Ústavní soud ponechal zákon o střetu zájmů v platnosti. Sleduje legitimní cíl

Jan Gruber

Ústavní soud odmítl návrhy prezidenta a poslanců politického hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie na zrušení částí zákona o střetu zájmů. Podle brněnského tribunálu sleduje legitimní veřejný zájem, a to ochranu demokratické politické soutěže.

Ústavní soud odmítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a čtyřiačtyřiceti poslanců politického hnutí ANO a Úsvitu přímé demokracie na zrušení několika ustanovení zákona o střetu zájmů, která členům vlády znemožňují podnikat v oblasti médií a omezují jejich společnosti v přístupu ke státním zakázkám, dotacím a investičním pobídkám. K nálezu brněnského tribunálu uplatnili disentní stanovisko tři soudci, kteří se ztotožnili s podnětem na zrušení zákazu provozování rozhlasového a televizního vysílání a vydávání periodického tisku členy vládního kabinetu.

Soudce zpravodaj Jan Filip uvedl, že Ústavní soud odmítl názor stěžovatelů, že zákon je namířen proti jedné konkrétní osobě, tedy premiérovi a předsedovi politického hnutí ANO Andreji Babišovi, a zdůraznil, že dopadá i na další veřejné funkcionáře. Podle většiny ústavních soudců není právní norma v rozporu s Ústavou, naopak sleduje veřejný zájem, který spočívá v omezení ekonomické a mediální moci ve prospěch férového vedení politické soutěže.

„Stojí-li za politickou stranou či hnutím ekonomicky silný subjekt, jde nepochybně o velkou výhodu ve volné soutěži politických sil, jež může — podle okolností — způsobit deformaci této soutěže a zpětně i soutěže hospodářské tam, kde na ni působí regulativní nástroje veřejné moci. Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence,“ stojí v nálezu.

Cílem voleb není ovládnout stát, ale sloužit lidem

Ústavní soud dále uvedl, že volby v demokratickém právním státě jsou řádně vedenou soutěží o důvěru a mandát voličů, nikoliv o ovládnutí státu za účelem využití nebo dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů jejich vítězem. „Úkolem státu proto je zamezit, aby veřejný funkcionář mohl využívat svěřenou moc k prosazování osobních zájmů na úkor zájmu veřejného, ale i ostatních účastníků politické nebo hospodářské soutěže, stejně jako veřejnosti,“ vysvětlil soudce zpravodaj.

Brněnský tribunál odmítl i výtky, že zákon omezuje právo na přístup k veřejným funkcím. Podle soudců úprava nikomu nebrání se o tyto funkce ucházet, naopak stanovuje, že o ně může usilovat každý, musí si být ovšem vědom, že případný střet zájmů bude muset vyřešit, až veřejné funkce nabude. „Ústavní pořádek vyžaduje, aby se rozhodovali uchazeči o funkci, nikoli aby se stát přizpůsobil osobní situaci a soukromým zájmům uchazečů a přestal být představitelem veřejného zájmu,“ shrnul Ústavní soud.

V neposlední řadě brněnský tribunál konstatoval, že český zákon o střetu zájmů je oproti svým zahraničním vzorům nedůsledný, neboť nevylučuje převedení nadlimitní účasti nebo podílu v obchodních společnostech na osobu blízkou, stejně jako nebere ohled na akcie se zvláštními právy nebo prioritní akcie. „Ani to však nelze hodnotit samo o sobě jako neústavní, i když to nese v sobě znaky symbolického zákonodárství,  […] jež slouží toliko k manifestování politických gest a postojů,“ uzavřel.

Mediální monopoly ohrožují demokracii

K výroku a odůvodnění nálezu uplatnili odlišné stanovisko soudci Jaroslav Fenyk, Josef Fiala a Radovan Suchánek. Ti argumentovali ve prospěch zrušení části zákona, který veřejným funkcionářům zakazuje podnikání v oblasti médií. „Jsme přesvědčeni, že zájem na pluralitě a transparentnosti médií je neoddiskutovatelný a že jejich omezení ohrožuje samotnou podstatu demokracie. Její ochrana však nesmí být nahodilá, ale naopak musí být efektivní, tedy zejména koncepční a objektivní,“ uvedli.

Podle Fenyka a Fialy je totiž mediální monopol pro demokracii nebezpečím vždy, nikoliv jen v souvislosti se vstupem jednotlivce do veřejné funkce. „Zákon chrání nezávislost médií před aktuálními držiteli nejvyšších politických funkcí, nikoliv však před uchazeči o ně. […] Podstatné však je, že k prosazování svých politických záměrů, jsou aktuální veřejní funkcionáři i aspiranti na ně závislí na mediální podpoře naprosto stejně,“ vysvětlili.

Zákon o střetu zájmů, přezdívaný „lex Babiš“, v minulém volebním období ve vládě prosadila ČSSD spolu KDU-ČSL, ve Sněmovně jej podpořila i většina poslanců z řad opozice. „Ministři mají hájit veřejný zájem, nemají podnikat, získávat dotace nebo se ucházet o veřejné zakázky. […] Je to důležité jak pro demokracii, tak pro rovné podnikatelské prostředí, v němž nebudou podnikateli zneužívány veřejné funkce k získávání konkurenční výhody,“ řekl tehdy premiér Bohuslav Sobotka.

    Diskuse (0 příspěvků)