Vyšetřování otravy Bečvy: začíná znít volání po Brabcově hlavě
Jan GruberSněmovna měla minulý pátek projednat okolnosti vyšetřování otravy řeky Bečvy. Ministr Brabec se však z jednání s odvoláním na náhlou nemoc omluvil. Po publikaci investigativní reportáže DR se začíná ozývat volání po Brabcově hlavě.
Poslanecká sněmovna měla minulý pátek projednat bod s názvem Informace ministra životního prostředí k situaci na Bečvě, jehož zařazení navrhl Jan Bartošek (KDU-ČSL). Na diskusi o otravě zhruba čtyřiceti kilometrů levého přítoku Moravy kyanidem se ovšem nedostalo, neboť ministr Richard Brabec (ANO) se z jednání na poslední chvíli omluvil ze zdravotních důvodů.
Krátce předtím Deník Referendum publikoval investigativní reportáž obsahující zásadní zjištění o hrubých nesrovnalostech při vyšetřování havárie, která postihla čtyřicet kilometrů řeky a zahubila čtyřicet tun ryb. Opozice spolu s vládní ČSSD nicméně nyní ujišťují, že věc „nenechají zamést pod koberec“ a bod se pokusí znovu projednat v příštím týdnu. V podezření je stále valašskomeziříčská chemička DEZA z holdingu Agrofert premiéra Andreje Babiše.
Reportáž●Patočka, Vlasatá
Otrávila Bečvu DEZA? Jiné výklady nedávají smysl. Úřady zatloukají a klamou
„Předpokládám, že otázku otravy Bečvy znovu otevřeme na plénu Sněmovny,“ řekl v pondělí Deníku Referendum František Elfmark (Piráti) s tím, že celou záležitostí se bude již tuto středu zabývat i sněmovní Výbor pro životní prostředí. „Přizvali jsme i ministra Brabce, tak uvidíme, jestli přijde. Každopádně Nechceme připustit, aby kauza s postupem času zapadla,“ řekl pirátský poslanec pro DR.
Tisková mluvčí rezortu životního prostředí Petra Roubíčková na otázku, jak se vyvíjí zdravotní stav ministra, Deníku Referendum napsala: „Nevím, jestli je pan ministr zdravý, ale výbor se bude scházet on-line, takže jeho zasedání bude přítomen.“ Podle informací Deníku Referendum je Richard Brabec v karanténě. V ní by měl setrvat do konce tohoto týdne.
Poslanci: Nebude-li nalezen původce znečištění, Brabec by měl rezignovat
Záměr předřadit předmětný bod v programu probíhající dvaašedesáté schůze dolní komory Parlamentu avizoval předseda KDU-ČSL Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Z mého pohledu je projednání na výboru — i z hlediska zájmu médií — mnohem méně důležité než debata na plénu,“ uvedl v rozhovoru pro Deník Referendum. Řekl také, že na základě reportáže v DR bude požadovat podrobné informace k postupu České inspekce životního prostředí.
O zmíněnou reportáž plánuje opřít své vystoupení i Jurečkův spolustraník Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Bude mě zajímat, jak postupovala Inspekce při odběru bentosu. Jak mohla být tak rychle coby možný viník vyloučena DEZA. A jak je možné, že prezentované závěry jdou proti výrokům rybářů,“ řekl Deníku Referendum. „Pokud by vyšetřování mělo vyznít do ztracena, budu požadovat Brabcovu rezignaci,“ uzavřel.
„V každé normální demokratické zemi, by taková ekologická katastrofa v případě nevyšetření stála ministra hlavu,“ navázal na svého kolegu ze sněmovních lavic v rozhovoru pro Deník Referendum Stanislav Blaha (ODS). „Brabec se ovšem tváří, že se ho to vůbec netýká. A viník stále není nalezen,“ pokračoval s tím, že ministr by měl ve Sněmovně prezentovat klíčová zjištění Inspekce.
