Jak prezident Miloš Zeman už dříve slíbil, tak také činí. V úterý napadl zákon o střetu zájmů, kvůli kterému se musel Andrej Babiš zbavit Agrogertu, u Ústavního soudu. Požaduje po něm zrušení některých ustanovení. Podle Zemana je norma, která zakazuje firmám, ve kterých ministři vlastní nejméně čtvrtinový podíl, ucházet se o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky, protiústavní, porušuje zákaz diskriminace na základě majetku.

Zeman sice tvrdí, kterak je nepochybné, že právní řád musí preventivními opatřeními předcházet střetu zájmů veřejných funkcionářů, avšak zároveň ústavní soudce upozorňuje na několik paragrafů, které podle jeho mínění záměr původního vládního návrhu posunuly. Zmiňuje například tu pasáž zákona, která zakazuje členům vlády vlastnit média.

Podle prezidenta je dopad normy nepřiměřený. Pokud jde o ustanovení, která zakazují firmám ve vlastnictví ministrů přístup k veřejným zakázkám, Zeman zdůrazňuje, že členové vlády nemají možnosti, jak udělení těchto dotací ovlivnit. Zeman v neposlední řadě tvrdí, že příkazy a zákazy obsažené v zákoně o střetu zájmů zasahují do svobody jednotlivce a jeho základních práv.

Ve sněmovně zákon kritizovali pouze zástupci hnutí ANO. Zákon o střetu zájmů označili za účelový, pokrytecký, demotivující a ohrožující demokracii. „Vždyť sami tvůrci zákona při rozhovorech v kuloárech Poslanecké sněmovny přiznávají, že pozměňovací návrhy sepsali proto, aby uškodili Andreji Babišovi, že to je motivem jejich jednání. Jediný, kdo to veřejně přiznal a řekl, byl Petr Fiala, předseda ODS,“ uvedl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.

Andrej Babiš se mezitím již vzdal akcií Agrofertu. „Byl jsem tento týden u notáře a založil jsem dva svěřenecké fondy. V pátek dopoledne jsem to podepsal a vložil jsem devadesát procent akcií Agrofertu a sto procent firmy SynBiol, která vlastní investiční fond Hartenberg, do jednoho svěřeneckého fondu a do druhého fondu jsem vložil deset procent Agrofertu. Akcií jsem se tedy zbavil, nejsem akcionář, vyhověl jsem zákonu o střetu zájmu,“ uvedl Babiš před deseti dny.

„Odešel jsem z Agrofertu v lednu 2014, přestal jsem byl generální ředitel a předseda předsavenstva a nyní jsem se zbavil akcií. Jsem tedy osoba obmyšlená, což znamená, že pokud bych odešel z politiky a nějakým způsobem nastaly okolnosti, že by zákon byl neplatný, mohu následně akcie opět získat. Ale v této chvíli nejsem akcionářem, nebudu mít informace o společnosti a nebudu do ní zasahovat. Nebudu mít ani žádný zisk,“ vysvětlil Babiš.

Zákon o střetu zájmů poutal pozornost veřejnosti několik měsíců, byl také předmětem vleklých sporů uvnitř vládní koalice. Norma zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. A nejen to, společnosti, ve kterých ministři vlastní nejméně čtvrtinový podíl, se nesmějí podle novely zákona ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.

Široké veřejnosti je norma známa jako lex Babiš, a to kvůli pozměňovacímu návrhu poslance a ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD), který míří proti oligarchizaci české politiky. Právě kvůli těmto pozměňovacím návrhům zákon prezident Miloš Zeman nejprve vetoval, a nyní i napadl u Ústavního soudu.