Sněmovní výbory projednávají vládní novely zákona o střetu zájmů a zákona o veřejných zakázkách. Opoziční poslanec Martin Plíšek (TOP 09) v nich navrhl zásadní změny, kdy do výběrových řízení státu a jeho organizací by měly zákaz vstupovat firmy, které minimálně z deseti procent vlastní členové vlády. Zároveň by ministři nesměli být ovládajícími vlastníky firem.

„Je potřeba zákonem vyloučit jakoukoliv i minimální možnost, aby členové vlády preferovali soukromé zájmy na úkor zájmů veřejných, které ve svých funkcích mají zastupovat,“ vysvětluje poslanec a člen ústavněprávního výboru Martin Plíšek.

Jeho návrh by pro jmenované členy vlády znamenal, že do třiceti dnů musí opustit firmu, ve které jsou ovládající osobou. Druhý Plíškův návrh vylučuje z účasti v zadávacích řízeních státu a jeho organizací všechny společnosti, jejichž vlastníkem je minimálně z deseti procent člen vlády. „Chceme předejít oprávněným obavám, že výběrové řízení, kterého se účastní firma ministra, není transparentní a regulérní. Střet zájmů je zvlášť u členů vlády nežádoucí a nebezpečný,“ zdůrazňuje Plíšek.

TOP 09 upozorňuje na to, že zákaz podnikání pro členy vlády není v Evropě ojedinělý. Například v sousedním Polsku je veřejným funkcionářům zakázáno vlastnit v obchodních společnostech více než deset procent akcií nebo ovládat deset procent základního kapitálu společnosti. V Chorvatsku mají ještě přísnější úpravu, pokud člen vlády vlastní více než pět procent společnosti, musí tento podíl převést na jinou osobu, která s ním nesmí být v příbuzenském vztahu.

Do budoucna chce TOP 09 omezit rovněž to, aby firmy vlastněné ministry získávaly státní dotace: „Plánujeme připravit také návrh zákona, který by zamezil poskytování státních dotací společnostem, které vlastní členové vlády,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 František Laudát.

Novelami o střetu zájmů a o veřejných zakázkách se nyní zabývá ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny. Nyní politici podávají majetková přiznání zpětně, pokud by Parlament zákony schválil, museli by údaje o svém majetku zveřejnit hned s nástupem do funkce. Také by vznikl centrální elektronický registr těchto oznámení. Rovněž by se navýšily pokuty, pokud politik o svém majetku uvede nepravdivé informace.