Kyanid v Bečvě: co víme a co budí pochybnosti

Zuzana Vlasatá

V případu otravy řeky Bečvy kyanidem se pozornost svedla takřka okamžitě na chemičku DEZA z holdingu Andreje Babiše. Instituce ale zatím snášejí argumenty na obhajobu podniku. Může jim veřejnost věřit?

Jedinou ověřitelnou skutečností v celém příběhu zatím zůstává fakt, že řeka Bečva je na desítkách kilometrů mrtvá. Návrat do stavu blízkému tomu před otravou potrvá řadu let. Foto MO ČRS Hustopeče nad Bečvou

V neděli 20. září unikla jedovatá látka do moravské řeky Bečvy. Během pár dnů zlikvidovala přes třicet tun ryb. K tomu přičtěme další vodní živočichy, řasy a rostliny. Mrtvé ryby se objevily i v pětačtyřicet kilometrů vzdáleném Přerově. 

Náš reportážní tým tvoří od jeho vzniku samé ženy. Podpořte úderku, která u nás nemá obdoby!
×

Ekologická kalamita přitáhla nebývalou pozornost veřejnosti. V posledních dnech před krajskými a senátními volbami podnítila — od občanů po opoziční politiky — spekulace o viníkovi. Důvod je nasnadě: nedaleko udávaného počátku kontaminace se nachází výpusť čistírny odpadních vod chemického závodu DEZA z holdingu premiéra Andreje Babiše. Sám podnik je od břehu řeky vzdálený asi čtyři sta metrů.

Co vlastně týden po události víme? A kde zůstávají otazníky či pochybnosti?

Jed se do vody dostal poblíž Valašského Meziříčí, konkrétně se udává oblast mezi obcemi Lhotka nad Bečvou a Choryně. Jako první, jak Deníku Referendum sdělil předseda místní organizace České rybářského svazu Hustopeče nad Bečvou Stanislav Pernický, otravu zaznamenali rybáři v poledne v okolí mostu přes Bečvu právě mezi Hustopečemi nad Bečvou a Němeticemi. 

Přivolaná policie na místo dorazila asi po čtyřiceti minutách, Česká inspekce životního prostředí nejdřív po třech hodinách. Rybáři sebrali sami iniciativně vzorky vody do pet-lahví a několik mrtvých ryb do igelitové tašky, zástupci inspekce je převzali, ale — v souladu s předpisy — nakonec k analýze nepoužili. Pet-lahve nejsou na takové vzorky vhodným obalem.

Inspektoři tedy sebrali své vlastní vzorky. Ty pak putovaly k analýze do laboratoře hasičského záchranného sboru ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vzorky rybářů — tedy ty nejrychleji sebrané, skončily neznámo kde.

Hasičský záchranný sbor České republiky má pod správou pět chemických laboratoří, frenštátská má k Valašskému Meziříčí nejblíž. Podle informací inspekce pak ve Frenštátě provedli „významnou část práce na analýzách vzorků“ a jako první zjistili, že za otravu v Bečvě mohou kyanidy. To bylo ve čtvrtek. Zjištění ještě více upřelo pozornost k Babišově valašskomeziříčské chemičce.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka ale spekulace razantně odmítl a několikrát do médií prohlásil, že závod kyanid nevyrábí ani jej odnikud nenakupuje a neskladuje jej. To je sice pravda, přesto věrohodnost Karla Hanzelky i firmy DEZA utrpěla. 

Kyanidy jsou totiž jednou z odpadních látek, které v podniku vznikají. DEZA jich do Bečvy jen za rok 2018 podle webu Znečišťovatelé.cz ekologické organizace Arnika, který čerpá z Integrovaného registru znečišťování Ministerstva životního prostředí, vypustila šedesát kilogramů.

Kvůli zpřísněné legislativě musela DEZA v uplynulých letech přistoupit k investicím do lepšího čištění svých odpadních vod. Ve své Zprávě o stavu a vývoji životního prostředí za rok 2015 podnik píše: „Zpřísnění legislativních limitů pro vypouštění zbytkových koncentrací kyanidů si vyžádalo instalaci zařízení na detoxikaci koncentrovaných odpadních vod procesem ozonizace. V následujících letech bude provedena rekonstrukce biologické Čistírny odpadních vod (tato bude zahrnovat i procesy nitrifikace a denitrifikace a dodatečné redukce koncentrace vázaných kyanidů).“

Ve výroční zprávě DEZA za rok 2017 pak stojí: „Jednou z nejvýznamnějších investic je v současné době Biologická čistírna odpadních vod, kterou musíme podle platného integrovaného povolení zrealizovat do konce roku 2020. V loňském roce došlo k přepracování projektu, ve kterém bylo navrženo efektivnější technické řešení odbourávání kyanidů.“

DEZA skutečně není jediným podezřelým

V bakalářské práci s názvem Průmyslové odpadní vody s obsahem kyanidů, jejíž autorka, studentka Vysoké školy báňské Petra Langhammerová, se věnuje konkrétně i čištění technologických odpadních vod v DEZA, se můžeme dočíst: „Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje kyanovodíku patří: těžba a zpracování kovů, koksárenství, zplyňování uhlí, chemický průmysl, spalování plastů s obsahem dusíku; je rovněž obsažen v tabákovém kouři a ve výfukových plynech automobilů… Podnik DEZA, a. s. Valašské Meziříčí zpracovává černouhelný dehet a surový benzol, což jsou vedlejší produkty z koksování uhlí.“

