Skandály Andreje Babiše oprávněně plní první stránky novin několik let. Zpráv je tolik, že veřejnost v kauzách premiéra jistě ztrácí přehled. V posledních měsících přitom došlo k několika zásadním rozhodnutím. Některá z těchto rozhodnutí jsou poměrně komplikovaná, což nahrává těm, kdo z nepřehlednosti situace profitují.

Proto je užitečné udělat si rychlý přehled o tom, v jakém stavu se nacházejí všechny aktuální kauzy českého premiéra: Čapí hnízdo, ovládání médií, střet zájmů, daňové pochybnosti.

Nejsledovanější případ: Čapí hnízdo

Prvním ze série rozhodnutí bylo srpnové usnesení městského státního zástupce Šarocha o zastavení trestního stíhání v případu 50milionové dotace pro Farmu Čapí Hnízdo. Rozhodnutí bylo pro mnohé poměrně překvapivé, protože velká část veřejnosti po čtyřletém vyšetřování očekávala podání obžaloby a posun řízení před soud. Rozčarování způsobila také poměrně zmatená mediální komunikace Městského státního zastupitelství v Praze. Rozhodnutí Jaroslava Šarocha následně potvrdil jeho nadřízený — vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze.

Trestní stíhání premiéra, jeho příbuzných a zaměstnanců nebylo zastaveno z důvodu promlčení nebo třeba kvůli tomu, že by chyběl úmysl spáchat trestný čin. Ani zapojení Andreje Babiše do získání podezřelé dotace nebylo zpochybněno. Skutečným důvodem pro zastavení stíhání bylo „náhlé zjištění“, že Farma Čapí Hnízdo byla malým podnikem, který měl na dotaci nárok. Toto konstatování doprovází pochybnosti o výkladu tehdejších předpisů, podivné popření vlastních podkladů financující bankou a skutečnost, že společnost ovládali nejbližší příbuzní Andreje Babiše.

Jednání Andreje Babiše a dalších obviněných nebylo podle Městského státního zastupitelství trestným činem. Pro odsouzení za trestný čin je nutné splnění mnoha podmínek, a pokud skutečně chybí základní předpoklad trestnosti, má být v právním státě trestní stíhání zastaveno, i kdyby se to veřejnosti nelíbilo. Nesmíme ale zapomínat na to, že se rozhodovalo pouze o odpovědnosti trestní. I Jaroslav Šaroch ve svém rozhodnutí potvrdil, že byla prokázána jednoznačná snaha obviněných o podvodné získání dotace. Že se o dotační podvod nejednalo, způsobily až konkrétní okolnosti žádosti o dotaci. Kdyby například došlo k převodu několika akcií o pár dní později, Andrej Babiš by mohl být obžalován z učebnicového dotačního podvodu.

Premiér tak stále nese morální a politickou odpovědnost. Bohužel v tuto chvíli dosahuje česká politická kultura svého dna, čili premiér neodstoupí, ani když se důkladným policejním vyšetřováním potvrdí jeho snaha o nekalé získání veřejných peněz.

Trestní stíhání jako přívlastek premiérské funkce

Česká republika v tuto chvíli nemá trestně stíhaného premiéra. To se může zase rychle změnit, pokud Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman rozhodne o zrušení usnesení o zastavení trestního stíhání ve věci Čapího hnízda pro nezákonnost. Vzhledem k pochybnostem o výkladu tehdejších předpisů a evropských soudních rozhodnutí určujících velikost podniku je tato varianta reálná. Pavel Zeman má na rozhodnutí čas do 17. prosince 2019.

Prezident Miloš Zeman již avizoval, že by v případě znovuobnovení trestního stíhání Andreje Babiše přistoupil k abolici (tj. jeho zastavení). Toto rozhodnutí prezidenta vyžaduje kontrasignaci premiérem nebo jím pověřeným členem vlády. Pravděpodobně nic nebrání tomu, aby premiér kontrasignoval zastavení vlastního trestního stíhání.

Obviněný premiér pak zase může do tří dnů od abolice prohlásit, že na projednání věci trvá. Tím by mohl docílit pokračování procesu a případného očištění u soudu. Při takovém postupu ale nelze odsouzenému uložit trest. V případě abolice Miloše Zemana má tedy Andrej Babiš mnoho možností, jak postupovat. A pokud k prezidentskému pardonu dojde, bude velice zajímavé sledovat, jakou reakci si předseda vlády vybere.

