Sjezd ČSSD: Stranu do voleb povede Hamáček. Opozice vyklidila pole

Jan Gruber

Delegáti sjezdu znovu zvolili předsedou sociální demokracie Jana Hamáčka. Opozice se stáhla a místa ve vedení přenechala jeho spojencům. Konflikt o další směřování strany se odkládá na dobu po volbách.

„Nechte nás dělat všechno dobře tak jako doposud.“ Foto ČSSD

Delegáti dvaačtyřicátého sjezdu sociální demokracie v pátek zvolili nové vedení strany. Přestože v diskusi, která hlasování předcházela, zaznělo množství hlasů kritizují vládní angažmá po boku politického hnutí ANO, předsednický post bez větších obtíží obhájil Jan Hamáček. Spolustraníkům slíbil, že navzdory setrvalému poklesu voličských preferencí, nejstarší českou politickou partaj na podzim znovu dovede do Poslanecké sněmovny.

Hamáček ve svém kandidátském projevu zdůraznil, že sociální demokraté nemusí před volbami nic zásadního vymýšlet. „Jsme levice. V tom je všechno, co potřebujeme vědět a co máme dělat. Jsme jedinou demokratickou levicovou stranou. Nabízíme solidaritu, jistotu a ochranu,“ prohlásil s tím, že vstup do vlády straně umožnil realizovat podstatnou část jejího programu, mnohem větší než odpovídá její reálné politické síle se čtrnácti poslanci.

V narážce na svého vyzyvatele Tomáše Petříčka dále varoval před tím, aby se partaj posunula více ke středu. „Nemáme být oranžová TOP 09 nebo Piráti. Vyměnit naše hodnoty, historii a program za potlesk na Twitteru nebo v redakci Respektu je cesta do pekel. Tito lidé sociální demokracii nikdy nevolí, akorát nám posílají knížecí rady,“ vysvětlil. V závěru pak doplnil, že o povolebním postupu rozhodne svým hlasováním celá členská základna.

Hamáčkovo snadné vítězství

„Nechci ze strany udělat oranžovou TOPku, ale ani oranžové béčko politického hnutí ANO,“ kontroval ve svém vystoupení Petříček. „Proto říkám jasně: S Andrejem Babišem po volbách už nikdy. Jen blbec by opakoval stejnou chybu potřetí,“ uvedl. Podle dosavadního místopředsedy, který delegáty ujistil, že „není žádný želé“, je třeba odmítnout poraženeckou náladu a pustit se do politické práce. „Chci dáš šanci každému, kdo potáhne za jeden provaz,“ podotkl.

Poslední Hamáčkova vyzývatelka Kateřina Valachová — brněnský komunální politik Břetislav Štefan se své kandidatury na předsednický post vzdal ve prospěch Petříčka — se rovněž vymezila vůči vládnímu angažmá a slibovala vyvolat s politickým hnutím ANO dohadovací řízení, které by mohlo skončit i tím, že by sociální demokraté Babišův kabinet ještě před volbami opustili. „Pokud s námi budou annonisté dalších šest měsíců zametat, lidé nás volit nebudou,“ shrnula.

Jelikož však Valachová svůj zájem ucházet se o křeslo předsedkyně strany ohlásila jen pár dnů před sjezdem a v předcházejících týdnech si nezajistila podporu jednotlivých regionálních organizací, bylo již před hlasováním zřejmé, že souboj spolu svedou Hamáček s Petříčkem. Ten nakonec vyzněl vcelku jednoznačně pro úřadujícího předsedu, který obdržel sto čtyřicet hlasů, zatímco Petříčka podpořilo pětadevadesát z dvou set sedmasedmdesáti delegátů.

Výsledky byly takovéto:

  • Jan Hamáček: 140 hlasů
  • Tomáš Petříček: 95 hlasů
  • Kateřina Valachová: 23 hlasů
  • 12 delegátů nehlasovalo pro žádného z kandidátů

Kritika účasti ve vládě

Hamáčkově obhajobě předcházela rozsáhlá diskuse, v níž se účastníci sjezdu zaměřovali zejména na účast sociální demokracie ve vládě, přičemž těch, kteří by ji obhajovali, se o slovo přihlásilo podstatně méně. „Kdo má rád Babiše, volí politické hnutí ANO. A kdo ho nesnáší, ten nemá důvod volit nás, když ho držíme u moci,“ vystihl základní situaci strany senátor Petr Vícha. Partaj podle něj vstupem do Babišova kabinetu, který si schválila ve vnitrostranickém referendu, „spáchala sebevraždu“.

