Miroslav Kalousek byl v neděli zvolen předsedou TOP 09. Od delegátů celorepublikového Sněmu získal 86,55 % hlasů. Pro jeho zvolení do čela TOP 09 hlasovalo 148 z 171 přítomných. Čerstvě zvolený předseda opoziční TOP 09 s námi hovořil o výzvách, kterým bude v politice v příštích dvou letech čelit.

Kdo je podle vás nebezpečnější pro současnou demokracii v České republice: komunisté nebo Andrej Babiš?

To riziko je zhruba stejné. Andrej Babiš klame tělem a má mnohem větší potenciál a mediální moc. Z mého pohledu jsou nicméně babišismus a komunismus zhruba stejně nebezpečné pro demokracii. Babišismus má ale větší sílu. Zdůrazňuji ovšem, že to neznamená, že bych se chtěl s komunisty spojovat proti Babišovi, to v žádném případě.

Čemu vlastně říkáte „babišismus“?

Je to éra nových pořádků, která odstraňuje brzdy a politické dělení moci a míří k autokratickému řízení státu. Je to uspořádání, které přináší řadu rizik ve vztahu k osobním svobodám každého z nás, podobně jako komunistický režim. Ještě jednou ale opakuji: v žádném případě to neznamená, že bych někdy zauvažoval, že bych se chtěl spojit s komunisty proti babišismu. To tedy určitě ne.

V posledních dnech jste několikrát zopakoval, že bude nutné, aby TOP 09 začala hledat styčné programové plochy s ČSSD...

Spíš než styčné programové plochy bych řekl, že nadešel čas hledat něco jako diskusní průniky. Myslím, že je potřeba to popsat s malým ohlednutím do minulosti. Když jsme v roce 2009 zakládali TOP 09, činili jsme tak s jediným posláním: aby tady existovala politická síla, která bude jasně bránit konzervativní a pravicové hodnoty a přitom bude jasně proevropsky orientovaná.

Taková síla tady tehdy nebyla a my jsme byli přesvědčení, že by tady být měla. Obrana konzervativních hodnot zůstane pochopitelně našim posláním vždycky a určitě je řada témat, na kterých se se sociální demokracií nikdy neshodneme, jmenovat můžu například to, jak chápeme sociální spravedlnost.

Před šesti lety jsme ale, jak se nyní ukazuje, zakládali TOP 09 s naivním předpokladem, že svobodný politický prostor, ve kterém bude probíhat střet argumentů, je samozřejmý. Čas oponou trhnul, a ukazuje, že svobodné prostředí není samozřejmostí.

Žijeme ve fázi bezprecedentního útoku na svobodu a plnohodnotnou demokracii, a byť naším posláním i nadále zůstává obrana konzervativních hodnot, tak máme teď také úkol bránit plnohodnotnou demokracii a svobodu. A tam je logicky našim spojencem každý, kdo usiluje o totéž.

Skutečně si myslím, že při obraně plnohodnotné demokracie, při odporu proti autokratickému a korporátnímu modelu řízení státu, musíme hledat nějaký diskusní průnik s demokratickou levicí. Zároveň je třeba říct, že současná situace před nás staví i další úkoly, které jsme si před šesti lety neuměli představit, tím myslím uprchlickou vlnu.

A TOP 09 nechce patřit k populistům a k těm, kteří si budou nahrávat levné politické body na přirozeném lidském strachu. Problém uprchlíků chceme řešit věcně, neideologicky a energicky. A chceme ho řešit tak, aby přitom společnost „nehnědla“. To riziko tady přitom logicky, a nejen v České republice, existuje.

A i tady jsem přesvědčen, že máme nejenom s ČSSD, ale řekněme s demokratickou levicí, v podstatě s každým, kdo si nepřeje nárůst extremismu, kdo si nepřeje oklešťování demokracie a lidských práv, společný zájem.

Stále si nejen o sociální demokracii, ale také o řadě jiných levicových stran myslím, že budeme sice v mnoha ohledech nesmiřitelnými soupeři, v otázkách pohledu na míru zasahování státu do společnosti, v otázkách přerozdělování nebo v míře progrese zdanění, to ale neznamená, že bychom neměli spojit síly v situaci, které nyní čelíme. Myslím, že zde máme cíl společný a přejeme si v zásadě totéž.

Za dva roky budou řádné sněmovny volby, proto je logická otázka, zda by po nich mohla vzniknout koalice na půdorysu, o němž hovoříte.

To jste celí vy, novináři. Člověk řekne vcelku logickou a rozumnou úvahu o potřebě spojení sil za nějaký potřebný cíl, a vy začnete okamžitě stavět koalice. Takhle daleko já nejsem. Vždycky záleží na okamžitých prioritách společenských výzev.

Dobře, pokud by ty volby byly za dva týdny, jak byste na mou otázku odpověděl?

Nevím, jak to bude za dva roky, ale pokud by se volby konaly za čtrnáct dní, tak tou prioritou společenských výzev je skutečně uprchlická krize, riziko nárůstu extremismu a ochrana plnohodnotné demokracie. A pak bych zcela otevřeně hovořil o potřebě intenzivní koaliční spolupráce všech demokratických stran.