↗

Skandály Andreje Babiše oprávněně plní první stránky novin několik let. Zpráv je tolik, že veřejnost v kauzách premiéra jistě ztrácí přehled. Foto Archiv redakce

Vzhledem ke stále silnějším pochybnostem o vitalitě prezidenta je třeba uvažovat o dalších možných vývojích situace. Kdyby byl teoreticky úřad prezidenta uvolněný (k čemuž může dojít z mnoha důvodů včetně rezignace nebo usnesení Parlamentu o nezpůsobilosti vykonávat funkci), přebírá důležité pravomoci prezidenta předseda vlády. Může tak nastat situace, kdy Andrej Babiš při výkonu ústavních funkcí prezidenta rozhodne o zastavení trestního stíhání obviněného Andreje Babiše, což kontrasignuje předseda vlády Andrej Babiš. Listina rozhodnutí o abolici by sice vypadala absurdně, ale právně by zřejmě byla v pořádku.

Ponechme stranou teoretický zásah Ústavního soudu nebo podobné instituce chránící hodnoty stojící za konkrétní řečí článků Ústavy. Právní předpisy se píší se snahou ošetřit všechny myslitelné situace. Takovéto politické prostředí si však tvůrci ústavního pořádku po sametové revoluci asi představit nedokázali.

Ovládání médií jako přestupek

Je vidět, že se Andrej Babiš dostal do situace, kdy má v různých rolích odlišné, často protichůdné, zájmy. Říká se tomu střet zájmů. A u člověka s takovou mocí jde o zásadní problém současné republiky, která si zatím neumí s problémem moc poradit.

Transparency International ČR podala v srpnu 2018 podnět k Městskému úřadu Černošice, neboť podle ní Andrej Babiš páchá přestupek ovládání mediálních společností v holdingu AGROFERT. Holding byl sice přesunut do dvou svěřenských fondů (seskupení majetku bez majitele), Andrej Babiš je však jeho zakladatelem i obmyšleným a ze statutu fondů vyplývají jeho rozsáhlé pravomoci vůči ostatním osobám v orgánech svěřenských fondů. Babišovi zároveň náleží (minimálně v budoucnu) zisk z podnikání fondem ovládaných společností, díky čemuž ho i Forbes řadí mezi nejbohatší Čechy. Dokonce sám Andrej Babiš se doteď občas uřekne a společnosti v holdingu nadále označuje za své.

Černošický úřad, místně příslušným podle místa bydliště Andreje Babiše, jej ve svém prvním rozhodnutí shledal vinným ze spáchání přestupku a udělil mu pokutu 200 tisíc Kč. Toto rozhodnutí zrušil nadřízený Krajský úřad Středočeského kraje a vrátil věc do Černošic k dalšímu řízení. Rozhodnutí kraje doprovázela náhlá reorganizace přestupkových odborů krajského úřadu bez jakéhokoliv písemného podkladu. Když městský úřad doplnil odůvodnění a vydal stejný verdikt, krajský úřad podruhé rozhodnutí zrušil a celé řízení pravomocně zastavil.

V rozhodování krajského úřadu je mnoho rozporů jak se zněním zákona, tak s obecným stanoviskem Ministerstva spravedlnosti k ovládání společností skrze svěřenské fondy. Dokonce i mezi jednotlivými rozhodnutími kraje navzájem jsou takové rozpory, že Transparency International ČR podala podnět k přezkumu Ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo se však bez odůvodnění rozhodlo přezkumné řízení nezahájit. Zvláštní oprávnění podat žalobu proti rozhodnutí krajského úřadu ke správnímu soudu mají i Nejvyšší státní zástupce anebo Veřejná ochránkyně práv.

Zatím je rozhodování o střetu zájmů předsedy vlády v rukou výkonné moci, jejíž hlavou je Andrej Babiš. Důležité kauzy se tak v poslední době často jaksi procesně zaseknou těsně před tím, než by se dostaly k soudní moci, která je na vládě poměrně nezávislá. To se ale netýká jen Andreje Babiše, v současnosti se ani k Ústavnímu soudu nedostávají případy hrubého porušování Ústavy ze strany prezidenta, pokud ho nechce žalovat ani předseda vlády ani Poslanecká sněmovna.