„Skočili jsem z patnáctého patra. Máme malou šanci se z pádu zotavit. A je proto vcelku jedno, kdo nás povede do voleb. Ale s těmi, kdo s námi skočili, do toho jít nechci,“ dodal. Na jeho vystoupení v podobném duchu navázal i Jiří Dienstbier, Milan Chovanec nebo Petr Pavlík, jenž připomněl, že Hamáček je zodpovědný nejen za katastrofální volební výsledky z posledních let, ale také za obcházení členské základny v podobě „zaříznutí“ ústecké krajské kandidátky.

Za staronového předsedu se naopak postavil Zdeněk Škromach, Jiří Běhounek a Jan Birke. Ti opakovali, co všechno sociální demokracie ve vládě prosadila, a Hamáčkovým kritikům vytýkali, že nepředstavili žádný plán, jak ze stávající mizérie vybřednout. Mnohahodinová rozprava se tak místo hledání cesty z krize točila v minulosti a znovu osvědčila, jak hlubokou ránu vstup do Babišova kabinetu v partaji zanechal.

Jednobarevné vedení strany

Vedle předsednického postu sjezd rozhodoval i o obsazení dalších míst ve stranickém vedení. O celkem šest křesel se ucházelo dvanáct kandidátů, nicméně poté, co delegáti ve volbě prvního místopředsedy před Štefanem upřednostnili Hamáčkova dosavadního spolupracovníka Romana Onderku, naděje vnitrostranické opozice, která se zformovala kolem Petříčka, na výraznější změnu kurzu pohasly a její představitelé vyklidili pole.

Volba prvního místopředsedy ČSSD proběhla takto:

První kolo první volby:

  • Roman Onderka: 124 hlasů
  • Břetislav Štefan: 113 hlasů
  • 22 delegátů nehlasovalo pro žádného z kandidátů

Druhé kolo první volby

  • Roman Onderka: 137 hlasů
  • Břetislav Štefan: 114 hlasů
  • 10 delegátů nehlasovalo pro žádného z kandidátů

„Těžko najdu s Hamáčkem společnou řeč. Nemám v úmyslu být ve vedení pátým kolem u vozu. A také nechci dostat nálepku rozbíječe strany,“ řekl Igor Bruzl a vzdal se své kandidatury na jedno z místopředsednických míst.

A jelikož se podobně rozhodl i další z Petříčkových spojenců Michal Šmarda delegátům se výběr značně zúžil. S výjimkou Radka Schafera a Jana Procházky mohli volit v zásadě jen z těch, kteří stáli za Hamáčkem.

V hlasování sjezd následně rozhodl, že partaj do voleb spolu s Hamáčkem a Onderkou povede i dosavadní místopředsedkyně Jana Maláčová. Nováčky naopak jsou Dana Váhalová a Jiří Běhounek.

Ty navíc doplnili ještě dva prakticky neznámí komunální politici — předseda zlínské organizace sociální demokracie Jiří Říha a dlouholetý zastupitel středočeské obce Zdiby Jan Tvrdý. Stejně jako před čtyřmi lety v Brně se jedná o jednobarevné vedení.

Volba místopředsedů ČSSD dopadla takto:

  • Jiří Běhounek: 156 hlasů
  • Jana Maláčová: 157 hlasů
  • Jan Procházka: 123 hlasů
  • Jiří Říha: 162 hlasů
  • Radek Scherfer: 111 hlasů
  • Jan Tvrdý: 128 hlasů
  • Dana Váhalová: 178 hlasů
  • Ondřej Veselý: 84 hlasů

Vnitrostranický konflikt se odkládá

Co výsledky sjezdu znamenají? Hamáček kritice navzdory upevnil svou pozici a do pozimního volebního klání vyrazí s týmem, který si sám vybral. Vnitrostranická opozice se stáhla a bude čekat, zda sociální demokracie dokáže překonat pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny.

O nelezní jednoty proto nemůže být řeč. Strana nadále zůstává rozdělená a zásadní konflikt, respektive hodnocení vládního angažmá se odkládá.

Z vystoupení Hamáčka a Onderky je současně zřejmé, že diskutovaná předvolební aliance sociální demokracie a zelených prakticky vzala za své. Staronový předseda řekl, že spolupráci se zelenými nehodlá prosazovat proti vůli krajských buněk.

A jeho zástupce doplnil, že strana by se měla o hlasy voličů ucházet sama, nikoliv ve spojenectví s dalšími subjekty. „Zelená pro nás není dobře. Jsem rád, že Hamáček nechce nikoho nutit, aby dali zelené na kandidátky,“ shrnul.

