Soustava státního zastupitelství nemá vedení. Stane v čele Stříž? A na jak dlouho?

Jan Gruber

Pavel Zeman skončil po více než deseti letech v pozici nejvyššího státního zástupce. Ministryně spravedlnosti navrhuje, aby jej nahradil jeho zástupce Igor Stříž. Vláda ho však prozatím nejmenovala. A k jeho nominaci má výhrady i opozice.

Stane se nástupcem Pavla Zemana Igor Stříž? Přežije ve funkci, když se vlády po volbách chopí dnešní opozice? Nebo zůstane celá soustava státního zastupitelství bez vedení až do vzniku nového kabinetu? Foto Verejnazaloba.cz

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který vedl soustavu státního zastupitelství bezmála deset a půl roku, po květnovém ohlášení rezignace ve středu skončil ve své funkci. Jeho nástupce menšinová vláda Andreje Babiše (ANO) prozatím nevybrala, ačkoli ministryně spravedlnosti Marie Benešová (nestr. za ANO) již na konci minulého týdne navrhla, aby Zemana v úřadě nahradil jeho dosavadní první náměstek Igor Stříž. Ten se proto od čtvrtka ujme prozatímního vedení Nejvyššího státního zastupitelství.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„Vzhledem k jednoznačnému veřejnému zájmu na kontinuitě fungování Nejvyššího státního zastupitelství i soustavy státní zastupitelství jako celku navrhuji přistoupit ke jmenování nového nejvyššího státního zástupce tak, aby počátek výkonu jeho funkce bezprostředně navazoval na výkon funkce pana Zemana,“ uvedlo ministerstvo spravedlnosti v materiálu pro jednání kabinetu. Argumentovalo také, že Zemanův nástupce by vedle nezbytné odbornosti měl disponovat zkušenostmi z působení na vyšších stupních státního zastupitelství.

Podle Benešové je proto ideálním kandidátem na uprázdněné místo právě Stříž, který post prvního náměstka nejvyššího zástupce zastával od počátku roku 2011. „Jsem přesvědčena, že Stříž je schopen plně zajistit fungování a další rozvoj, vysokou úroveň odbornosti i zachování nezávislosti Nejvyššího státního zastupitelství i soustavy státního zastupitelství jako celku,“ doplnila. Benešová také podotkla, že její návrh získal podporu rovněž ze strany Unie státních zástupců, která sdružuje zhruba třetinu státních zástupců, právních čekatelů a asistentů.

Navzdory tomu, že ministryně spravedlnosti na své kolegy ve vládě apelovala, aby soustava státního zastupitelství nezůstala bez vedení, Babišův kabinet na svém pondělním zasedání Střížovo jmenování neprojednal. „Návrh jsme oficiálně podali minulý pátek. Nyní je na panu premiérovi, kdy jej zařadí na program jednání vlády. Úkol jsem splnila,“ podotkla Benešová. Babiš ovšem v nedělní Partii na CNN Prima News připustil, že by Zemanova nástupce mohla vybrat až vláda, jež vzejde z podzimních sněmovních voleb.

„Jedna možnost je, že Stříž bude pověřený a o novém nejvyšším státním zástupci rozhodne až příští vláda, nebo jako druhou možnost můžeme akceptovat návrh Benešové. […] Otázka ovšem je, když opozice říká, nedělejte to, nechte to na nás, tak jednou z možností je, že jí vyhovíme,“ uvedl. Odkazoval tím na požadavky představitelů sněmovní opozice, kteří bezprostředně po Zemanově ohlášení rezignace Babišův kabinet vyzývali, aby na konci volebního období o takto důležité personální věci nerozhodoval.

Odklad jmenování Zemanova nástupce je „špatný nápad“

Podle prezidenta Unie státních zástupců Jana Laty ale požadavek na odklad jmenování Zemanova nástupce není žádoucí. „Ostatně jako každé provizorium,“ řekl Deníku Referendum. „Proces výběru nejvyššího státního zástupce je velmi jednoduchý: jmenuje jej vláda na návrh ministra spravedlnosti. A nový kabinet jej také může bez jakýchkoliv obtíží okamžitě odvolat. To sice setrvale kritizujeme, ale za současného stavu zkrátka není důvod, proč nového nejvyššího státního zástupce neustavit,“ doplnil.

Lata dále upozornil, že není zcela zřejmé, zda může pověřený zástupce činit všechny kroky, které spadají do kompetence nejvyššího státního zástupce. „Například pouze nejvyšší státní zástupce může rušit nezákonná usnesení ostatních státních zástupců, tak jak tomu bylo v případě zrušení usnesení o zastavení Babišova trestního stíhání v kauze Čapího hnízda,“ vysvětlil. Upozornil, že pokud by stejně postupoval pověřený zástupce, soudy by mohly dospět k závěru, že si počínal v rozporu se zákonem.

