Babiš už není akcionářem Agrofertu

Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš převedl Agrofert a společnost SynBiol do svěřeneckých fondů. Babiš, který to potvrdil v rozhovoru pro ČT24, tak vyhověl zákonu o střetu zájmů. Stále ale trvá na jeho protiústavnosti.

(vd)

03.02.2017 15:26

278177_mediafax_jakub_deml

Nejsem akcionářem Agrofertu, nebudu mít informace o společnosti a nebudu do ní zasahovat. Nebudu mít ani žádný zisk, řekl Babiš. Foto Jakub Deml, Mediafax

Andrej Babiš již není akcionářem Agrofertu. „Byl jsem tento týden u notáře a založil jsem dva svěřenecké fondy. V pátek dopoledne jsem to podepsal a vložil jsem devadesát procent akcií Agrofertu a sto procent firmy SynBiol, která vlastní investiční fond Hartenberg, do jednoho svěřeneckého fondu a do druhého fondu jsem vložil deset procent Agrofertu. Akcií jsem se tedy zbavil, nejsem akcionář, vyhověl jsem zákonu o střetu zájmu,“ potvrdil v pátek v rozhovoru pro ČT24 předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Dohled nad správci fondů bude vykonávat tříčlenná rada, jednou z její členek bude také partnerka předsedy hnutí ANO Monika. Babiš pro ČT24 také zdůraznil, že již nebude mít z Agrofertu žádný profit.

„Odešel jsem z Agrofertu v lednu 2014, přestal jsem byl generální ředitel a předseda předsavenstva a nyní jsem se zbavil akcií. Jsem tedy osoba obmyšlená, což znamená, že pokud bych odešel z politiky a nějakým způsobem nastaly okolnosti, že by zákon byl neplatný, mohu následně akcie opět získat. Ale v této chvíli nejsem akcionářem, nebudu mít informace o společnosti a nebudu do ní zasahovat. Nebudu mít ani žádný zisk,“ vysvětlil Babiš.

Zákon o střetu zájmů poutal pozornost veřejnosti několik měsíců, byl také předmětem vleklých sporů uvnitř vládní koalice. Normu kritizuje i prezident Miloš Zeman, který zákon také vetoval. Sněmovna jej ale přehlasovala. Norma zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. A nejen to, společnosti, ve kterých ministři vlastní nejméně čtvrtinový podíl, se nesmějí podle novely zákona ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.

Široké veřejnosti je novela známa jako lex Babiš, a to kvůli pozměňovacímu návrhu poslance a ministra pro lidská práva Jana Chvojky (ČSSD), který míří proti oligarchizaci české politiky. Právě kvůli těmto pozměňovacím návrhům zákon vetoval prezident Miloš Zeman, který také opakovaně slíbil, že jej stejně jako Babiš napadne u Ústavního soudu.

V průvodním dopise, který adresoval předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi, mimo jiné napsal: „Součástí uvedené novely zákona o střetu zájmů jsou i paragrafy, které nebyly předmětem vládního návrhu zákona, byly do zákona zapracovány na základě pozměňovacích návrhů. Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách.“

Podle něj Zemana zjevné, že při jejich přijímání nebyla vzata v úvahu ta hlediska, která by měla být v právním státě pro tvorbu a schvalování každého zákona rozhodující. „Namísto toho převážila snaha, jak to z obsahu těchto pozměňovacích návrhů vyplývá, pokusit se jejich prostřednictvím ovlivnit volnou soutěž politických stran, na které je za podmínek podle Ústavy ČR založen politický systém,“ doplnil prezident.

Zeman zároveň tvrdí, že příkazy a zákazy obsažené v zákoně o střetu zájmů zasahují do svobody jednotlivce a jeho základních práv. „Zákon je z našeho pohledu protiústavní a v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v rozporu,“ uvedl pak před časem předseda sněmovní frakce hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. „Upírá má základní lidská práva něco vlastnit a participovat na věcech veřejných,“ dodává Babiš.

Návrh zákona zavádí zásadní změny, které posílí přehlednost, transparentnost a kontrolovatelnost při výkonu veřejné funkce. Budou zpřísněny sankce při porušení povinností vyplývajících ze zákona.

„Majetková přiznání veřejných funkcionářů už se nebudou podávat na úrovni obcí, měst a krajů. Rušíme šest a půl tisíce evidenčních míst tím, že bude zřízen Centrální elektronický registr oznámení, který povede ministerstvo spravedlnosti. Informace budou přehledně na jednom místě, navíc dojde k zásadnímu snížení nákladů a administrativy. A zatímco dnes mohou veřejní funkcionáři předkládat oznámení v papírové podobě, zákon zavádí povinnost elektronického podání,“ vysvětlil Chvojka.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.