Dilema lidového hrdiny

Andrej Babiš reaguje na novelu zákona o střetu zájmů jako oběť spiknutí. Zároveň si neodpouští poukazovat na své privilegované postavení. To by se mu nemuselo vyplatit, protože v kursu jsou lidoví hrdinové, nikoli mamonáři.

Středa v Poslanecké sněmovně přinesla v souvislosti se schvalováním novely zákona o střetu zájmů dva silné momenty. Tím prvním jsou jasné činy a nejasná slova zákonodárců.

Všechny strany nakonec hlasovaly pro, jen ANO proti. Nejspíš hnutí, které se vyšvihlo do čela hitparád s ostrou protikorupční rétorikou, pokládá za normální, ne-li za správné, když se firma s čtvrtinovým a větším podílem člena vlády uchází o veřejné zakázky.

Přirozené by podle něj asi také bylo, kdyby každému ministrovi patřila nějaká ta vlnka nebo aspoň tištěný plátek, odkud by masíroval veřejnost.

Jenže odsouhlasená předloha v souladu s programovým prohlášením Sobotkova kabinetu obsahuje i další, ještě praktičtější body – například předkládání majetkových přiznání politiky při nástupu do funkce nebo jednotný elektronický registr majetkových přiznání.

Zoufalci, co nerozumí světu

O to větší škoda je, že přestřelka související s předvolební kampaní zastínila, že vláda s podporou drtivé většiny Sněmovny výrazně posílila legislativu orientovanou na transparentnost a komplikující korupční či klientelistické jednání.

Nemá ale cenu plakat nad rozlitým mlékem. Prostě hlavní roli v příběhu hraje Andrej Babiš. Jen mezi jeho fanoušky a kritiky nepanuje shoda, zda kladnou, nebo zápornou. On sám už měsíce tvrdí, že se proti němu všichni spikli a že i premiér a šéf ČSSD Sobotka hraje podle Kalouskova scénáře. Nejspíš mu marketéři spočítali, že maska oběti mu přihraje nové voliče.

Není to vůbec hloupé. V této zemi máme ve zvyku naříkat nad tím, jak nám ostatní ubližují. Každý si na nás vždycky troufl, úpěli jsme pod Habsburky, znásilnil nás Hitler, pošpinili komunisté… Národní mindrák může nahrávat i Babišovu divadlu.

Ke spektáklu patří tvrzení, že zákon o střetu zájmů je „lex Babiš“, nebo rovnou „Antibabiš“. Na tento výklad přistoupili i mnozí Babišovi oponenti. „Zákon o střetu zájmu řeší hlavně střet zájmů A.Babiše. Není důvod to nepřiznat,“ tweetoval předseda ODS Petr Fiala.

Majiteli Agrofertu, ANO a bůhvíčeho dalšího je jasné, že o svůj reálný vliv nepřijde. Peníze světem hýbat nepřestanou a zákony lze obcházet. Repro DR

A poslanec ČSSD Vítězslav Jandák k tomu už 12. září uvedl: „Všichni víme, že to tak je, ale musíme říkat, že to tak není. Protože nám jde především o spravedlnost, spravedlnost, spravedlnost a nic jiného. Ale leze to tam ze všech koutů, že to je proti Babišovi. Protože je šance, že by vyhrál volby.“

Oba pánové a s nimi i někteří další politici dělají vše pro to, aby zákon byl vnímán jako konformní s ústavou, ale přesto nelegitimní, protože skrytě zaměřený na jednu osobu. To by pak skutečně mohlo být sousto pro Ústavní soud, na který se Babiš chystá obrátit.

Na druhou stranu to jsou ale poslanci ANO, kteří svědčí pro verzi, že nejde o klacek výhradně proti jejich lídrovi. Zaznívá od nich totiž, že zákon je zaměřen proti všem úspěšným lidem, kteří uvažují o vstupu do politiky. No sláva, takže ne „lex Babiš“, nýbrž „lex úspěšní“... A těch přece je!

Kdyby se třeba vrátily staré časy, měl by po ptákách ministr a majitel časopisu Karel Schwarzenberg, kdybychom naopak posunuli stroj času dopředu, mohl by se zapotit Ivo Valenta, který fušuje do médií a zároveň má větší ambice, než být „jen“ senátorem.

Stát prostřednictvím zákonů plní regulatorní úlohu. V souvislosti s mediálním provozem to je dvojnásob důležité. Startovní podmínky politiků mají být rovné. Vlastnění sdělovacích prostředků je ale křiví. Proto je zpřísnění důležité.

To samé platí o podnikání ministrů. A je jenom škoda, že občanští demokraté zablokovali pozměňovací návrh, který by členy vlády přinutil si vybrat, zda raději podnikat, nebo řídit zemi.

Z tohoto úhlu pohledu je zákon nedostatečný. „Velká protikorupční revoluce“, jak ji kdysi už při pádu Nečasovy vlády pojmenovali někteří pravicoví komentátoři, si tak ještě žádá pokračování. Nadějné je, že ji do značné míry vzali za svou i politici TOP 09 a ODS, kteří v minulosti na tomto poli hráli spíše mrtvé brouky.

A jaký že je ten druhý silný moment dne, v němž se zatřásla půda pod nohama oligarchů? Výrok Andreje Babiše zaznamenaný novináři v kuloárech: „Jsou to zoufalci, kteří nevědí, jak funguje svět.“ Také máte dojem, že ta hláška navazuje na Bohušovu závěrečnou repliku v Dědictví Věry Chytilové – „A teď si vás kúpim všecky!“?

Majiteli Agrofertu, ANO a bůhvíčeho dalšího je jasné, že o svůj reálný vliv nepřijde. Peníze světem hýbat nepřestanou a zákony lze obcházet. On sám jen přinejhorším převede holding na rodinné příslušníky. Má to již natrénované z Čapího hnízda.

A pojede se dál, třeba i s premiérem Babišem. Leda by se voličům zajídalo, že si z nich někdo dělá dobrý den. Na to jsou hákliví stejně jako na historické ústrky. Stačí málo a 14. září si budeme moci poznačit, jako začátek Babišova politického konce – ne kvůli jednomu zákonu, ale kvůli miliardářově neadekvátní reakci na něj. V kursu jsou lidoví hrdinové, nikoli mamonáři.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.