A dále: „Voda použitá v průmyslu se z větší části vrací zpět do vodních toků. Výpusti průmyslových odpadních vod patří mezi nejvýznamnější bodové zdroje znečištění. Jejich vliv na kvalitu vody v našich tocích je významný.“

I po nepovedené počáteční obhajobě Karla Hanzelky společnost DEZA vinu na otrávení Bečvy odmítá. Dokonce spolu se svou matkou, Agrofertem, v sobotu 26. září vydala tiskovou zprávu, kde informuje, že podá „několik trestních oznámení za pomluvu a šíření poplašné zprávy na politiky, kteří nás na sociálních sítích lživě obviňují a zneužívají této ekologické katastrofy ve svých předvolebních kampaních“.

Deníku Referendum pak Agrofert poskytl protokol o rozborech vody na výpusti odpadních vod z DEZA do Bečvy. Stav odpadních vod závodu podléhá v souladu s takzvaným integrovaným povolením pravidelné kontrole — tu provádí autorizovaná laboratoř, která je součástí podniku. Z protokolu vyplývá, že v kritickou neděli 20. září i ve dny předcházející byl stav kyanidů v odpadních vodách závodu bezpečně pod povoleným maximem. 

Nadto DEZA skutečně není jediným z možných podezřelých. V místě současného pravděpodobného počátku kontaminace řeky se nachází také výpusť z průmyslového areálu Tesla v Rožnově pod Radhoštěm. Zde se kromě čistírny chemických odpadních vod Energoaqua nachází také třeba firma MS Technik, která se věnuje i galvanizaci, při níž kyanidy vznikají taktéž. 

Vyčerpávající seznam možných podezřelých k dispozici ovšem nemáme. Nadto se mezi místními spekuluje také o „černé“ kanalizaci z dob socialismu, která by měla vést pod překladištěm DEZA a kolem opuštěného vepřína.

Výroky na obhajobu Babišovy chemičky se množí. Místopředseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík v neděli, týden po začátku kauzy, na svém twitterovém účtu uvedl, že DEZA to podle jeho „věrohodných informací s velkou pravděpodobností nebyla“. 

Od místních rybářů jsme se 29. září, tedy více než týden po havárii, dozvěděli ještě jednu zásadní informaci. Všichni, kdo byli na místě hned po zjištění katastrofy a tahali z vody první mrtvé ryby, cítili intenzivní zápach chlóru, někteří dokonce měli poleptané sliznice.

Velkých koncentrací chlóru se přitom používá k odbourávání kyanidu. To nasvědčuje tomu, že viník havárie, ať už je jím kdokoli, tedy od první chvíle věděl, co se stalo. A patrně se tedy od první chvíle pokouší zahlazovat stopy.

Agrofert je automaticky podezřelejší než ostatní. Babišovou vinou

Argumenty na obhajobu firmy premiéra Babiše se skutečně mohou nakonec ukázat jako přesvědčivé. Přesto se není čemu divit, že u velké části veřejnosti zatím přetrvávají pochybnosti. 

Česká inspekce životního prostředí hájila firmu DEZA až příliš brzo a příliš vehementně. Už v úterý měla jasno, že chemička je podezřívaná neprávem: „Můžeme Dezu vyloučit. Stav čisticího zařízení přímo v areálu společnosti i kvalita odpadní vody byly v pořádku a u výpusti kolegové pozorovali živé ryby,“ popsala už v úterý odpoledne mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.

V rozhovoru s Deníkem Referendum v pátek pak upřesnila, že živé ryby inspektoři u výpusti pozorovali už v pondělí odpoledne. Na dotaz, zda má jít o důkaz, že z ní o den dříve jednorázově nevytekla voda znečištěná kyanidem, odpověděla, že v inspekci „nepracují žádní studenti chemie, ale skuteční experti“. 

Na doplňující otázku, zda se k výpusti živé ryby nemohly prostě dostat z neznečištěného horního toku Bečvy poté, co se toxický mrak posunul dál po proudu směrem k Hranicím na Moravě a Přerovu, odpovídala podrážděně a trvala na uspokojivosti oficiálního argumentu. Podle expertů, s nimiž jsme věc konzultovali, ale argumentace mluvčí inspekce skutečně sama o sobě firmu DEZA podezření nezbavuje.

Problém je v tom, že premiérovi, jeho firmám, ani státním institucím, zejména řízeným jeho lidmi, kvůli mnohovrstevnatému střetu zájmu nelze automaticky věřit. Účelové zvraty v jeho hlavních kauzách budí oprávněná podezření. Ať už se jedná o celou anabázi s Čapím hnízdem či o to, jak mu v řízení o střetu zájmů nahrává Středočeský kraj řízený jeho hejtmankou Jaroslavou Pokornou Jermanovou či Ministerstvo spravedlnosti vedené jeho ministryní Marií Benešovou.

