříve psali: koalice není v této věci jednotná. Je proto téměř jisté, že Sobotkova vláda v tomto bodě nenaplní své programové prohlášení.

„Já patřím mezi ty, kteří jsou z principiálních důvodů proti rozšíření těch několika pravomocí pro Veřejného ochránce práv,“ uvedl například Zdeněk Soukup z hnutí ANO. Právě proto prý také on nechal načíst pozměňovací návrh, kterým chce oprávnění ombudsmana podávat návrhy k Ústavnímu soudu a antidiskriminační žaloby eliminovat.

A nejen to: „Dále ve svém pozměňovacím návrhu doporučuji také vypustit ze stávajícího zákona oprávnění ochránce práv vůči zaměstnavatelům a dalším soukromým osobám. Institut ombudsmana byl totiž zřízen na ochranu jedince či skupiny před úřady a veřejnými institucemi.“

Ještě dále zašla jeho kolegyně z poslaneckého klubu Radka Maxová, která trvá na to, aby byly rozšířeny možnosti odvolatelnosti Veřejného ochránce práv. „Co se týče případné odvolatelnosti ombudsmana, je třeba konstatovat, že podle současné právní úpravy je ochránce téměř neodvolatelný,“ myslí si totiž Maxová.

Podle ní žádné ustanovení zákona nepamatuje na situaci, kdy by například ochránce nemohl vykonávat svou funkci z důvodu špatného zdravotního stavu. „Stejně tak zákon pominul možnost odvolání ochránce v případě, že se při výkonu své funkce dopustil závažného pochybení, což znamená zavinění porušení povinnosti ochránce, či takové jednání, které ohrožuje důvěru ve funkci ochránce, případně snižuje vážnost této funkce.“

Myšlenku, dle které by rozšíření možnosti odvolatelnosti ombudsmana ohrozilo jeho nezávislost, označila za absurdní: „Popřel by se tím smysl a podstata celého institutu Veřejného ochránce práv, jímž je působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, a tím v podstatě přispět k ochraně práv a svobod našich občanů.“

Zdůraznila přitom, že je ombudsman zcela nezávislý na výkonné moci. „Opravdu si myslím, že pozměňovací návrh, který rozšiřuje možnost odvolatelnosti ombudsmana či ombudsmanky přispěje k větší odpovědnosti práce Veřejného ochránce práv při výkonu své funkce, neboť doposud byl ombudsman v zásadě neodvolatelný, a to i v případě, dopouštěl-li se opakovaně při své činnosti vážných pochybení,“ uzavřela.

Proti rozšiřování pravomocí je také KDU-ČSL

Také Jiří Mihola z KDU-ČSL se nakonec ve své dlouhé řeči zastavil především u dvou hlavních změn novely, tedy u možnosti ombudsmana podat návrh na zrušení zákona k Ústavnímu soudu a práva podat žalobu ve veřejném zájmu v diskriminačních věcech. Podle něj je především první z nich sporná.

Pravomoc ombudsmana podávat návrhy na zrušení zákona lze podle něj totiž považovat za vychýlení rovnováhy v neprospěch demokraticky legitimizovaného Parlamentu. Podle něj je navíc otázkou samotná potřeba zařazení ombudsmana mezi subjekty s možností podat návrh na zrušení zákona.

„Ombudsman již nyní podává zprávy o své činnosti Poslanecké sněmovně, která je současně zasílá mimo jiné i Senátu a prezidentu republiky. Tyto subjekty mají již podle stávající úpravy možnost podat návrh na zrušení zákona k Ústavnímu soudu,“ vysvětluje Mihola.

Poslanec KDU-ČSL pak před příchodem prezidenta v rychlosti zpochybnil také právo ombudsmana podávat žalobu ve veřejném zájmu v diskriminačních věcech. V úplném závěru svého projevu uvedl, že má s novelou zásadní problém. A prý ho mají také mnozí jeho kolegové v KDU-ČSL.

Projednávání novely zákona o Veřejném ochránci práv se v Poslanecké sněmovně táhne už více než rok. Velmi dlouho trvalo, než se podařilo uvedenou právní normu poslat do sněmovních výborů.

Petiční výbor v červnu doporučil Poslanecké sněmovně novelu schválit s pozměňovacím návrhem ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera, který obsahuje zřízení monitorovacího mechanismu podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Ústavně-právní výbor v září odsouhlasil pozměňovací návrh poslankyně Markéty Adamové (TOP 09), který z návrhu zákona odebral možnost podávat antidiskriminační žalobu. Pro tento návrh hlasovali i zástupci hnutí ANO.