Hned v úvodu lednové schůze Poslanecké sněmovny zákonodárci přehlasovali dvě veta prezidenta republiky Miloše Zemana. Nejprve v úterý rozhodli o nižší sazbě DPH na tiskoviny, ve středu pak rozhodli o novele zákona o střetu zájmů, která je široké veřejnosti známa jako lex Babiš.

Zatímco první norma prošla téměř bez diskuse, hlasování o zákoně o střetu zájmů předcházela vleklá debata, která chvílemi připomínala obstrukce. Poslanci se k hlasování dostali až ve středu těsně před polednem. Pro zákon hlasovalo 129 ze 185 přítomných poslanců, proti jich bylo 49. K přehlasování veta je potřeba nejméně 101 hlasů.

V rozpravě se činili především zástupci hnutí ANO, příkladně v tomto ohledu vystupoval předseda jejich poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek, který je zároveň předsedou Zemědělského výboru a členem představenstva Agrofertu. S obhajobou svého předsedy a dlouholetého zaměstnavatele vystoupil v průběhu obou dnů asi desetkrát.

Zákon o střetu zájmů označil za účelový, pokrytecký, demotivující a ohrožující demokracii. „Vždyť sami tvůrci zákona při rozhovorech v kuloárech Poslanecké sněmovny přiznávají, že pozměňovací návrhy sepsali proto, aby uškodili Andreji Babišovi, že to je motivem jejich jednání. Jediný, kdo to veřejně přiznal a řekl, byl Petr Fiala, předseda ODS,“ uvedl na plénu sněmovny Faltýnek.

„Proč je novela pokrytecká?,“ pokračoval a pravil: „Tak se podívejme mezi sebe. Nejsme tady sice všichni, ale sedí mezi námi řada politiků, kteří převedli své firmy na manželky nebo děti a po převodu vlastnických práv právě těmto firmám raketově rostly příjmy z erárních peněz, ze státního rozpočtu a rozpočtů krajů a měst.“

A proč novela zákona podle Faltýnka demotivující? „Neboť každý úspěšný podnikatel,“ řekl předseda klubu hnutí ANO, „který bude chtít vstoupit do politiky, si takový nápad rozmyslí, protože by se musel složitě zbavovat vlastního majetku, který budoval celý život a převádět ho na jiné subjekty.“

Nakonec podle něj novela ohrožuje demokracii proto, že psát zákony primárně namířené proti jedné osobě, je vždy špatně. „Je to nebezpečný precedens, který pokřivuje náš právní řád.“ Přesto v jednu chvíli u pultíku řekl, že jde o marnou snahu. „Moje vystoupení je zbytečné. Vím, že většina z vás je už rozhodnuta přehlasovat veto.“

Svého předsedu a jediného akcionáře Agrofertu hájili i ostatní poslanci hnutí ANO. Tzv. lex Babiš poutal pozornost veřejnosti několik měsíců, byl také předmětem vleklých sporů uvnitř vládní koalice. Sociální demokraté i pravicová opozice po celou dobu projednávání zákona narozdíl od hnutí ANO tvrdí, že novela představuje klíčové protikorupční opatření.

Zákon proti oligrachizaci politiky

Norma totiž zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. A nejen to, společnosti, ve kterých ministři vlastní nejméně čtvrtinový podíl, se nesmějí podle novely zákona ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.

Faktem nicméně je, že široké veřejnosti je novela známa jako lex Babiš, a to kvůli pozměňovacímu návrhu poslance Jana Chvojky (ČSSD), který míří proti oligarchizaci české politiky. Právě kvůli těmto pozměňovacím návrhům zákon vetoval prezident Miloš Zeman.

V průvodním dopise, který adresoval předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi, Zeman mimo jiné napsal: „Součástí uvedené novely zákona o střetu zájmů jsou i paragrafy, které nebyly předmětem vládního návrhu zákona, byly do zákona zapracovány na základě pozměňovacích návrhů. Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách.“

Podle něj je zjevné, že při jejich přijímání nebyla vzata v úvahu ta hlediska, která by měla být v právním státě pro tvorbu a schvalování každého zákona rozhodující. „Namísto toho převážila snaha, jak to z obsahu těchto pozměňovacích návrhů vyplývá, pokusit se jejich prostřednictvím ovlivnit volnou soutěž politických stran, na které je za podmínek podle Ústavy ČR založen politický systém,“ doplnil prezident.

Zeman zároveň tvrdí, že příkazy a zákazy obsažené v zákoně o střetu zájmů zasahují do svobody jednotlivce a jeho základních práv. Zeman se také podobně jako Babiš nechal opakovaně slyšet, že pokud sněmovna jeho veto přehlasuje, obrátí se na Ústavní soud.

Rozhodne Ústavní soud

„Zákon je z našeho pohledu protiústavní, v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v rozporu s pravidly společné zemědělské politiky Evropské unie,“ uvedl před časem Faltýnek. Na začátku ledna Babiš nicméně v rozhovoru pro ČT24 připustil, že je připraven převést Agrofert do takzvaného svěřeneckého fondu.

A podle informací serveru Seznam.cz do něj nepošle pouze koncern Agrofert čítající přes 200 společností, nýbrž také byznys, který dal před čtyřmi lety bokem, mimo hlavní strukturu Agrofertu. „Řeč je o investičním fondu Hartenberg,“ uvedl před několika dny Seznam.

Server Hlídací Pes pak na sklonku minulého týdne v této souvislosti uvedl, že Babiš stvořil na konci minulého roku firmu Agabsy. „V polovině prosince transformoval dosud neaktivní firmu Kostelecké maso uzeniny, a.s. na společnost s názvem AGABSY, a.s.,“ píše server.

„Do statutárních orgánů dosadil stěžejní postavy, které dohlížejí na jeho klíčový koncern Agrofert a také své tři dvorní právníky, kteří stáli po Babišově boku u všech jeho významných podnikatelských kroků. A rovněž svou družku Moniku Babišovou,“ uvedl Hlídací Pes.