Wagnerová: Chvojkův návrh k zákonu o střetu zájmů je problematický

Podle senátorky a bývalé soudkyně Ústavního soudu Elišky Wagnerové je požadavek, který ministrům zakazuje, aby provozovali média, přiměřený. Za problematický ale označuje návrh, který ministrům zakazuje, aby ovládali obchodní korporace.

(vd)

01.04.2016 14:17

Wagnerov_

Stávající konstrukce mi připadá jako napadnutelná z důvodu neproporcionálního omezení majetkových práv, tvrdí Eliška Wagnerová. Foto web Senátu ČR

„Pozměňovací návrh poslance Jana Chvojky k novele zákona o střetu zájmů mi připadá poněkud problematický, a to alespoň zčásti.“ Tak komentuje bývalá soudkyně Ústavního soudu a současná senátorka Eliška Wagnerová v rozhovoru pro Deník Referendum pozměňovací návrh, který zakazuje členům vlády, aby ovládali obchodní korporace a uplatňovali v nich rozhodující vliv, a zároveň, aby provozovali rozhlasové a televizní vysílání, vydávali periodický tisk a drželi podíly v mediálních domech.

Za méně problematický označuje návrh, který ministrům zapovídá provozování či vydávání médií. „To je asi přiměřený požadavek, neboť opačný stav vytváří nedemokratickou nerovnost v oblasti šíření myšlenek, potažmo vlivu a zvýhodňuje takovou osobu v demokratické politické soutěži jen na základě jejího majetku. To mně připadá jako nepřípustné,“ vysvětluje bývalá soudkyně Ústavního soudu.

Větší problém nicméně spatřuje v navrhovaném paragrafu, který se vztahuje k obchodním korporacím. „Nevím, co předkladatele vedlo k takové konstrukci, respektive proč nesáhnul k příkazu převést majetek do svěřeneckého fondu pro dobu výkonu neslučitelné funkce s tím, že po skončení funkce by se znovu ujal svých práv,“ uvažuje Wagnerová. Fond by podle ní měl všechna oprávnění k majetkovým právům společnosti, která by ovšem vykonával samostatně, tedy bez vlivu původního „vlastníka“.

„Ale, možná něco přehlížím a něco mi uniká. Chtělo by to důvodovou zprávu, respektive bližší vysvětlení. V každém případě mi připadá stávající konstrukce jako napadnutelná z důvodu neproporcionálního omezení majetkových práv osoby původního vlastníka,“ uzavřela Wagnerová.

Chvojkův návrh počítá s tím, že pokud bude člen vlády ve střetu zájmů, bude mít lhůtu šedesáti dnů na to, aby uvedl své majetkoprávní vztahy do souladu s příslušnými pasážemi zákona. „Neméně důležitý je i prostý fakt, že současných členů vlády se návrh vůbec netýká, protože samozřejmě zcela ctí zákaz retroaktivity,“ tvrdí Chvojka s tím, že platnost zákona se bude týkat až jmenování příštích ministrů.

Návrh již dříve podpořilo předsednictvo ČSSD, vedení hnutí ANO ale trvá na tom, že je na hraně ústavy. „Jde o návrh, který je na hraně ústavy, která podle článku 11 zaručuje právo vlastnit majetek,“ píše se v prohlášení předsednictva hnutí ANO.

Chvojka se ale brání, prý by nepředložil něco, co by bylo protiústavní. „Sociální demokracie se dlouhodobě zasazuje o zvýšení transparentnosti a jasnější definici střetu zájmů veřejných činitelů. Vždyť zákon o střetu zájmů je v našem právním řádu deset let, neprošel výraznější novelou a doba se velmi posunula,“ vysvětluje poslanec ČSSD.

Novela zákona o střetu zájmů prošla v dolní komoře prvním čtením, tento týden ji projednal Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny. A přestože Chvojkův pozměňovací návrh ve výboru získal většinu, stále platí, že může způsobit rozkol vládních stran.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.