Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra a zahraničních věcí Jan Hamáček (ČSSD) v sobotu večer oznámili, že na základě zjištění českých bezpečnostních složek existuje závažné podezření ohledně zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrbětích před sedmi lety, při němž zahynuli dva lidé. Vicepremiér současně uvedl, že v reakci na závěry vyšetřování Česká republika vyhostila osmnáct pracovníků ruské ambasády, kteří jsou předpokládanými příslušníky ruských tajných služeb. Co o celé kauze víme?

Výbuchy dvou muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku se udály v říjnu a prosinci roku 2014. Oba si od státního podniku Vojenský technický ústav pronajímala ostravská firma Imex Group, která v nich uskladňovala pyrotechnické prostředky, leteckou, dělostřeleckou a pěchotní munici. Při prvním výbuchu zemřeli dva její zaměstnanci a bezprostředně po něm byli evakuováni obyvatelé z nedalekých obcí Vlachovice a Lipová. Pyrotechnici následně začali připravovat převoz munice z vrbětického areálu.

Dříve než ale stačili k tomuto kroku přistoupit, explodoval další sklad, který byl od toho prvního vzdálen více než jeden kilometr. Jelikož v areálu v několika následujících dnech nadále explodovala munice, pyrotechnici se ke své práci mohli vrátit až na sklonku roku, přičemž transport vojenského materiálu do nevyužívaného skladu v Květné na Svitavsku započal v lednu a pokračoval bezmála dvanáct měsíců. Teprve poté bylo zahájeno čištění vrbětického areálu, které se protáhlo až do konce září roku 2020.

Likvidace následků výbuchu si vyžádala opakované nasazení příslušníků armády, jen do konce roku 2015 stála kolem tří set padesáti milionů korun a celková částka na kompletní vyčištění areálu se odhaduje na více než jednu miliardu korun. Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) současně přistoupila k revizi platné legislativy v oblasti nakládání s municí a posílila její faktickou kontrolu ze strany příslušného policejního útvaru. A kolem těchto otázek se točila i několikrát přerušená sněmovní diskuse.

Ruské zájmy ve Vrběticích

Téma vrbětických výbuchů se poté na několik let téměř ztratilo z veřejné rozpravy a vrátilo se do ní teprve s Babišovým a Hamáčkovým prohlášením, podle něhož byli do exploze muničních skladů zapojeni dva příslušníci ruské tajné služby Anatolij Vladimirovič Čepiga a Alexander Jevgenejevič Miškin. Ti se v březnu v britském Salisbury pokusili otrávit nervovým jedem novičok někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliju Skripalovou. Česká policie na oba ruské občany následně vydala zatykač.

Týdeník Respekt v této souvislosti informoval, že cílem útoku Čepigy s Miškinem měla být zásilka vojenského materiálu bulharského obchodníka Emiliana Gebreva. Ten zřejmě dodával zbraně na Ukrajinu, která v té době válčila s Ruskem. „Výbušný systém se dosud nepodařilo najít, protože vrbětický areál byl zcela zničený. K výbuchu zřejmě nemělo dojít v Česku, ale až později při transportu zbraní v jiné zemi,“ citoval Respekt svůj zdroj, dobře obeznámený s průběhem vyšetřování celého případu.

Podle portálu Seznam zprávy se ruská vojenská zpravodajská služba na vrbětické sklady zaměřila naopak proto, že z nich měla putovat munice do válečného konfliktu v Sýrii. „Podle vyšetřovatelů mohlo jít o sabotáž, aby ze skladu firmy Imex Group nemohla munice směřovat k Američanům, kteří takhle chtěli pomoci povstalcům v Sýrii bojujícím proti prezidentovi Bašáru Asadovi. Rusové naopak Asadův režim podporovali,“ napsal v článku Proč ruští agenti zabíjeli v Česku redaktor Vojtěch Blažek.

