Je Babiš ve střetu zájmů? Ano, říkají evropští právníci, Češi jasno nemají

Jan Kašpárek

Evropská komise se zabývá střetem zájmů Andreje Babiše v souvislosti s čerpáním evropských dotací koncernem Agrofert. Analýza ministerstva spravedlnosti říká, že problém neexistuje. Transparency International je ovšem jiného názoru.

Premiér Andrej Babiš (ANO), ale i ministr zemědělství Miroslav Toman (nestr. za ČSSD) čelí podezření ze střetu zájmů. V minulých dnech uniklý dokument Evropské komise svědčí o tom, že Brusel se zabývá především střetem zájmů předsedy vlády v souvislosti s čerpáním evropských dotací koncernem Agrofert. Celou záležitost příští týden projedná i Evropský parlament.

Počátkem týdne se Babišovu střetu zájmů věnovala i vláda, když se seznámila s analýzou ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (nestr. za ANO) na dané téma. Tu premiér na následné tiskové konferenci interpretoval jako důkaz, že se ve střetu zájmů nenachází.

Podle organizace Transparency International, jež se problematikou dlouhodobě zabývá, se ale jednalo spíše o „obecný právní rozbor toho, zda je možné zákon o střetu zájmů aplikovat na struktury, ve kterých nalezneme majetek vložený do svěřenských fondů.“

„V našem stanovisku se nezabýváme žádnou konkrétní kauzou, žádným konkrétním svěřenským fondem,“ připustil i sám Kněžínek. Premiéra sice podpořil, připustil ovšem, že jeho právní postavení nemusí být jisté. Analýza ministerstva spravedlnosti se totiž vůbec nevěnovala evropskému právu.

„Existence možnosti uplatňovat rozhodující vliv, ať už přímo či nepřímo, je definičním znakem ovládající osoby,“ konstatuje pouze Kněžínkova analýza. Podle Transparency International z osmistránkového právnického textu nicméně implicitně vyplývá, že žádná dceřiná společnost Agrofertu, v níž má koncern větší než čtvrtinovou účast, by neměla mít nárok na dotaci „Zákazy podle zákona o střetu zájmů se neuplatní přímo explicitně na svěřenský fond,“ poznamenává organizace.

Právě do svěřenských fondů, konkrétně fondů AB trust fund I a II, je rozložen Babišův majetek v podobě koncertu Agrofert a SynBiol. Pokud by se potvrdilo, že premiér má ze své pozice obmyšleného vliv na řízení podniků, dopustil by se tím porušení zákona o střetu zájmů. Ten stanovuje, že jedna osoba nemůže současně působit ve vládě i vedení společnosti získávající veřejné zakázky či dotace, případně vlastnící periodický tisk.

Evropská komise ovšem prošetřuje nejen Babiše, ale také ministra zemědělství Miroslava Tomana (nestr. za ČSSD). Jeho otec totiž vlastní osmdesát procent akcií společnosti Agrotrade, jejíž dceřiná firma během roku obdržela dotaci ve výši dvou miliard korun. Ředitelem Agrotrade je další Tomanův příbuzný, bratr Zdeněk.

Toman podezření odmítá. „Když se bavíme o této konkrétní dotaci, tak to bylo schváleno v září nebo říjnu 2017, byla přijata žádost a administrována byla v listopadu. A automaticky podle pravidel byla proplacena na podzim. Takže s tím nemám nic společného. I kdyby to bylo jakkoliv, tak tam žádný střet zájmů nebyl, není a nebude,“ uvedl v České televizi.

Podle evropských právníků je současná situace nepřijatelná

Zásadní informace přináší uniklá zpráva právního servisu Evropské komise. V ní evropští právníci jednoznačně říkají: „situaci pana Babiše posuzujeme jako střet zájmů“. Premiér má podle nich jasný zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu, a to bez ohledu na možnost reálně chod koncernu ovlivňovat. Varují ale především před střetem zájmů vyplývajícím z Babišovy pozice předsedy vlády.

„Pravomoci premiérovi umožňují ovlivňovat rozhodovací procesy, které vedou k implementaci peněz z fondů Evropské unie,“ uvádí zpráva s tím, že jedno z možných řešení střetu zájmu je Babišův odchod z postu premiéra. Ve vládě by podle právníků mohl zůstat, pokud by zamířil na pozici, jež by se nijak nedotýkala předmětu podnikání Agrofertu.

Další dvě možnosti jsou podobně nekompromisní. V první z nich má Babiš přijmout opatření, jež jej jednoznačně odříznou od podnikatelského sektoru, druhá spočívá v ukončení dotačních programů pro firmy Agrofertu.

Premiér závěry zprávy, jíž si všimla mnohá evropská média, odmítá. „V žádném střetu zájmu nejsem, chovám se přesně podle zákona, tak jak jej přijal parlament a po mně český právní systém na základě lex Babiš vyžadoval. Svěřenské fondy neřídím ani neovládám,“ opakoval v posledních dnech.

Podle zpřísněného nařízení Evropské komise Babiš bude muset své tvrzení přesvědčivě prokázat. Jak konkrétně, to se dozví v dopise, jež podle svých slov do České republiky minulý pátek zaslal eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger. Premiérovou pozicí se bude zabývat i příští plenární schůze Evropského parlamentu.

Piráti a Transparency na střet zájmů poukazují dlouhodobě

Na premiérův střet zájmu dlouhodobě poukazuje organizace Transparency International, jež v této věci zaslala do Bruselu několik upozornění. Prokázat Babišův střet zájmů se ve vlastní analýze pokusili letos v červenci také Piráti. Podle ní je Babiš ovládající osobou Agrofertu z pozice jak zakladatele svěřenských fondů, tak obmyšleného. Podle Pirátů tak porušuje zákon o střetu zájmů od doby, kdy působí ve vládě.

„Andrej Babiš má jediné dvě možnosti — buď bude i nadále ovládat největší chemicko-zemědělský koncern v zemi, dosahovat tak na obrovské dotační sumy a soutěžit o lukrativní státní zakázky, nebo dá přednost svým funkcím ve vrcholné politice,“ naznačili Piráti možný budoucí vývoj, se kterým se nyní shoduje i uniklé stanovisko právního servisu Evropské komise.

Agrofert ovšem podobná slova odmítá. Jeho právníci vypracovali analýzu, v níž pracují především s interpretací zákona o obchodních korporacích. Z té vyplývá že plní-li premiér funkci obmyšleného i zakladatele svěřenských fondů, neznamená to, že je jejich ovládající osobou.

„Fakt, že žlutá a červená patří společně do obecné skupiny barvy, ještě neznamená, že žlutá je současně červená, respektive naopak,“ argumentují právníci Agrofertu. Tvrzení Pirátů a Transparency International nejsou podle zástupců koncertu pravdivá a lez je chápat jako součást údajné mediální kampaně proti Babišovi a jeho firmám.