Vedoucí městský státní zástupce Martin Erazím v pátek 13. září rozhodl o zastavení trestního stíhání všech obviněných v kauze Čapí hnízdo. Uvedl, že se ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce Jaroslava Šarocha. Ve svém zdůvodnění jako hlavní argument píše: „Provedené dokazování však vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala. Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu.“

Jak jsme již psali: „Je možné, že shromážděná zjištění policistů opravdu nepostačují k tomu, aby byli Babiš a spol. za svůj podvod odsouzeni. Právo je v tomto nevyzpytatelné a úzkostlivě — alespoň v teorii — chrání obviněné před sebemenší možností mylného verdiktu.“

Jenomže veřejnost je k případu, kde Andrej Babiš opakovaně lhal a mlžil o svém vztahu k Čapímu hnízdu, přecitlivělá na sebemenší rozpory, otazníky či náznaky, že tu něco nehraje. Bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová v Otázkách Václava Moravce tento dojem shrnula lapidárně: „Jestli to stálo na tom, jestli je něco malý nebo střední podnik, a čtyři roky o tom budu přemýšlet, to tedy pardon, to je velmi špatná vizitka pro stát.“

Ve čtvrtek 19. září dopoledne Městské státní zastupitelství v Praze text usnesení zveřejnilo, z velké části však začerněný.

V usnesení se píše, že se má za „prokázané“, že Andrej Babiš a Jana Mayerová, místopředsedkyně představenstva firmy Farma Čapí hnízdo, jednali „vědomě účelově“, aby získali evropskou dotaci pro malé a střední podniky. Nepodařilo se údajně ale prokázat, že Čapí hnízdo nebylo v době podání dotace až do uzavření smlouvy malým či středním podnikem. To jinými slovy podle Jaroslava Šarocha znamená, že nebyly naplněny znaky trestných činů dotačního podvodu a poškozování zájmů EU.

Dále se v dokumentu cituje o pozoruhodná výpověď svědků, dvou pracovníků banky HSBC, která poskytla farmě úvěr: „Podstatné bylo např. to, že výslechem svědků… byla v podstatě vyloučena pravdivost záznamů uvedených v materiálech banky o tom, že společnosti Agrofert a Farmy Čapí hnízdo byly v době projednávání žádostí o poskytnutí úvěru pro společnost Čapí hnízdo či v následné době čerpání úvěrů a jejich splácení v postavení mateřské a dceřiné společnosti.“ Oba dva bankéře se podařilo vyslechnout až více než rok po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, což se stalo v říjnu 2017.

Šaroch tedy konstatuje, že nastala „změna důkazní situace“. A tato změna pak měla vést k tomu, že se nepodařilo prokázat, že „obvinění Mayerová a Nenadál (bývalý předseda představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo, pozn, red.) uvedli v žádosti o poskytnutí dotace nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčeli“. Ve zkratce tedy: „Opatřenými důkazy se nepodařilo vyvrátit tvrzení uvedené v prohlášení, že společnost Farma Čapí hnízdo byla v okamžiku podání žádosti malým a středním podnikem.“

Deník Referendum hovořil se senátorem a bývalým náměstkem ministra financí Andreje Babiše Lukášem Wagenknechtem, který se kauzou Čapí hnízdo dlouhodobě podrobně zabývá.

↗

„Ten, kdo by měl finálně rozhodovat, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, může být kdykoliv odvolán vládou na návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové. To je jasný prvek převzetí státu. A to je špatně,“ říká Lukáš Wagenknecht. Foto archiv LW

Co říkáte na to, že státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo s poukazem na to, že: „Provedené dokazování vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala. Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu.“

Podle mého názoru to může být v rozporu s výsledky rozsudků Soudního dvora EU. Velice stručně: otázka závislosti, tedy vztahu dceřiná a mateřská společnost, je zde de facto irelevantní. Podstatné je to, bylo-li Čapí hnízdo podnik takzvaně znevýhodněný — tedy takový, který k podnikání potřebuje dotaci.

