Prezident Zeman vetoval zákon o střetu zájmů, rozhodnout musí opět poslanci

Prezident Miloš Zeman vetoval zákon o střetu zájmů, tzv. lex Babiš. Podle něj je protiústavní. O zákoně, který zakazuje ministrům vlastnit média či firmám, ve kterých vlastní nejméně čtvrtinový podíl, žádat o dotace, rozhodnou poslanci.

(vd)

19.12.2016 13:28

Kvitule_agrofert

Zákon mimo jiné uvádí, že se společnosti, ve kterých mají ministři nejméně čtvrtinový podíl, nebudou moct ucházet o dotace a veřejné zakázky. Foto Jakub Patočka, DR

Prezident Miloš Zeman v pondělí vrátil poslancům k projednání zákon o střetu zájmů. Tzv. lex Babiš poutal několik měsíců pozornost veřejnosti, byl také předmětem vleklých sporů uvnitř vládní koalice. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš zákon označuje stejně jako prezident za protiústavní. Vadí mu, že se dotýká jeho rozsáhlých podnikatelských aktivit.

Norma totiž zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysálání a vydávat periodický tisk. A nejen to, pokud poslanci veto prezidenta přehlasují, společnosti, ve kterých ministři vlastní nejméně čtvrtinový podíl, se nebudou moct ucházet o nenárokové dotace, veřejné zakázky a investiční pobídky.

Babiš už dříve uvedl, že se kvůli zákonu obrátí na Ústavní soud. „Zákon je z našeho pohledu protiústavní, v rozporu s Listinou základních práv a svobod a v rozporu s pravidly společné zemědělské politiky Evropské unie,“ uvedl před časem předseda sněmovní frakce hnutí ANO a člen dozorčí rady Agrofertu Jaroslav Faltýnek.

Sociální demokraté naopak zdůrazňují, že novela představuje jedno z dlouhodobě očekávaných protikorupčních opatření připravovaných v souladu s vládním Akčním plánem boje s korupcí. Faktem nicméně je, že zákon je široké veřejnosti znám jako lex Babiš, a to kvůli pozměňovacímu návrhu poslance Jana Chvojky (ČSSD), který míří proti oligarchizaci české politiky.

Právě na tyto pozměňovací návrhy upozorňuje Zeman v dopise, kterým předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi zdůvodňuje své veto. „Součástí uvedené novely zákona o střetu zájmů jsou i paragrafy, které nebyly předmětem vládního návrhu zákona, byly do zákona zapracovány na základě pozměňovacích návrhů. Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách,“ píše prezident.

„A je zjevné, že při jejich přijímání nebyla vzata v úvahu ta hlediska, která by měla být v právním státě pro tvorbu a schvalování každého zákona rozhodující. Namísto toho převážila snaha, jak to z obsahu těchto pozměňovacích návrhů vyplývá, pokusit se jejich prostřednictvím ovlivnit volnou soutěž politických stran, na které je za podmínek podle Ústavy ČR založen politický systém,“ doplňuje prezident.

Zeman zároveň tvrdí, že příkazy a zákazy obsažené v zákoně o střetu zájmů zasahují do svobody jednotlivce a jeho základních práv. O tom, zda zákon vejde v platnost, bude muset znovu rozhodnout dolní komora. A je pravděpodobné, že se k přehlasování prezidentova veta potřebná většina poslanců pohodlně najde.

Při posledním hlasování totiž pro zákon hlasovali kromě zástupců hnutí ANO prakticky všichni zákonodárci. „Rozhodnutí pana prezidenta mě překvapilo. Zpřísnění zákona o střetu zájmů ale podpořilo přes 130 poslanců, takže se o osud normy neobávám," uvedl v rozhovoru pro server Aktuálně.cz ministr pro lidská práva Jan Chvojka.

Možná ale prezidentovo veto až tolik překvapivé není, předminulý čtvrtek se totiž uskutečnila schůzka Zemana s Babišem. A předseda hnutí ANO následně potvrdil, že zákon o střetu zájmů byl jedním z významných témat jejich společného setkání. Zeman také před nedávnem pochválil Babiše přímo při jednání dolní komory, kterou navštívil v souvislosti s projednáváním státního rozpočtu na příští rok.

Předseda Senátu Milan Štěch dokonce naznačuje, že motivace, které vedly Zemana k tomu, aby zákon vetoval, přímo souvisí s jeho nadstandardními vztahy, které má v poslední době s Babišem. „Pokud takový postoj souvisí s nadcházejícími volbami, je to pro naši zemi nešťastné. Ale to vše ukáže čas,“ říká k tomu Štěch.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Aleš Morbicer - Ostrava

Pondělí, 19.Prosince 2016, 16:57:42

Argumentace prezidentské kanceláře je poměrně svojská.

https://www.hrad.cz/cs/pro-media/tiskove-zpravy/aktualni-tiskove-zpravy/prezident-republiky-vetoval-zakon-o-stretu-zajmu-13090

Třeba nový § 4a Zákona o střetu zájmů (159/2006 Sb), který stanoví, že "veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku."

Prezidentská kancelář ve svém právním rozboru úplně samozřejmě pracuje s tím, že se zákon o střetu zájmů nějak výrazněji opírá o článek 70 Ústavy.
Ano trošičku (a není s ním v rozporu), ale mnohem více se samozřejmě dotýká článku 2 (3): "Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon."

Pokud tedy zákonodárce považuje vlastnictví médií pro veřejné (státem placené) funkcionáře, jak je charakterizuje § 2 (1) zákona o střetu zájmů, za naprosto nevhodné, co lze proti namítnout?

Pravda je, že média dokážou ovlivňovat veřejné mínění a majitel médií ovlivňuje jejich obsah.
Jinými slovy vlastnictví médií si jako speciální případ zaslouží svůj paragraf..
A pravda je, že by (volení) veřejní funkcionáři a vysocí státní činitelé neměli mít ŽÁDNOU možnost úmyslně ovlivňovat veřejné mínění.

Pokud zákon o střetu zájmů chápeme jako souvztažný k článku 2 (3) Ústavy, sedí nám i všechny tři principy, se kterými poněkud falešně šermuje prezident.

Poslanci by se toho neměli bát.
U ÚS nemá prezident šanci.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.