Vyhoštění osmnácti diplomatů nestačí

Rozhodnutí prozatímního ministra zahraničních věcí o vyhoštění osmnácti ruských diplomatů představitelé většiny sněmovních politických stran přivítali, mnozí z nich nicméně upozornili, že od Babišovy vlády očekávají další rázná opatření směrem k Rusku. „Kroky kabinetu jsou nedostatečné, je potřeba zavřít naše vrata. Celá ruská ambasáda prošpikovaná špiony si musí balit kufry,“ prohlásila například poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). A o vyhoštění dalších diplomatů hovořila i její kolegyně Jana Černochová (ODS).

„Nelze to nazval jinak než akt nepřátelství a státního terorismu. […] Žádná země si nemůže nechat líbit, aby jiný stát na jejím území podnikal násilné kroky, jakých jsme byli svědky ve Vrběticích, včetně smrti dvou lidí. […] Naše zpravodajské služby dlouhodobě varují před působením Ruska. Babišova vláda bude muset přehodnotit své postoje a přestat podceňovat bezpečnostní hrozby,“ doplnil místopředseda Sněmovny Petr Fiala (ODS) s tím, že ruská státní firma Rosatom se v žádném případě nesmí podílet na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany.

S hodnocením opozičních politiků vyslovil v rozhovoru pro Seznam zprávy souhlas i bývalý premiér Sobotka, který zapojení ruských špionů do explozí ve Vrběticích taktéž označil za státní terorismus. Poznamenal dále, že zjištění českých bezpečnostních služeb výrazně omezí manévrovací prostor těch, kteří chtěli hrát s ruskou kartou před sněmovními volbami. „Nepřipadá v úvahu, aby teď kdokoliv v české vládě nebo na Hradě přemýšlel — byť na minutu — o tom, že Rusové mohou dostavět Dukovany,“ podotkl.

Hamáček účast ruských firem v nedělních Otázkách Václava Moravce s ohledem na bezpečnostní rizika vyloučil. „Asi mohu říct, že netuším, co bych do toho bezpečnostního dotazníku pro Ruskou federaci měl napsat, vzhledem k tomu, co se tady včera stalo,“ prohlásil. Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (nestraník za ANO) se v Partii na televizi Prima vyjádřil obdobně. „Je to velmi málo pravděpodobné,“ řekl. Připustil však, že by se společnost Rosatom mohla rozšíření jaderné elektrárny zúčastnit v konsorciu.

Hamáčkova plánovaná cesta do Moskvy

Krátce po Babišově a Hamáčkově tiskové konferenci se v médiích objevily spekulace, že — alespoň někteří — představitelé kabinetu byli o zjištěních českých bezpečnostních složek informování dříve, než premiér s vicepremiérem připustili. Například bývalý ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček (ČSSD) Deníku N řekl, že jej informace o ruském zapojení do výbuchu ve Vrběticích nepřekvapily, neboť o něm již několik dní věděl. Což znovu rozproudilo dohady kolem Hamáčkovy plánované cesty do Moskvy, kde měl jednat o vakcíně Sputnik V.

Podle zjištění serveru Aktuálně Hamáček obdržel zprávy o ruském zapojení během zasedání Výboru pro zpravodajskou činnost při Bezpečnostní radě státu, který se sešel ještě před sjezdem sociální demokracie, na němž obhájil předsednický post. Ministr vnitra a zahraničních věcí tuto informaci odmítl komentovat, na Twitteru nicméně uvedl, že jeho cesta do Ruska se nikdy neměla uskutečnit a sloužila toliko jako „zástěrka“ pro přípravu vyhoštění ruských diplomatů z České republiky.

Premiér naopak dohady o tom, že část jeho kabinetu získala jisté informace o podílu ruských špionů na explozích ve Vrběticích již dříve, potvrdil. „Poprvé jsme o tom jednali sedmého dubna. Ale na papíře jsme to dostali až v pátek [šestnáctého dubna],“ řekl České televizi. Za svého koaličního partnera se Babiš nepostavil ani ve věci moskevské cesty, respektive jejího zdůvodnění. „Ze začátku to vypadalo, že se Hamáček do Moskvy chystá, nakonec ale došlo k tomu, že nebyla realizována,“ uvedl.