Jaroslav Šaroch si podle mého názoru řekl přesně to, co evropské rozsudky nechtějí. A sice: byl to zkrátka malý či střední podnik a neprokázal jsem vazby mezi Agrofertem a Čapím hnízdem. Evropský soud ale říká, že se na věc nemáme koukat formalisticky, ale že máme posuzovat materiální stránku. Tedy na jedné straně ekonomickou znevýhodněnost a na druhé straně případnou ekonomickou závislost na větším podniku. Jde tedy o stupeň ekonomické integrace s velkým podnikem. Laicky řečeno, pokud malý podnik nemůže finančně existovat bez pomoci většího podniku, tvoří jeden podnik. Podaří-li se prokázat ekonomickou integraci malého podniku s velkým, je jedno, kdo oba podniky vlastní. Stojí to konkrétně v rozsudku z roku 2004, který se týká italské společnosti Solar Tech.

Píše se tam, že bankovní záruka je důkazem, toho, že podnik není znevýhodněný, tím pádem nepotřebuje dotaci. Když malé firmě dám jako velký podnik zakázky, zaručím jí příjmy, které by jindy nedostala. Podle tohoto i dalších judikátů evropského soudu z roku 2004 taková malá firma již tvoří jednu ekonomickou jednotku s velkým podnikem, i když se navenek může dál tvářit jako malý a střední podnik, jako tomu bylo u Farmy Čapí hnízdo.

Farma Čapí hnízdo nikdy nemohla bez Agrofertu ekonomicky přežít, a proto tvořila s Agrofertem jednu ekonomickou jednotku. V důsledku toho neměla nárok na dotaci pro malý a střední podnik. Z dosavadních informací nevíme, zda se pan Šaroch vypořádal s judikátem Soudního dvora EU, který se týká sporu o společnost Pollmeier, v němž se právě řeší otázka znevýhodnění a ekonomické integrace s velkým podnikem.

O co přesně jde?

Evropský soudní dvůr zde zcela jasně řekl, že jelikož malý a střední podnik je definice ekonomické entity, je proto nutné jako hlavní hledisko brát otázku, zda je posuzovaná firma ekonomicky znevýhodněna z důvodu své malé velikosti a zda z toho důvodu nemá přístup ke kapitálu, půjčkám či zakázkám. Neboť smyslem poskytování dotací malým a středním podnikům je kompenzace tohoto jejich hendikepu.

Dále zde stojí, že je potřeba posuzovat dílčí kritéria, jako je vlastnictví, obrat, počet zaměstnanců, velikost společnosti, konkurenci s jiným podniky, působení na stejném či sousedním trhu atd., a to vždy ve světle hlavního kritéria ekonomické znevýhodněnosti a možné ekonomické integrace s holdingem. Evropský soudní dvůr jasně řekl, že i kdyby všechna formální dílčí kritéria vymezující malý a střední podnik obsažená v Doporučení Evropské komise ohledně definice malých a středních podniků byla naplněna, ale daný podnik nebyl ekonomicky znevýhodněný, nelze takový podnik považovat za malý a střední podnik.

A konečně: z definice malých a středních podniků je potřeba vyloučit formální právní konstrukce založené na fiktivních převodech akcií či použití rodinných příslušníků jako vlastníků za účelem zakrytí skutečné ekonomické reality daného podniku.

V Šarochově usnesení stojí, že se má za „prokázané“, že Andrej Babiš a Jana Mayerová, místopředsedkyně představenstva firmy Farma Čapí hnízdo, jednali „vědomě účelově“, aby získali evropskou dotaci pro malé a střední podniky. Ale současně podle něj nebyly naplněny znaky trestných činů dotačního podvodu a poškozování zájmů EU.

