Kauza Vrbětice: Vláda k dalším odvetným krokům vůči Rusku nepřistoupila
Jan GruberKabinet Andreje Babiše navzdory výzvám opozice nepodnikl nová opatření proti Ruské federaci, jejíž agenti byli zapojeni do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. O dalším postupu má kabinet rozhodnout v příštích dnech.
Vláda Andreje Babiše (ANO) se na svém pondělím jednání poprvé zabývala zjištěními českých bezpečnostních složek ve věci více než šest let starých výbuchů dvou muničních skladů ve Vrběticích, do nichž měli být zapojeni pracovníci ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Navzdory výzvám opozičních politiků kabinet nepřistoupil k dalším odvetným opatřením vůči Ruské federaci. A premiér současně odmítl i jejich výroky, že exploze, jež si vyžádala dva lidské životy, byla aktem státního terorismu.
„Nešlo o akt státního terorismu, jak jsme slyšeli. Chci zopakovat, nebyl to akt státního terorismu. Rusko neútočilo na Českou republiku, agenti útočili — teroristickým aktem — na zboží bulharského obchodníka se zbraněmi, který pravděpodobně tyto zbraně prodával stranám, jež bojují proti Rusku. Munice neměla vybuchnout na českém území,“ řekl Babiš s tím, že agenti GRU celou akci zpackali.
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který se spolu s ředitelem Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiřím Mazánkem rovněž účastnil pondělního jednání vlády, upřesnil, že vyšetřovatelé pracují s verzí, že cílem útoku ve Vrběticích byl vojenský materiál, který měl být v nejbližších dnech vyskladněn a odvezen do Bulharka. A vysvětlil, že délka vyšetřování byla dána postupem likvidačních a pyrotechnických prací, které skončily až v říjnu minulého roku.
Odveta prozatím nepřišla
Přestože ministr vnitra a zahraničních věcí Jan Hamáček (ČSSD) během dopoledne uvedl, že reakce Ruské federace, která v reakci na vyhoštění osmnácti diplomatů z České republiky vykázala hned dvacítku pracovníků české ambasády v Moskvě, byla silnější, než očekával, a proto vláda na svém zasedání zváží následné kroky — například v podobě vyhoštění dalších ruských diplomatů —, koaliční kabinet politického hnutí ANO a ČSSD se prozatím k žádným nerozhodl.
„Během soboty jsme reagovali důrazně. Reagovalo i Rusko. S vicepremiérem Hamáčkem budeme o dalším postupu jednat v úterý a ve středu a přijdeme s nějakým stanoviskem. Reakce Ruska totiž byla nepřijatelná a nevyvážená. Pokud s Hamáčkem dospějeme k nějakému stejnému názoru, tak to veřejnosti řekneme,“ doplnil Babiš, aniž by naznačil, zda a jaká odvetná opatření je jeho vláda ochotna podniknout, za což si obratem vysloužil kritiku mnohých představitelů sněmovních opozičních stran.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) označila jeho vystoupení za naprosto skandální. „Místo premiéra suverénní země předstoupil mluvčí ruské vlády, který vědomě zlehčil nepřátelský akt ze strany Ruska. Už chybí jen to, aby se omluvil, že ve Vrběticích sklad byl. Premiér musí skončit,“ napsala na Twitteru. A senátor Pavel Fischer (nestr.) jej glosoval tak, že v Babišově projevu bylo odvahy tolik, kolik je v kosteleckých uzeninách masa.
Limitovaná evropská solidarita
Hamáček rovněž informoval, že předmětné vyhoštění dvaceti zaměstnanců ambasády v Moskvě prakticky paralyzovalo její činnost, neboť na ní zůstalo toliko pět diplomatů a devatenáct dalších administrativně-technických pracovníků. „Skončil celý politický a hospodářský úsek, jediné, co stále funguje, je úsek konzulární. Jedná se o obrovskou ránu,“ konstatoval s tím, že ministerstvo zahraničních věcí nyní musí vyřešit i to, jak udržet velvyslanectví v provozu.
Prozatímní šéf české diplomacie se v pondělí dále zúčastnil zasedání Rady pro zahraniční věci, kde své protějšky z ostatních členských zemí Evropské unie požádal o podporu a solidaritu, ať už ve formě prohlášení nebo vyhoštění ruských diplomatů z jednotlivých států. Podle vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku Josepa Borella (PSOE) ovšem koordinované vypovídání diplomatů — například jako po útoku v Salisbury — není v současné době aktuální.
Borell nicméně konstatoval, že Evropská unie stojí jednotně za Českou republikou a podporuje její kroky. Podporu naše země obdržela i od několika dalších států — například Německa, Slovenska nebo Bulharska. Ve srovnání s třemi roky starými událostmi v Salisbury je ovšem reakce evropského společenství velmi mírná. Po pokusu o zavraždění dvojitého agenta Sergeje Skripala totiž Rusko přišlo o více než stovku svých diplomatů po celém světě. Tři z nich tehdy vyhostila i Česká republika.