Premiér Andrej Babiš (ANO) v roce 2018 využil služeb státního aparátu pro potřeby společnosti Deza spadající pod holding Agrofert, upozornil portál Seznam Zprávy. Případ potvrzuje, že lídr politického hnutí ANO se navzdory četným deklaracím od svých firem, které v reakci na přijetí zákona o střetu zájmů uložil do svěřenských fondů, neodstřihl, ale nadále do jejich podnikání zasahuje.

Podle novinářů z mediálního domu miliardáře Iva Lukačoviče měl předseda vlády zaúkolovat bývalého náměstka na ministerstvu průmylu a obchodu Ondřeje Malého, aby zhodnotil nabídku společnosti Batesys podniku Deza na budování sítě optických kabelů. „Z Úřadu vlády mi přišel e-mail, že mě premiér prosí, abych posoudil ten dokument, který jsem dostal, tak jsem tak udělal,“ uvedl Malý pro Seznam Zprávy.

„Jde o jeden z mnoha desítek, možná stovek případů, že tady již několik let probíhá state capture, tedy ovládnutí státu privátním zájmem,“ okomentoval kauzu pro Deník Referendum poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09). „Znovu se potvrzuje, že premiér vnímá státní aparát jako své vlastnictví a používá jej pro své soukromé kšefty. Ostatně o tom mluvím dlouhé roky,“ dodal.

Kalousek dále připomněl, že předseda vlády nemá v kompetenci ukládat úkoly ministerským náměstkům. „Ukazuje to na nepořádek ve státní správě. Kdyby si nějaký premiér v době, kdy jsem byl ministr financí, dovolil úkolovat mé náměstky, tak bych s ním vyběhl,“ uzavřel s tím, že poslanecký klub TOP 09 na úterním zasedání probere možnosti, jak na případ zareagovat.

Obdobně se na twitteru vyjádřil i poslanec Ivan Bartoš (Piráti). „Bylo by naivní se domnívat, že jde o ojedinělý případ, naopak se jedná o systémový problém, kdy premiér této země porušuje její zákony,“ uvedl. „Babiš na jedné straně tvrdí, že s Agrofertem nemá nic společného, na straně druhé tam posílá státní úředníky melouchařit. Je to komedie,“ doplnil europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na otázky Deníku Referendum po dalším postupu sociální demokracie a svěřeného rezortu v reakci na nejnovější Babišovu kauzu jako obvykle vůbec nereagoval. Bez odpovědi zůstaly i totožné dotazy, s nimiž se Deník Referendum obrátil na poslance a Ondřeje Veselého (ČSSD), který od loňského března zastává post stranického místopředsedy.

Českou republiku vyjde Babišův střet zájmů draho

Zjištění Janka Kroupy a Jana Nováka z redakce Seznam Zprávy potvrzují závěry, k nimž již v předminulém roce na základě právních analýz dospěli Piráti a česká pobočka organizace občanské společnosti Transparency International, že Babiš i přes „zaparkování“ svých společností do svěřenských fondů může tyto firmy ovlivňovat — a dokonce ovlivňuje —, čímž porušuje platný zákon o střetu zájmů i evropské předpisy.

Podle Babiše, ale i jím vedeného kabinetu jsou ovšem svěřenské fondy dostatečnou zárukou jeho nestrannosti a odpovídají zákonným požadavkům. „Jde-li o řádně fungující svěřenský fond, potom je zajištěno, aby k žádnému střetu zájmů nedocházelo,“ vysvětlil před více než rokem rokem tehdejší ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (nestr. za ANO), jenž tehdy vládě předložil právní rozbor možného premiérova střetu zájmů.

Předsedu vládního kabinetu obdobně hájí i koncer Agrofert. Jeho právníci pracují s interpretací zákona o obchodních korporacích, z níž vyplývá, že plní-li premiér roli obmyšleného i zakladatele svěřenských fondů, neznamená to, že je jejich ovládající osobou. „Fakt, že žlutá a červená patří společně do obecné skupiny barvy, ještě neznamená, že žlutá je současně červená, respektive naopak,“ argumentuje.

Uniklý audit Evropské komise ovšem dává za pravdu Pirátům a Transparency International. Konstatuje, že Babiš se minimálně od února 2017 nachází v nepřijatelné pozici, kdy má možnost ovlivňovat dotační politiku a současně z ní skrze svěřenské fondy zahrnující společnost Agrofert profitovat. Česká republika by proto měla přijít nejméně o 285 milionů korun za protiprávně vyplacené dotace.

Materiál rovněž uvádí, že samotné založení svěřenských fondů s očividným vztahem k premiérovi ve funkci obmyšleného jde rovněž proti smyslu českého zákona o střetu zájmů. A poukazuje, že kdyby se Babiš svých firem skutečně zbavil, tak by na fungování fondů jen stěží dohlížela jeho manželka. Na tyto nedostatky, respektive nedůslednost tuzemské právní úpravy ve svém nálezu nedávno upozornil i Ústavní soud.

Ten v polovině února odmítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a čtyřiačtyřiceti poslanců politického hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie na zrušení několika ustanovení zákona o střetu zájmů, která členům vlády znemožňují podnikat v oblasti médií a omezují jemi vlastnění společnosti v přístupu ke státním zakázkám, dotacím a investičním pobídkám, coby rozporná s ústavním pořádkem.