Evropský soudní dvůr nemůže vykládat české trestní právo, to by měl udělat pan Šaroch. Pokud by se ale stalo, že se nevypořádal s výše uvedeným judikátem, pak se domnívám, že vykládá v rámci vypořádání se s dalšími judikáty Soudního dvora EU evropské právo v rozporu se Soudním dvorem EU. Toto dělat nemůže, bylo by to protiprávní. V rozsudku českého ústavního soudu stojí, že unijní právo má přednost před českým a rozsudky evropského soudního dvora jsou jeho závaznou součástí.

Co by měl pan Šaroch podle mého názoru řešit je úmysl konání v případě, že Farma Čapí hnízdo nebyla znevýhodněný podnik. A pro toto existují důkazy: Babišem podepsaná záruka za úvěr, zakázky za reklamu a další zakázky mezi holdingem a Čapím hnízdem. K tomuto by žádná skutečně znevýhodněná společnost neměla přístup.

Zaskočila mě ještě pasáž usnesení, kde stojí: „Podstatné bylo např. to, že výslechem svědků… byla v podstatě vyloučena pravdivost záznamů uvedených v materiálech banky o tom, že společnosti Agrofert a Farmy Čapí hnízdo byly v době projednávání žádostí o poskytnutí úvěru pro společnost Čapí hnízdo či v následné době čerpání úvěrů a jejich splácení v postavení mateřské a dceřiné společnosti.“

To je analogie ke slovenskému soudu o tom, zda byl Andrej Babiš estébák — kdy sami bývalí důstojníci Státní bezpečnosti měli potvrdit, že jím nebyl… Máme to chápat tak, že banka přiznává, že její prověřování podle zákona proti praní špinavých peněz bylo špatně? Co by na to řekla Česká národní banka coby regulátor?

Nepůsobí to, jako by ta banka kryla svému klientovi záda?

Ano. Ale de facto je to stejně irelevantní. Jestliže existuje dokument, v němž Andrej Babiš podepsal ručení mezi Čapím hnízdem a Agrofertem — je to dohoda o poskytnutí ručení. Pak je jedno, jestli tu byla mateřská a dceřiná společnost. Protože se jasně prokazuje propojení mezi Agrofertem, Andrejem Babišem a Čapím hnízdem. Tím se vracíme k tomu, že nejde o znevýhodněný podnik.

Jak coby senátor hodnotíte politickou rovinu případu?

Ten, kdo by měl finálně rozhodovat, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, může být kdykoliv odvolán vládou na návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové. To je jasný prvek převzetí státu. A to je špatně.

Rozhodovat může i soud, ale taky nemusí, pokud se k němu případ nedostane. Státní zástupce je součást výkonné moci. Zatím se mi zdá, že se tady hraje jakási zpravodajská hra — státní zastupitelství vypouští informace, které nestačí k tomu, abychom si mohli udělat celkový obrázek. Celé to bohužel vyvolává další a další pochybnost. Bez kompletní znalosti Šarochova usnesení nemůžeme nic než spekulovat.

A jsou pro vás zveřejněné argumenty pana Šarocha, ve světle toho, co sám říkáte o judikátech evropského soudu, srozumitelné?

Nejvíc problematické se mi zdá to, že státní zástupce konstatuje ve svém odůvodnění, že období, odůvodněné pro posouzení případu z pohledu trestní odpovědnosti, je omezeno vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace, respektive uzavřením smlouvy o poskytnutí dotace. Již v této době bylo podle mě zřejmé zejména na základě ručení holdingu za úvěr, že žadatel není znevýhodněným subjektem, který proto nemohl být nezávislý a nemohl splňovat podmínky pro udělení dotace. Toto zcela jasně potvrdil ve své ustálené judikatuře evropský soudní dvůr, například ve věci Pollmeier Malchow z října 2004.

I přesto státní zástupce vyhodnotil, že je to v pořádku a případ zastavil, aniž by zmíněný rozsudek zohlednil. Jeho tvrzení představuje podle mého názoru protimluv, který nemá racionální opodstatnění. Doufám, že se zejména tímto bude zabývat nadřízené státní zastupitelství při přezkoumání zákonnosti důvodů pro odložení.

ZUZANA VLASATÁ