Je Babiš ve střetu zájmů? Ano, říkají evropští právníci, Češi jasno nemají

Jan Kašpárek

Evropská komise se zabývá střetem zájmů Andreje Babiše v souvislosti s čerpáním evropských dotací koncernem Agrofert. Analýza ministerstva spravedlnosti říká, že problém neexistuje. Transparency International je ovšem jiného názoru.

Premiér Andrej Babiš (ANO), ale i ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD) čelí podezření ze střetu zájmů. V minulých dnech uniklý dokument Evropské komise svědčí o tom, že Brusel se zabývá především střetem zájmů předsedy vlády v souvislosti s čerpáním evropských dotací koncernem Agrofert. Celou záležitost příští týden projedná i Evropský parlament.

Počátkem týdne se Babišovu střetu zájmů věnovala i vláda, když se seznámila s analýzou ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (nestr. za ANO) na dané téma. Tu premiér na následné tiskové konferenci interpretoval jako důkaz, že se ve střetu zájmů nenachází.

Podle organizace Transparency International, jež se problematikou dlouhodobě zabývá, se ale jednalo spíše o „obecný právní rozbor toho, zda je možné zákon o střetu zájmů aplikovat na struktury, ve kterých nalezneme majetek vložený do svěřenských fondů.“

„V našem stanovisku se nezabýváme žádnou konkrétní kauzou, žádným konkrétním svěřenským fondem,“ připustil i sám Kněžínek. Premiéra sice podpořil, připustil ovšem, že jeho právní postavení nemusí být jisté. Analýza ministerstva spravedlnosti se totiž vůbec nevěnovala evropskému právu.

„Existence možnosti uplatňovat rozhodující vliv, ať už přímo či nepřímo, je definičním znakem ovládající osoby,“ konstatuje pouze Kněžínkova analýza. Podle Transparency International z osmistránkového právnického textu nicméně implicitně vyplývá, že žádná dceřiná společnost Agrofertu, v níž má koncern větší než čtvrtinovou účast, by neměla mít nárok na dotaci „Zákazy podle zákona o střetu zájmů se neuplatní přímo explicitně na svěřenský fond,“ poznamenává organizace.

×