Moskva vyhostila dvacet diplomatů

Vyhoštění osmnácti ruských diplomatů vyvolalo očekávanou reakci ze strany Ruské federace, která ovšem — navzdory očekáváním — nepřistoupila k recipročnímu reakci. „Pan velvyslanec Vítězslav Pivoňka byl v neděli předvolán na ruské ministerstvo zahraničních věcí, kde mu bylo oznámeno, že ruská strana vyhošťuje dvacet našich diplomatů. Bohužel dala termín pouze do půlnoci zítřejšího dne,“ uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál Hamáček s tím, že Černínský palác požádá rezort obrany o jejich přepravu vojenských speciálem.

Podle někdejšího šéfa české diplomacie Petříčka není ruská reakce odpovídající. „Očekávám, že nyní musí přijít odpověď z naší strany,“ napsal na Twitteru. Ještě na ostřeji zareagovala předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová, která se domnívá, že Česká republika musí v této situaci postupovat tvrdě. „Rusové jsou vinni z teroristického útoku a ještě jsou ublíženi. Vláda by měla vyhostit všechny ruské ‚diplomaty‘ a důrazně vysvětlit Rusům, že už budeme fungovat jen ve stavu jedna ku jedné,“ doplnila.

Pro další snížení pracovníků ruské ambasády v Praze se vyslovili také ostatní opoziční politikové, například poslanci Marian Jurečka (KDU-ČSL) nebo Vít Rakušan (STAN). „Vyhoštění dvaceti českých diplomatů jen potvrzuje agresivní ruskou politiku vůči naši zemi. Moskva tím ale nezakryje závažnost zjištění o násilné akci ruských agentů. Vláda by měla rychle koordinovat postup s Evropskou unií a Severoatlantickou alianci, je potřeba silné mezinárodní diplomatické reakce na ruskou hrozbu,“ shrnul na Twitteru předseda ODS Petr Fiala.

Co přinesou další dny?

Jelikož má kauza významný mezinárodní přesah, Hamáček již oznámil, že společně s premiérem nyní průběžně informují spojence v zahraničí a že také instruoval české velvyslance při NATO a Evropské unii. Babiš se během soboty spojil s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a má v plánu celou věc projednat na jejím příštím zasedání. A obdobně koná i Hamáček, který chce téma Vrbětic řešit se svými kolegy na zasedání ministrů zahraničních věcí členských států Evropské unie, které se má uskutečnit již toto pondělí.

Podporu rozhodnutí České republiky o vyhoštění osmnácti ruských diplomatů během soboty a neděle vyjádřilo několik — převážně evropských — států. Jmenovat lze například Velkou Británii, Polsko, Lotyšsko nebo Spojené státy americké. „Slovensko pozorně sleduje podezření z podvratných akcí vedených ze zahraničí, které vyústily ve ztráty na životech a velké škody ve Vrběticích. Stojíme za Českou republikou a podporujeme kroky, které podnikla,“ připojila se na Twitteru slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

V následujících dnech se bude zjištěními zdejších bezpečnostních složek zabývat nejen vláda, která podle Babišova vyjádření plánuje odtajnit informace o celém případu, ale i příslušné sněmovní komise a výbory. Občanští demokraté navíc mají v úmyslu věc otevřít i na úterní schůzi pléna Poslanecké sněmovny. „Budeme ji chtít zařadit hned jako první bod. Pokud tomuto požadavku politické hnutí ANO, ČSSD a KSČM nevyhoví, stejně jako tomu bylo v případě novičoku, tak svoláme mimořádnou schůzi,“ avizoval stranický předseda Fiala.