Ústavní soud odmítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a čtyřiačtyřiceti poslanců politického hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie na zrušení několika ustanovení zákona o střetu zájmů, která členům vlády znemožňují podnikat v oblasti médií a omezují jejich společnosti v přístupu ke státním zakázkám, dotacím a investičním pobídkám. K nálezu brněnského tribunálu uplatnili disentní stanovisko tři soudci, kteří se ztotožnili s podnětem na zrušení zákazu provozování rozhlasového a televizního vysílání a vydávání periodického tisku členy vládního kabinetu.

Soudce zpravodaj Jan Filip uvedl, že Ústavní soud odmítl názor stěžovatelů, že zákon je namířen proti jedné konkrétní osobě, tedy premiérovi a předsedovi politického hnutí ANO Andreji Babišovi, a zdůraznil, že dopadá i na další veřejné funkcionáře. Podle většiny ústavních soudců není právní norma v rozporu s Ústavou, naopak sleduje veřejný zájem, který spočívá v omezení ekonomické a mediální moci ve prospěch férového vedení politické soutěže.

„Stojí-li za politickou stranou či hnutím ekonomicky silný subjekt, jde nepochybně o velkou výhodu ve volné soutěži politických sil, jež může — podle okolností — způsobit deformaci této soutěže a zpětně i soutěže hospodářské tam, kde na ni působí regulativní nástroje veřejné moci. Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence,“ stojí v nálezu.