Krajský úřad Středočeského kraje vrátil případ střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) k dalšímu přezkoumání černošické radnici. Ta Babišovi v lednu na popud organizace Transparency International uložila dvousettisícovou pokutu za to, že v rozporu s novelou zákona o střetu zájmů stále kontroluje média spadající pod koncern Agrofert. Černošice mají na další rozhodnutí devadesát dní. Kauza tak možná utichne až do květnových evropských voleb.

„Vzhledem k rozsahu zaslaného rozhodnutí (devatenáct stran textu) bude další postup stanoven po jeho důkladném prostudování. Na další prošetření má nyní správní orgán až šedesát dnů a dalších až třicet na zpracování a vydání rozhodnutí,“ konstatuje Městský úřad Černošice ve stručné aktualizaci dokumentu, který zřídil pro informování veřejnosti o vývoji případu.

Transparency International, která podnět na černošickou radnici, pod níž spadá Babišovo bydliště v Průhonicích, podala, rozhodnutí krajského úřadu podrobněji nekomentovala. „Je těžké nyní hodnotit bez přístupu k dokumentům, zda je rozhodnutí relevantní a oprávněné, nebo zda úřad hraje pouze o čas, což nahrává spekulacím o podjatosti,“ uvedla organizace na svém oficiálním twitterovém účtu.

Jasné stanovisko naopak zaujali opoziční Piráti, kteří již dříve vyslovili podezření na podjatost krajského úřadu. Ten podle nich v únoru prováděl podezřelé personální změny v odborech, jež se premiérovým střetem zájmů zabývaly.

„Krajský úřad vzbuzuje dojem, že praktikuje zdržovací taktiku, aby se o věci rozhodlo až po volbách do Evropského parlamentu. Přitom již proběhla podrobná odborná diskuse, byl zpracován dostatek analýz a rozborů a neobjevil se ani jeden relevantní odborník, který by zastával názor, že Babiš není ve střetu zájmů,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš ve čtvrtečním stanovisku.

Možnou podjatostí krajského úřadu se na popud šéfa zastupitelského klubu Starostů a nezávislých Věslava Michalika zabývá i ministerstvo spravedlnosti. Michalikův stranický kolega Vít Rakušan kvůli danému podezření dokonce chtěl přesunout Babišův případ pod jiný krajský úřad. Zastupitelstvo Středočeského kraje v čele s hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou, Babišovou stranickou kolegyní, se ale Rakušanovým návrhem odmítlo zabývat.

Premiér nadále tvrdí, že se jedná o útočnou kampaň. „Jsem přesvědčen, že je to pokračování ataků proti mně. Splnil jsem vše podle ‚lex Babiš‘, postupoval jsem podle zákona. Mimochodem jsem slyšel, že kvůli tomuto zákonu je dnes na obcích kolem osmi tisíc stížností nebo udání,“ řekl ve čtvrtek novinářům v Bruselu s tím, že věří ve své vítězství.

Podle většiny expertů je Babišův střet zájmů očividný

Otázkou Babišova střetu zájmů se zabývali právníci Evropské komise, ministerstva spravedlnosti, Pirátů, Transparency International i Agrofertu. Jednotlivé právní analýzy pracují s odlišnými zákony i interpretacemi. Zatím největší dopad mělo stanovisko Komise, jež českého premiéra tvrdě zkritizovala a zastavila vyplácení dotací koncernu Agrofert, který patří do Babišova svěřenského fondu.

Agrofert, potažmo Babišovy svěřenské fondy AB private trust I a II, jsou dlouhodobě předmětem sporu mezi premiérem a opozicí i částí občanské společnosti. Zatímco Babiš tvrdí, že svěřenské fondy neovládá, množství kritiků i odborníků je přesvědčeno o opaku. To by znamenalo, že premiér přinejmenším od února 2017 porušuje novelizovaný zákon o střetu zájmů, podle kterého není přípustné současně působit ve vládě a kontrolovat firmu, jež pobírá evropské dotace nebo se zabývá mediální produkcí.

Právní spor kolem premiéra spočívá v jeho postavení zakladatele a obmyšleného svěřenských fondů. To podle Pirátů i Transparency International představuje pozici, z níž Babiš stále fakticky ovládá společnosti spadající pod fondy.

Poněkud odlišnou pozici nabídlo ke konci minulého roku ministerstvo spravedlnosti v čele s Janem Kněžínkem (nestr. za ANO). Jeho právní analýza se ovšem nezabývá žádným konkrétním případem ani nepředkládá jednoznačnou pozici pro spor kolem Babišových fondů. Zatímco Kněžínek ze studie vyvodil, že se Babiš ve střetu zájmů nenachází, podle Transparency International z ní naopak implicitně vyplývá, že ve dceřiných společnostech s větší než čtvrtinovou účastí Agrofertu tomu může být obráceně.

Jasno má nicméně Agrofert, jehož právníci vypracovali analýzu, v níž pracují především s interpretací zákona o obchodních korporacích. Uvádějí v ní, že plní-li premiér funkci obmyšleného i zakladatele svěřenských fondů, neznamená to, že je jejich ovládající osobou.

„Fakt, že žlutá a červená patří společně do obecné skupiny ‚barvy‘, ještě neznamená, že žlutá je současně červená, respektive naopak,“ argumentují právníci Agrofertu. Tvrzení Pirátů a Transparency International nejsou podle zástupců koncertu pravdivá a lze je chápat jako součást údajné mediální kampaně proti Babišovi a koncernu Agrofert.

Obecní úřad v Černošicích dal nicméně ve svém původním rozhodnutí za pravdu Transparency International, Pirátům a Evropské komisi. Po verdiktu Středočeského kraje, který kontroluje politické hnutí ANO, se nyní musí případem zabývat znovu.

Jeho příští rozhodnutí je podle správního řádu vázané právním názorem nadřazeného úřadu — v tomto případě zatím ale nevíme, čím Středočeský kraj argumentuje. Proti novému rozhodnutí, které úřad vydá, se Andrej Babiš opět bude moci odvolat. Krajský úřad by pak opět stál před rozhodnutím buď jeho odvolání zamítnout, anebo verdikt Černošic pozměnit či zrušit. Teprve pak by mohly případně přijít ke slovu správní soudy.

V případu nejde jen o černošickou pokutu, ta by pro Babiše znamenala zanedbatelnou položku v celkovém účtu. Jedná se o veškeré dotace pro Agrofert a také o jeho postavení před evropskými orgány. Proto je pro Andreje Babiše případ tak zásadní.