Čeští diplomaté se shodují: krize česko-ruských vztahů se časem překoná

Jan Gruber

S bývalými diplomaty a ministry zahraničních věcí jsme hovořili o událostech posledních dní, v nichž se kvůli vrbětickému případu stupňovalo napětí mezi Českou republikou a Ruskem. Jak celé kauze rozumět. A jak číst jednotlivé její aspekty?

Ambasáda formálně provozuje i rozsáhlý komplex Českého domu v Moskvě. Požadavek na snížení počtu zaměstnanců na totožný počet tak výrazně komplikuje jeho provoz. Foto Facebook Český dům v Moskvě

Týden, během nějž eskalovaly vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací v důsledku zjištění našich bezpečnostních složek o výbuchu ve Vrběticích, do něhož měla být zapojena ruská vojenská rozvědka GRU, pomalu končí. Napětí mezi oběma státy se — alespoň prozatím — dále nezvyšuje.

A navzdory obavám některých pozorovatelů mezinárodního dění ani jedna ze stran nepřistoupila k úplnému přerušení diplomatických styků. Jak tedy události posledních dní číst?

Ve středu si nově jmenovaný ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) předvolal ruského velvyslance a oznámil mu, že ruská strana má do čtvrtečního poledne umožnit návrat všech vyhoštěných českých diplomatů na moskevskou ambasádu, a pokud tak neučiní, rozhodne o snížení počtu pracovníků ruského velvyslanectví tak, aby odpovídal současnému stavu toho českého v Rusku. Moskva na požadavek neodpověděla, nicméně nesáhla ani k dalšímu kolu vyhošťování.

Ruské ministerstvo zahraničních věcí ovšem předalo českému velvyslanci Vítězslavovi Pivoňkovi požadavek, aby byl vedle počtu diplomatů a administrativně-technických pracovníků paritně snížen i počet těch zaměstnanců ambasád, které si jednotlivé státy najímají přímo na místě. Pivoňka byl rovněž informován, že si ruská strana vyhrazuje právo podniknout další kroky, pokud by v České republice měla pokračovat údajná „hysterická protiruská kampaň“.

Omezení stavů misí zasáhne obě strany

×