Vedoucí městský státní zástupce Martin Erazím v pátek 13. září rozhodl o zastavení trestního stíhání všech obviněných v kauze Čapí hnízdo. Uvedl, že se ztotožnil s právním názorem dozorového státního zástupce Jaroslava Šarocha. Ve svém zdůvodnění jako hlavní argument píše: „Provedené dokazování však vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala. Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu.“

Jak jsme již psali: „Je možné, že shromážděná zjištění policistů opravdu nepostačují k tomu, aby byli Babiš a spol. za svůj podvod odsouzeni. Právo je v tomto nevyzpytatelné a úzkostlivě — alespoň v teorii — chrání obviněné před sebemenší možností mylného verdiktu.“

Jenomže veřejnost je k případu, kde Andrej Babiš opakovaně lhal a mlžil o svém vztahu k Čapímu hnízdu, přecitlivělá na sebemenší rozpory, otazníky či náznaky, že tu něco nehraje. Bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová v Otázkách Václava Moravce tento dojem shrnula lapidárně: „Jestli to stálo na tom, jestli je něco malý nebo střední podnik, a čtyři roky o tom budu přemýšlet, to tedy pardon, to je velmi špatná vizitka pro stát.“

Ve čtvrtek 19. září dopoledne Městské státní zastupitelství v Praze text usnesení zveřejnilo, z velké části však začerněný.

V usnesení se píše, že se má za „prokázané“, že Andrej Babiš a Jana Mayerová, místopředsedkyně představenstva firmy Farma Čapí hnízdo, jednali „vědomě účelově“, aby získali evropskou dotaci pro malé a střední podniky. Nepodařilo se údajně ale prokázat, že Čapí hnízdo nebylo v době podání dotace až do uzavření smlouvy malým či středním podnikem. To jinými slovy podle Jaroslava Šarocha znamená, že nebyly naplněny znaky trestných činů dotačního podvodu a poškozování zájmů EU.

Dále se v dokumentu cituje o pozoruhodná výpověď svědků, dvou pracovníků banky HSBC, která poskytla farmě úvěr: „Podstatné bylo např. to, že výslechem svědků… byla v podstatě vyloučena pravdivost záznamů uvedených v materiálech banky o tom, že společnosti Agrofert a Farmy Čapí hnízdo byly v době projednávání žádostí o poskytnutí úvěru pro společnost Čapí hnízdo či v následné době čerpání úvěrů a jejich splácení v postavení mateřské a dceřiné společnosti.“ Oba dva bankéře se podařilo vyslechnout až více než rok po vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, což se stalo v říjnu 2017.

Šaroch tedy konstatuje, že nastala „změna důkazní situace“. A tato změna pak měla vést k tomu, že se nepodařilo prokázat, že „obvinění Mayerová a Nenadál (bývalý předseda představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo, pozn, red.) uvedli v žádosti o poskytnutí dotace nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčeli“. Ve zkratce tedy: „Opatřenými důkazy se nepodařilo vyvrátit tvrzení uvedené v prohlášení, že společnost Farma Čapí hnízdo byla v okamžiku podání žádosti malým a středním podnikem.“

Deník Referendum hovořil se senátorem a bývalým náměstkem ministra financí Andreje Babiše Lukášem Wagenknechtem, který se kauzou Čapí hnízdo dlouhodobě podrobně zabývá.

↗

„Ten, kdo by měl finálně rozhodovat, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, může být kdykoliv odvolán vládou na návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové. To je jasný prvek převzetí státu. A to je špatně,“ říká Lukáš Wagenknecht. Foto archiv LW

Co říkáte na to, že státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo s poukazem na to, že: „Provedené dokazování vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala. Opakovaně zmiňované propojení prostřednictvím řady akcionářů na úrovni rodinných příslušníků s koncernem Agrofert nehrálo při posouzení roli, neboť Agrofert a Farma Čapí hnízdo si vzájemně v podnikání nekonkurovaly ani nesjednocovaly svoji činnost na společném trhu.“