Projednání situace na řece Bečvě jen sněmovním výborem není dostatečné ani podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). „Sami jste v Deníku Referendum upozornili na řadu podezřelých postupů ze strany odpovědných orgánů, proto pokládám za vhodné, aby se bodem zabývala i Poslanecká sněmovna a přijala usnesení, které by zavázalo vládu prošetřením postupu jednotlivých složek státu,“ řekla dnes DR předsedkyně TOP 09.
K diskusi o Bečvě se ovšem nemíní vrátit jen opozice, ale také koaliční ČSSD, jejíž poslanci páteční zařazení bodu podpořili. Hlasoval pro ně dokonce i jeden poslanec ANO, Aleš Juchelka. „Určitě nechceme, aby téma zapadlo a budeme hlasovat pro jeho předřazení v co nejbližším možném termínu,“ napsal Deníku Referendum Jan Chvojka (ČSSD).
Přerušená dvaašedesátá schůze bude pokračovat příští úterý. Diskusi o ekologické havárii lze očekávat ve středu odpoledne, nebo během čtvrtečního dopoledne.
Sněmovna chtěla řešit Bečvu již v září, ANO a ČSSD byly proti
Opozice již na konci září požadovala, aby se plénům Sněmovny zabývalo ekologickou katastrofou na řece Bečvě, která se stala 20. září. S návrhem tehdy přišel předseda KDU-ČSL Jurečka. „Je to ekologická havárie, která tady nebyla minimálně v posledních dvaceti letech. Týká se přímo území dvou krajů, nepřímo i třetího. Bylo by proto dobré, kdyby ministr životního prostředí v této věci vystoupil a shrnul základní fakta. Současně by měla být řešena i otázka dalšího postupu a postihu,“ uvedl.
Návrh na zařazení nového bodu na program schůze ovšem vzápětí jménem klubů ČSSD a politického hnutí ANO vetoval Jaroslav Faltýnek (ANO) s tím, že ministr Brabec není přítomen, neboť se vydal předmětnou otázku osobně řešit. „Když vidím, jak ministr životního prostředí s premiérem v posledních měsících vysazovali tu raky, tu sysly, tu perlorodky, tak mě mrzí, že havárie jejich pozornosti uniká,“ reagoval tehdy Jurečka s tím, že nepožadoval, aby se otrava Bečvy diskutovala v den Brabcovy nepřítomnosti.
„Samozřejmě je nutné, aby u toho byl ministr Brabec, bez něho ta diskuze asi nemá moc smysl,“ navázala tehdy Dana Balcarová (Piráti) a navrhla jiný termín projednání bodu. Stejně tak učinil i Stanislav Blaha (ODS). Ani jeden z návrhů ovšem Poslanecká sněmovna neschválila.
Iniciativu předsedkyně Výboru pro životní prostředí tehdy podpořilo pouze pětapadesát ze sta dvaasedmdesáti poslanců, záměr Blahy osmasedmdesát. V obou případech se zdržela většina zákonodárců z řad politického hnutí ANO, ČSSD a KSČM.
Jurečka se ještě na závěr rozpravy obrátil na Chvojku, aby vysvětlil, proč se ČSSD připojila k Faltýnkově vetu. „Je to aktuální věc nebývalého rozsahu. [Šlo mi o to], aby ministr životního prostředí přednesl krátkou zprávu. Tak bych chtěl vědět, proč jste to nepodpořili. Máte tady kolegyni ze Zlínského kraje (pozn. red.: Alena Gajdůšková). Jí a její voliče to nezajímá? Tak se k tomu taky trošku postavte,“ vyzval předsedu sociálně-demokratického klubu. Žádné odpovědi se tehdy ale nedočkal.
Záhy poté se objevila vyšetřovací verze, která možnou vinu Dezy vylučovala a směřovala pozornost k takzvanému rožnovskému kanálu. Na konkrétního viníka ale nikdo neukázal, a naopak se začínaly množit nesrovnalosti. Ani poslanci se nyní zřejmě už nebudou ochotni s verzí rožnovského kanálu spokojit.