Z médií jsme se v pondělí dozvěděli o úkolu, který údajně prezident zadal Bezpečnostní informační službě (BIS). Žádá o informace ze živých kauz a po kontrarozvědce v podstatě požaduje totální odkrytí svých karet co se ruského vlivu týče. Prezident na tyto informace nejenže nemá právo, poskytnutí takovýchto informací Hradu by především ohrozilo práci BIS i bezpečnosti České republiky.

Pojďme si nejprve osvětlit, co prezident Zeman ve skutečnosti požaduje. Jde o konkrétní jména ruských špionů, o kterých zpravodajci vědí, konkrétní jména Čechů, kteří spolupracují se zpravodajci ruskými, a také o to, jestli a jak dochází k praní špinavých peněz skrze ruské zpravodajské služby. Takovýto dokument by měl přímo nevyčíslitelnou hodnotu, a tak už jeho vznik znamená vytvoření špionského zlatého grálu. A extrémní ohrožení BIS a bezpečnosti České republiky.

Další otázkou zůstává, proč prezident informace po BIS chce. Je logické si tento požadavek dát do kontextu širšího konfliktu Hradu a BIS, respektive jejího ředitele Michala Koudelky. Když pominu trapné odmítání povýšit Koudelku do generálského stavu, v poslední době nás nemohla nešokovat zpráva o „kompro složce“ na ředitele Koudelku, pravděpodobně z pera Jiřího Roma. Důvod celé „kampaně“ je přitom jednoduchý — Zemanovi se nelíbí, co BIS říká o Rusku, a chce tak po Koudelkovi vše, co o ruských zpravodajských aktivitách ví.

Podle zákona o BIS však její kontrolu provádí pouze Poslanecká sněmovna, která zřizuje zvláštní kontrolní orgán, Stálou komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. To, že se Zemanovi výsledky práce BIS nelíbí, ho ještě neopravňuje k tomu, že má jakékoliv právo všechny informace znát. Pokud by existovaly pochybnosti o práci kontrarozvědky - a ty neexistují - je na Poslanecké sněmovně, aby jednala.

Jednat by měla i vláda, která ale stále ještě nedodala kandidáty do orgánu nezávislé kontroly dle zákona o zpravodajských službách. Ten by byl nad zpravodajci dodatečnou kontrolou. V momentě, kdy je BIS z Hradu ostřelována, by nejlepší obranou byla jednoznačná podpora právě ze strany nezávislého orgánu, který do živých spisů — na rozdíl od prezidenta nebo stálé komise — smí.

Problematický není jen samotný požadavek na informace o živých kauzách, ale i to, komu by se informace mohly dostat do rukou. Externí poradce bez smlouvy Martin Nejedlý, který se právě navrátil ze sólo výletu do Moskvy bez jakékoliv účasti české diplomacie? Bez prověrky. Kancléř Vratislav Mynář? Bez prověrky.

Nakonec si ještě připomeňme, že pokud prezident do rukou tajné informace dostane, tajemstvím zůstat vůbec nemusí už proto, že je jednoduše zveřejní. Zeman takto například prohlašoval, že se na českém území vyráběl a testoval jed novičok, který pak měl být použit při pokusu o vraždu Sergeje Skripala. Ve skutečnosti se u nás jed jen v malém množství testoval, ale pravda ruskou dezinformační kampaň nezastaví. Nejenže tedy Miloš Zeman nahrál na smeč protivníkovi, navíc ještě vyzradil utajovanou informaci, za což by běžnému občanovi hrozilo až tříleté vězení.

Žádost prezidenta Zemana tak považuji za nebezpečnou a nezodpovědnou provokaci a jediný logický krok ředitele Koudelky je ji odmítnout.