O ovládnutí České inspekce životního prostředí lidmi pracujícími pro Andreje Babiše i o tom, jak spolu s Ministerstvem životního prostředí, které vede bývalý šéf jiné Babišovy chemičky, pracuje pro Agrofert, jsme v Deníku Referendum psali detailně v minulosti. Přinesli jsme také důkazy o tom, jak tyto instituce — spolu se starostou za hnutí ANO — pomohly kroměřížským podnikům Kmotr a Navos obcházet zákonné normy, vyhýbat se velkým investicím a chránit je před pokutami, či dokonce hrozbou zavření.

Podobně přičinlivé bylo ministerstvo i v případě úniku oxidu siřičitého do ovzduší z Babišovy přerovské chemičky Precheza, jak referovaly v roce 2017 Hospodářské noviny. Když už zde inspekce odvedla svou práci dobře, ochránil zájmy holdingu Brabcův úřad.

V současné kauze je tedy těžké zbavit se podezření vůči Agrofertu i s jeho čistým protokolem v ruce. O důkazy se tady starají premiérovi zaměstnanci a lidé z jím ovládané inspekce a ministerstva. 

U dalších institucí to není o nic lepší. I v případě frenštátských hasičů je tu prostřednictvím velitele dobrovolného sboru Zbyňka Vágnera personální propojení na hnutí ANO — je za premiérovu partaj frenštátským zastupitelem. Členem hnutí ANO je i starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek. Opět: nic to nedokazuje, ale — jemně řečeno — důvěru v nestranný zájem na posouzení věcí to nevzbouzí.

Dalo by se namítnout, že vyšetřování převzali od inspekce životního prostředí kriminalisté ze Vsetína. Týden po úniku oznámili, že se jim podařilo zjistit výpusť, z níž kyanid unikl. A sdělili také, že je na ni napojeno více podniků. Které to jsou, nevíme. Jakými důkazy se to podařilo podložit, je rovněž neznámé.

Zabývejme se tedy alespoň hypoteticky otázkou, jaké hmatatelné důkazy může vyšetřování přinést, začne-li až několik dní poté, co se událost stala. Případně s jakými již existujícími důkazy — a kdo je zajistil — policie pracuje. 

Nedělní havárii si představme zhruba tak, že do Bečvy se dostaly plus mínus dva sudy kyanidu. Ty jsou dávno z místa původu pryč a důkazy smyla voda — když ne říční, tak dešťová. 

Jaké další hmotné důkazy kromě více či méně spolehlivých vzorků vody mohou mít vyšetřovatelé k dispozici? Záznamy z průmyslových kamer? Výpovědi zaměstnanců? Nebo chemický rozbor, který ukáže na přítomnost dalších látek, jejichž původcem může být jenom jedna konkrétní firma? Jaká je vůbec pravděpodobnost, že viník bude spolupracovat, a ne zahlazovat stopy? 

Česká republika je stát s hluboce podlomenou důvěryhodností. Jakákoliv reálně myslitelná varianta zdůvodnění kauzy kyanid v Bečvě se tak zdá být, více než týden po události, stále ještě možná.

Pokud se viníka nepodaří policii vypátrat, pozornost se bude nadále upírat na Agrofert. I kdyby v tom byl tentokrát nevině, není se čemu divit. Může si za to Andrej Babiš sám: svým kolosálním střetem zájmů v politice, médiích, byznysu a státní správě. Podezřívat dnes instituce státu z toho, že mu nadržují, je výsledkem empirie a zralé úvahy. Náprava poničené důvěry bude trvat velice dlouho.

Kyanid v řekách zabíjel již mnohokrát

Jak Deník Referendum během konzultací tématu upozornilo několik insiderů z oboru chemie a strojírenství, za pozornost stojí i to, že se únik kyanidu odehrál v době, kdy má DEZA novou biologickou čistírnu odpadních vod. Instalace a „najíždění“ nových zařízení v průmyslu je obdobím, kdy se stává nejvíce havárií. I to může být samozřejmě jen souhra náhod.

Jedinou ověřitelnou skutečností tak v celém příběhu zatím zůstává fakt, že řeka Bečva je na desítkách kilometrů mrtvá. „Teprve ta otrava nám ukázala skutečné bohatství řeky Bečvy,“ říká rybář Stanislav Pernický. 

S kolegy po celý týden z vody vytahoval mrtvé ostroretky, parmy, štiky, tlouště, candáty, pstruhy obecné a duhové, okouny, mníky a taky chráněné druhy, jako je ouklejka pruhovaná, hrouzek kesslerův, mřenka mramorová a ostrucha křivočará. Jednalo se o úplně mladé ryby i ryby v reprodukčním věku. Návrat do stavu blízkému tomu před otravou potrvá řadu let. 

Přitom je třeba mít na paměti, že to nebyl zdaleka první únik kyanidu do českých řek. Teď je vhodná příležitost připomenout si ty starší, které možná nepřivolaly tolik pozornosti, protože v nich nebyl podezřelým Andrej Babiš. Jejich seznam připravila organizace Arnika.

    Diskuse