„Tento deficit by mohl ohrozit některé trestní kauzy, neboť nevíme, jak by soudy rozhodovaly. S neobsazením funkce nejvyššího státního zástupce nemáme v posledních pětadvaceti letech žádné zkušenosti. Soustava totiž fungovala bez řádného vedení jen ve svých počátcích, ale tehdy byla podstatně slabší a opírala se o jinou právní úpravu,“ připomněl Lata.

Případné provizorium by podle něj nemělo mít delšího trvání než několik týdnů. „Rozhodně není vhodné čekat až do voleb, zvláště nevíme-li, kdy vznikne nová vláda,“ uzavřel.

Přežil by Stříž nástup opozice do vlády?

Jednotnou pozici ve věci Střížova jmenování vedle vlády nemá ani sněmovní opozice, respektive obě opoziční předvolební formace. Zatímco poslanec Jakub Michálek (Piráti) uvedl, že Střížovu nominaci považuje za přijatelné řešení, představitelé druhého z opozičních bloků jsou o poznání kritičtější. „Po kandidatuře Válkové, spolupracovnice prokurátora Urválka, tu máme kandidaturu Stříže, bývalého vojenského prokurátora a člena KSČ. Vláda má opravdu vytříbený jemnocit,“ konstatoval poslanec Martin Kupka (ODS).

„Za téměř dvaatřicet let naší svobody vyrostla schopná generace právníků nezatížená minulým režimem a posluhováním mu. Benešová se přesto rozhodla nominovat na post nejvyššího státního zástupce Stříže, který byl předlistopadovým vojenským prokurátorem a členem KSČ. Je to špatně,“ připojila se ke svému koaličnímu kolegovi poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). A podobně se vyjadřovali i zástupci lidovců. Například Hayato Okamura Stříže označil rovnou za člověka s „nepochybně totalitní minulostí“.

Otázkou proto je, zda by Stříž, bude-li nakonec jmenován, ve funkci přežil nástup nového kabinetu složeného z obou předvolebních koalic. Michálek Deníku Referendum řekl, že Piráti se v případě volebního úspěchu zasadí o prosazení novely zákona o státním zastupitelství, která zavede jasná pravidla pro výběr vedoucích státních zástupců — včetně jejich odvolávání — a do jejího schválení by Stříž mohl ve vedení soustavy státních zastupitelství setrvat. „Dlouhodobé neobsazení postu považuji za krajně nešťastné,“ doplnil.

V zásadě totožné stanovisko zaujal i senátor Zdeněk Hraba (STAN). „Nedomnívám se, že by Stříž měl být po volbách kvůli své minulosti okamžitě odvolán. Ačkoli se mi jeho nominace nelíbí, tak platí, že bychom jej měli posuzovat podle odvedené práce,“ vysvětlil Deníku Referendum.

Naopak poslanec Marek Benda (ODS) avizoval, že koalice SPOLU bude chtít jmenovat jiného nejvyššího státního zástupce. „Stříž nemá v čele Nejvyššího státního zastupitelství co dělat. Ale uvidíme, jak dopadnou volby,“ řekl Deníku Referendum.

Zeman rezignoval pod tlakem ministryně spravedlnosti

Dosavadní nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman svou rezignaci na funkci nejvyššího státního zástupce ohlásil v polovině května. Své rozhodnutí zdůvodňoval stupňujícím se tlakem ze strany ministryně spravedlnosti.

Benešová mimo jiné avizovala, že na něj podá kárnou žalobu kvůli jeho veřejným vystoupením v kauze výbuchů muničních skladů ve Vrběticích, za nimiž stáli agenti ruské vojenské tajné služby. „Není dozorovým, ani dohledovým státním zástupcem. Pasoval se do role jakéhosi generálního prokurátora,“ vysvětlovala Benešová.

„V poslední době dochází k vysokému tlaku ministryně na moji osobu. Vždy jsem byl zvyklý tento tlak snášet, odbývat, čelit mu. Nicméně jsem si uvědomil, že v současné době velkou část svých sil a času věnují právě odrážením těchto útoků. Tento čas bych ale měl věnovat státnímu zastupitelství. Myslím si, že si to soustava státního zastupitelství nezaslouží a ani já nejsem s tímto stavem spokojen,“ uvedl tehdy na tiskové konferenci Zeman. Vyslovil rovněž názor, že s jeho odstoupením se nic podstatného nezmění.

Bývalý nejvyšší státní zástupce také řekl, že odchod z funkce zvažoval již delší dobu. Připomněl svou loňskou snahu stát se jedním ze soudců Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který spadá pod Radu Evropy. Ve výběrovém řízení ovšem neuspěl.

Komise, jež kandidáty posuzovala, podle České justice doporučila vládě, aby se nástupcem Aleše Pejchala, jemuž na podzim skončí devítiletý mandát, stal buď soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon, soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek nebo ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.

Diskuse