Poslanecká sněmovna v úterý schválila zákon o střetu zájmů. Pro zákon hlasovali téměř všichni poslanci kromě kompletního klubu hnutí ANO. Jeho zástupci se již nechali slyšet, že ho považují za protiústavní a že se obrátí na Ústavní soud. Novela podle nich zasahuje do ústavních práv veřejných funkcionářů.

Zákon totiž zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysálání a vydávat periodický tisk. A nejen to: společnosti, ve kterých ministři vlastní nejméně čtvrtinový podíl, se nebudou moct ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.

Účinnost tohoto omezení se ale bude týkat až nově jmenovaných členů kabinetu. Z ledna se totiž posouvá na září. „Zákon je z našeho pohledu protiústavní, v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v rozporu s pravidly společné zemědělské politiky Evropské unie,“ uvedl ještě před jednáním sněmovny v rozhovoru pro ČT24 předseda sněmovní frakce hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

Sociální demokraté naopak zdůrazňují, že novela představuje jedno z dlouhodobě očekávaných protikorupčních opatření připravovaných v souladu s vládním Akčním plánem boje s korupcí.

Faktem nicméně je, že zákon je široké veřejnosti znám především jako tzv. Lex Babiš, a to kvůli pozměňovacímu návrhu poslance Jana Chvojky (ČSSD), který míří proti oligarchizaci české politiky. Novela přitom zavádí zásadní změny, které posílí transparentnost a kontrolu všech veřejných funkcionářů.

Zákon zpřísňuje sankce při porušení povinností vyplývajících ze zákona. Majetková přiznání veřejných funkcionářů už se nebudou podávat na úrovni obcí, měst a krajů. Bude zřízen Centrální elektronický registr oznámení. Informace budou přehledně na jednom místě, navíc dojde ke snížení nákladů a administrativy.

Zatímco dnes mohou veřejní funkcionáři předkládat oznámení v papírové podobě, nově se zavádí povinnost elektronického podání. „Zákon považujeme za velmi užitečný. Rušíme de facto šest a půl tisíce evidenčních míst. Dojde ke zlepšení podmínek kontroly veřejností, neboť každý zájemce bude mít přístup do elektronického registru oznámení na internetu,“ vysvětlil Roman Sklenák, předseda Poslaneckého klubu ČSSD.

Zavádí se povinnost veřejných funkcionářů podat oznámení ke dni zahájení výkonu funkce. „Díky tomu budou k dispozici informace o jejich majetkových poměrech v okamžiku, kdy začínají vykonávat svoji funkci,“ dodal Roman Sklenák. Návrh zákona rovněž rozšiřuje tzv. zákaz konkurence, který u veřejných funkcionářů zvyšuje výčet subjektů, se kterými nesmí po dobu jednoho roku od skončení funkce vstoupit do smluvního vztahu.

Novela byla schválena ve verzi, kterou vrátili do Poslanecké sněmovny senátoři. Podle ní se účinnost zákona posouvá z ledna na září 2017.