Evropská rovina střetu zájmů

Jedinou aktivní instancí, v níž nemá český předseda vlády dominantní vliv, je Evropská komise. Ta se na základě dalšího podnětu Transparency International ČR věnuje Babišovu střetu zájmů z důvodu porušování evropských finančních nařízení.

Zatím jednoznačně střet zájmů potvrdila právní služba Evropské komise při přípravě podkladů pro rozhodnutí a závažná pochybení byla zjištěna evropskými auditory v předběžných auditních zprávách. Odhaleno nebylo pouze potenciálně nelegální vyplácení dotací, ale také několik podezření na spáchání trestných činů při jejich získávání společnostmi z holdingu AGROFERT. Nejvyšší státní zástupce zadal Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze úkol prošetřit tato podezření.

↗

Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Marie Benešové připravilo novelu zákona o státním zastupitelství, která omezuje odvolací důvody Nejvyššího státního zástupce až s účinností příští vlády. Foto Archiv redakce

Během řízení s Evropskou komisí nenechaly české úřady pod vlivem Andreje Babiše na předběžných auditních zprávách nit suchou. S tím se bude muset Evropská komise brzy vypořádat. Jedna ze dvou finálních auditních zpráv by měla být hotová na začátku prosince. Druhá zpráva ohledně zemědělských dotací bude dokončena až v příštím roce po bilaterálních jednáních mezi Českou republikou a Evropskou komisí.

Daňové problémy bývalého ministra financí

Mezi kauzami, které budou zřejmě žhavým tématem prosincového tisku, se trochu ztrácí další velký problém skupiny AGROFERT. Jedná se o podezření na krácení daně za fiktivní reklamy na Čapím Hnízdě. Magazín Reportér uvedl, že Farma Čapí hnízdo vykázala tak vysoké náklady na propagaci, že by tam muselo po dobu pěti let viset 1100 billboardů společností z holdingu AGROFERT, a to včetně německého výrobce hnojiv, který na český trh nic nedodává. Tento případ se zatím také zdá být ukázkovým případem přímočaré daňové trestné činnosti v hodnotě přes čtvrt miliardy korun. Aktuálně je ve fázi policejního vyšetřování.

O podezřeních na nekalosti informovaly německé úřady českou finanční správu už v roce 2014, ta však nijak nezakročila a věc se takto stala z berního hlediska promlčenou. Z ostatních kauz premiéra, ke kterým patří ještě podezřelé pozemkové machinace a případ korunových dluhopisů, jsou již všichni zřejmě tak otrlí, že se morální nebo politickou odpovědností už ani nikdo nezabývá.

Oči na stopkách

V říjnu a listopadu se rozbouřená situace na politické scéně poměrně uklidnila a jádro debaty se přesunulo spíše ke státnímu rozpočtu na příští rok. Přesto se některé kauzy mohou v nejbližších měsících zásadním způsobem posunout. Každé nepříznivé rozhodnutí může být v tuto chvíli pro premiéra kritické. Proto je třeba pozorně sledovat jakékoliv snahy o ovlivnění tohoto rozhodování.

Nejviditelnějším ohniskem sporů je teď debata nad nezávislostí státního zastupitelství. Téměř ve všech popsaných případech se nejdůležitější rozhodující pravomoci sbíhají u Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, kterého může vláda ze dne na den odvolat. Opoziční poslanci a senátoři se zatím neúspěšně snaží novelami zákonů omezit odvolávání Nejvyššího státního zástupce na kárné řízení. Vedle toho připravilo Ministerstvo spravedlnosti pod vedením blízké přítelkyně prezidenta Marie Benešové širší novelu zákona o státním zastupitelství, která omezuje odvolací důvody Nejvyššího státního zástupce až s účinností od roku 2022, tedy až pro příští vládu. Mimo jiné se mají také změnit pravidla pro výběr státních zástupců tak, že hrozí nepřiměřený vliv Ministerstva spravedlnosti na výběr kandidátů, který si dosud řídili státní zástupci sami.

Nejenom proto je hlídání zachování právního státu v České republice v tuto chvíli opravdu nezbytné. Nesmíme se nechat unavit tím, že jsou záležitosti komplikované. Demokracie není zadarmo.