Senát vrátil do Sněmovny novelu o střetu zájmů, chce posunout její účinnost

Horní komora Parlamentu poslala zpátky do Poslanecké sněmovny novelu zákona o střetu zájmů s pozměňovacími návrhy. Kromě technických úprav chtějí senátoři a senátorky hlavně odložit účinnost normy z ledna na září příštího roku.

(jb)

19.10.2016 17:08

14628259_10209533444705379_1256628410_n

Pro Andreje Babiše měl v horní komoře Parlamentu pochopení například Jiří Čunek, koupě médií byla podle něj rozumný krok. Foto Kateřiňa Kňapová

Senát ve středu vrátil novelu zákona o střetu zájmů s pozměňovacími návrhy především technické povahy zpátky do Poslanecké sněmovny. Horní komora Parlamentu chce především odložit účinnost zákona na září 2017.

Senát zároveň odmítl pozměňovací návrh senátora Libora Michálka zvolného za koalici Pirátů, SZ a KDU-ČSL. Senátor uvedl, že pokud se zavádí určitá regulace, musí být účinná, což podle něho návrh zákona nesplňuje. Podle Michálka umožňuje snadné obcházení například vkladem majetkové účasti do svěřeneckého fondu. Senátor proto navrhl, aby v případech, kdy jsou akcie právnické osoby obchodovány na regulovaných trzích, musela být nabídka jejich prodeje učiněna veřejnou cestou a nezůstávala v okruhu osob blízkých veřejnému funkcionáři.

Horní komora rovněž vyjádřila nesouhlas s pozměňovacím návrhem senátorky Zdeňky Hamousové (ANO), aby se zákaz přístupu firem členů vlády k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám nevztahoval na ty členy vlády, kteří firmy vlastnili před nástupem do funkce.

Nejde jen o Babiše, zdůraznil Hampl
Senátor Petr Vícha (ČSSD) upozornil na to, že v souvislosti s novelou se řeší především ministr financí Andrej Babiš, ale zákon se v první řadě dotkne radních všech obcí, kteří budou ke dni vzniku funkce dávat přiznání k veškerému svému majetku. Z podobného důvodu novelu kritizoval také senátor Radko Martínek (ČSSD). Ten se obává dehonestace těch, kteří se poctivě k veškerému svému majetku přiznají.

Naproti tomu vicepremiéra Andreje Babiše, kterého se dotýkají v Poslanecké sněmovně přijaté pozměňovací návrhy k zákonu, Martínek nelituje: „Mě opravdu mimořádně baví ty jeho výlevy v novinách a slzy, které mu tečou po tváři, jak je chudák pronásledován,“ řekl senátor a dodal: „Ale já bych chtěl jen lehce zdůraznit, že bych mu dokonce i věřil, kdyby desítky let byl majitelem různých deníků, rozhlasů, naštěstí ještě, myslím, televizi nemá. Ale v okamžiku, kdy si to koupil proto, aby šel do politiky, tak já s ním žádný soucit nemám.“

Na rozdíl od Martínka však pochopení pro Andreje Babiše vyjádřil senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Podle něho si předseda hnutí ANO koupí médií zajistil možnost vůbec fungovat: „Takže já jsem to bral, že udělal jediný rozumný krok, který v té době udělat měl, protože chtěl vstoupit do politiky a nechtěl být smeten, řekněme, mediální vichřicí, která by byla nespravedlivá. Nechť je smeten to spravedlivou,“ uvedl Čunek vzpomínaje na to, co sám zažil a jak bezbranný se cítil.

Senátor Václav Hampl zvolený za KDU-ČSL a SZ naopak poukázal na to, že novela o střetu zájmů se stále označuje jako tzv. lex Babiš, ale ve skutečnosti se jedná o mediální zkratku a nejde o zákon přijatý kvůli jednomu člověku.

„Tady jsou ve frontě další, kteří by měli asi zálusk na podobnou trajektorii. A pokud nejsou, tak velmi snadno mohou mít,“ zdůraznil bývalý rektor Univerzity Karlovy, podle kterého je u zákonů běžné, že je neděláme, dokud nenastane situace, kterou je potřeba řešit. Senátorka Zuzana Baudyšová (ANO) naproti tomu uvedla, že zákony by neměly být psány a měněny účelově kvůli jedné osobě.

Zákon o střetu zájmů je jedním z opatření připravovaných v souladu s vládním Akčním plánem boje s korupcí a rovněž je součástí programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy. Novela sjednocuje místo, do kterého budou předkládány majetková přiznání politiků. Ta budou odevzdávána pouze elektronicky do centrálního registru, který bude přístupný veřejnosti. Přiznání tak už nebudou na šesti tisících obecních úřadech, ale na jednom místě. Politici dále musí předložit majetkové přiznání už v den nástupu do funkce.

Poslanecká sněmovna při projednávání novely schválila několik pozměňovacích návrhů. Člen vlády by tak nesměl provozovat rozhlasové a televizní vysílání, vydávat periodický tisk a držet podíl v mediálních domech. Obchodní společnosti, ve kterých člen vlády nebo jím ovládaná právnická osoba bude mít alespoň čtvrtinový podíl, by se nemohly účastnit zadávacích řízení podle zákona o veřejných zakázkách. Ve Sněmovně byl rovněž schválen pozměňovací návrh, že podnikatelským subjektům s nejméně čtvrtinovým podílem člena vlády bude zakázáno poskytovat dotace nebo investiční pobídky.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.