V oblasti hospodářské a rozpočtové politiky by to sice bylo strašlivý trápení, nešlo by to ani tam, ani zpátky, byla by to pouhá udržovačka, avšak udržovačka za cenu, že by tady zůstala demokracie. Pokud bychom ubránili zemi před extremismem či autokratickým modelem řízení státu a pokud bychom věcně řešili uprchlickou krizi, tak by po určitý časový úsek taková udržovačka za to stála.

Vždycky je třeba si stanovit nějaké priority, které musíte vyřešit hned a naléhavě, a o další, které můžete odložit. Pokud by tedy volby byly za dva týdny, otevřeně bych hovořil o nezbytnosti spolupráce všech demokratických stran, tedy ČSSD, ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Pokládal bych to teď, v danou chvíli, za povolební nezbytnost.

Nevím, na jak dlouho, třeba ne na celé čtyři roky. Ale po dobu nezbytné sanace, udržení demokratického systému, potvrzení pojistek demokratického dělení mocí a zvládnutí utečenecké krize, tak dnes, pro tuto chvíli, bych toto, byli-li by volby, říkal.

Co budu říkat za dva roky, teď nevím. Priorita společenských výzev může být úplně jiná. Ale už teď ta část vlády, která nemění například v otázce uprchlické krize stanoviska jak ponožky, se může spolehnout na naši ochotu spolupracovat.

Už teď se může spolehnout na naši podporu. Nemáme pocit, že by premiér, ministr vnitra a ministr zahraničí postupovali nějak výrazně jinak, než jsme my doporučovali. A my si na tomto tématu nechceme a nebudeme honit zbytečné politické body. Chceme především, aby to Česká republika zvládla lidsky.

Pokud budou sněmovní volby v řádném termínu, proběhnou jen několik měsíců před volbami prezidentskými. Miloš Zeman je nepochybně vašim názorovým oponentem. Uvažujete už také nad tím, jakou strategii zvolit pro volby prezidentské?

Předně musím říct, že Miloš Zeman z mého pohledu kazí pověst České republiky v zahraničí, bratříčkuje se s autoritativními režimy a kazí nám kredit u západních demokracií. To, že bych si přál jiného prezidenta, je jasné. Pokud jde o příští přímou volbu, vůbec bych se nebránil, pokud by se zase všechny demokratické strany shodly na jednom kandidátovi. Bylo by mi úplně jedno, zda by byl levicový nebo pravicový, ostatně prezident neovlivňuje vládní politiku.

Je důležité, aby byl demokratický, aby byl pojistkou demokracie, nikoli její hrozbou a aby úporně neotáčel azimut zahraniční politiky, který tak úspěšně založil Václav Havel a který úspěšně prohlubovala celá řada ministrů zahraničí nebo premiérů.

Mám pocit, že je to úvaha, byť jsem zatím žádná vážná jednání s nikým nevedl, na které by se demokratické strany, o kterých jsem hovořil, nebránily. Ten problém by byl najít vhodnou osobnost.

Přesto, je realistické, že by se lídři všech těchto stran byli schopni skutečně dohodnout na jednom kandidátovi?

Ta naléhavost je tak palčivá, že by to myslím dokázali, pokud skutečně najdeme osobnost, která bude schopná a ochotná to dělat.

Co by měl takový kandidát podle vás splňovat?

Musí to být předně politický člověk, nikoli nepolitický člověk. Prezident je první politik ve státě. Musí to být osobnost, která bude schopna oponovat populismu a bude schopna jednoho z nejšikovnějších populistů porazit v přímých volbách. Což skutečně není legrace.

Jste novým předsedou TOP 09. Jaké máte cíle, pokud jde o následující dva roky, tedy do příštího sněmu? Za necelý rok nás čekají volby krajské a senátní, rok na to pak volby sněmovní...

Cíl je přesvědčit co největší množství lidí o oprávněnosti našeho programu, o tom, že naším programem není antibabiš. Chceme lidi přesvědčit o tom, že tato nálepka je povrchní. Pokud se stavíme čelem bezohledné autokracii a její snaze odstranit pojistky a brzdy v dělení moci, zásadním způsobem nesouhlasíme se změnou orientace naší zahraniční politiky, tak je to naše absolutně pozitivní přitakání ke svobodnému, demokratickému a prozápadně orientovanému státu jménem Česká republika.

Nejsme proti. Jsme pro, pro demokracii, pro svobodu a pro to, že patříme do Evropské unie a na Západ. To jsou přece velmi pozitivní témata a v tuto chvíli klíčovější, než jeden nebo dva body daňových sazeb. Ty můžete změnit koneckonců vždycky. To je to, o čem se budeme snažit přesvědčit veřejnost, byť to bude velmi složité, protože média, tradičně velmi kritická k vládě, jsou dnes ustrašená, alibistická a mlčící.

Každý ale může být svobodným médiem a my tu odvahu máme a půjdeme do toho. Konec konců nehrajeme o nic menšího, než o vlastní svobodu a to za nějaký zápas stojí.

Můžete vyloučit, že po volbách vstoupí TOP 09 do vlády s Andrejem Babišem?

Mohu to naprosto stoprocentně vyloučit. Pokud bude ANO i nadále tak pevnou politickou divizí Agrofertu, jako je teď, tak je to naprosto vyloučené. Jako profesionální politik si umím představit ve výjimečných okamžicích i velmi málo představitelné koalice, neumím si ale představit obchodní fůze. A koalice s hnutím ANO je obchodní fůze.