V neděli 20. září unikla jedovatá látka do moravské řeky Bečvy. Během pár dnů zlikvidovala přes třicet tun ryb. K tomu přičtěme další vodní živočichy, řasy a rostliny. Mrtvé ryby se objevily i v pětačtyřicet kilometrů vzdáleném Přerově.

Ekologická kalamita přitáhla nebývalou pozornost veřejnosti. V posledních dnech před krajskými a senátními volbami podnítila — od občanů po opoziční politiky — spekulace o viníkovi. Důvod je nasnadě: nedaleko udávaného počátku kontaminace se nachází výpusť čistírny odpadních vod chemického závodu DEZA z holdingu premiéra Andreje Babiše. Sám podnik je od břehu řeky vzdálený asi čtyři sta metrů.

Co vlastně týden po události víme? A kde zůstávají otazníky či pochybnosti?

Jed se do vody dostal poblíž Valašského Meziříčí, konkrétně se udává oblast mezi obcemi Lhotka nad Bečvou a Choryně. Jako první, jak Deníku Referendum sdělil předseda místní organizace České rybářského svazu Hustopeče nad Bečvou Stanislav Pernický, otravu zaznamenali rybáři v poledne v okolí mostu přes Bečvu právě mezi Hustopečemi nad Bečvou a Němeticemi.

Přivolaná policie na místo dorazila asi po čtyřiceti minutách, Česká inspekce životního prostředí nejdřív po třech hodinách. Rybáři sebrali sami iniciativně vzorky vody do pet-lahví a několik mrtvých ryb do igelitové tašky, zástupci inspekce je převzali, ale — v souladu s předpisy — nakonec k analýze nepoužili. Pet-lahve nejsou na takové vzorky vhodným obalem.

Inspektoři tedy sebrali své vlastní vzorky. Ty pak putovaly k analýze do laboratoře hasičského záchranného sboru ve Frenštátě pod Radhoštěm. Vzorky rybářů — tedy ty nejrychleji sebrané, skončily neznámo kde.

Hasičský záchranný sbor České republiky má pod správou pět chemických laboratoří, frenštátská má k Valašskému Meziříčí nejblíž. Podle informací inspekce pak ve Frenštátě provedli „významnou část práce na analýzách vzorků“ a jako první zjistili, že za otravu v Bečvě mohou kyanidy. To bylo ve čtvrtek. Zjištění ještě více upřelo pozornost k Babišově valašskomeziříčské chemičce.

Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka ale spekulace razantně odmítl a několikrát do médií prohlásil, že závod kyanid nevyrábí ani jej odnikud nenakupuje a neskladuje jej. To je sice pravda, přesto věrohodnost Karla Hanzelky i firmy DEZA utrpěla.

Kyanidy jsou totiž jednou z odpadních látek, které v podniku vznikají. DEZA jich do Bečvy jen za rok 2018 podle webu Znečišťovatelé.cz ekologické organizace Arnika, který čerpá z Integrovaného registru znečišťování Ministerstva životního prostředí, vypustila šedesát kilogramů.

Kvůli zpřísněné legislativě musela DEZA v uplynulých letech přistoupit k investicím do lepšího čištění svých odpadních vod. Ve své Zprávě o stavu a vývoji životního prostředí za rok 2015 podnik píše: „Zpřísnění legislativních limitů pro vypouštění zbytkových koncentrací kyanidů si vyžádalo instalaci zařízení na detoxikaci koncentrovaných odpadních vod procesem ozonizace. V následujících letech bude provedena rekonstrukce biologické Čistírny odpadních vod (tato bude zahrnovat i procesy nitrifikace a denitrifikace a dodatečné redukce koncentrace vázaných kyanidů).“

Ve výroční zprávě DEZA za rok 2017 pak stojí: „Jednou z nejvýznamnějších investic je v současné době Biologická čistírna odpadních vod, kterou musíme podle platného integrovaného povolení zrealizovat do konce roku 2020. V loňském roce došlo k přepracování projektu, ve kterém bylo navrženo efektivnější technické řešení odbourávání kyanidů.“

DEZA skutečně není jediným podezřelým