V zásadě tak platí, co jsme na stránkách Deníku Referendum psali už před sjezdem: sociální demokraté z něj nevyšli posílení a jen těžko se s novou energií vrhnou do politické práce a přesvědčí voliče, že právě oni nejlépe vědí, jak obnovit zemi po koronavirové pandemii a vyvést zemi z přicházející ekonomické krize. Jak během diskuse v narážce na starý vtip podotkl Svatopluk Němeček: „Soudruzi, děláme to dobře. Výsledky sice nemáme, ale to nevadí.“

Diskuse
JP
April 11, 2021 v 10.56

Nejsem sice blíže seznámen s interními vztahy v ČSSD; ale nějak mi to připomínám proces pověstné "konsolidace" strany po potlačení reformního "Pražského jara": všichni progresivně smýšlející, všichni ti kdo ještě věří na původní ideály sociální demokracie, jsou krok za krokem zatlačováni do pozadí, programem se stává čirá stagnace a pohodlné setrvávání na funkcionářských židlích.

A když se člověk podíval na to, jaké osobnostní typy tvořily většinu delegátů, sotva je možno se výsledku divit: v naprosté většině průměrné, jaksi "sedlácky" konzervativní charaktery, pro které je jakákoli myšlenka pokroku zřejmě noční můrou.

"Nur noch ein Gott kann uns noch retten," tento proslulý Heideggerův výrok platí zřejmě plně i pro současnou českou sociální demokracii. Už jenom nějaký božský zásah by ji ještě mohl zachránit před hrobem.

To byl takový sranda sjezd.

Jan Hamáček byl úplně dokonalý -- jsme skvělí, jsme výborní, kdyby nám to ANO nekazilo, tak jsme nejlepší na celém světě. Kovidovou krizi jsme zvládli fantasticky, prosadili jsme ve vládě ohromné množství našich programových bodů, lidé nás milují a oceňují a budou nás volit...

Realita? Máme největší počet mrtvých na covid na světě, plácáme se v devastující 4. vlně, zadlužujeme stát takovým způsobem, že se z toho nevyhrabeme za dvacet let a utrpí všechny sociální a obecné služby -- ukazuje se, že polovina z astronomických výdajů s covidem vůbec nesouvisela, k tomu daňová reforma v naprosto nevhodnou chvíli, které soc. dem. měla zabránit, ale neudělala to, k tomu totálně projeté všechny poslední volby a vyhlídka na vypadnutí ze Sněmovny (poté přijdou na řadu dluhy, prodej Lidového domu a úplný rozklad strany).

Tím hůř pro realitu.

Blahopřeji ČSSD k sjezdovým výsledkům.

MP
April 11, 2021 v 17.20
Josefu Poláčkovi

Ale nikoliv, ta podobnost není ani náhodná. Tehdy bylo, co potlačovat :-).

Tenhle sjezd byl - co do politiky -- takové akční setkání lumíků, ve kterém se rozhodovalo, kdo povede pochod k mořskému útesu.

P.s. Těším se, jak Hamáček ve svém povolebním vystoupení vysvětlí, že ČSSD sice získala jen 3, 5%, ale to znamená, že ji vedl dobře, protože oproti předchozím volbám byl výsledek nižší jen o necelá čtyři procenta, zatímco Sobotka přišel mezi lety 2013 - 2017 o celých třináct procent.

PK
April 12, 2021 v 9.07
Dovedu si živě představit,

co by nám Hamáček začal vyprávět, když by se ožral:

"Vám se to mluví. Vy si můžete dovolit svoje morální zásady, ale vy si nedovedet představit, jakým bahnem já se musím brodit."

Volně po paměti parfrázováno z klasikovy hry Audience. Skutečně nadčasové.

MP
April 12, 2021 v 10.59
Pavlovi Kolaříkovi

Ale vždyť by měl pravdu. Pivovarský sládek měl na vybranou. Nechtěl, ale uměl pracovat, možná dokonce znal i dobře své řemeslo. Kdyby se odmítl brodit bahnem, prostě by pár hodin denně myl tanky nebo plnil jehlou sudy -- peníze v zásadě stejný, čistá hlava. Nanejvýš by ho mohli za trest poslat na protialkoholický léčení; alespoň když jsem dělal přibližně v době vzniku Audience v pivovaru, bývala na léčení předepsaná kvóta a Skála byl největší hrozba, kterou mohl ředitel pivovaru použít.

Zatímco Hamáček nikdy normálně mimo partaj nepracoval, nedodělal školu a od té doby byl v aparátu ČSSD, posléze začal politicky stoupat (od slova "stoupa") jako předseda Mladých sociálních demokratů. Má jistě velmi dobrou šanci se po svém politickém pádu dobře živit, patří do široké sítě kamarádů svých kamarádů. A v té se mu odpustí prakticky cokoli, jen jedno ne -- morální zásady. Takovejch se zásadama se najde, ale abyste osvědčil kachní žaludek a nebyl podezřelý ani ze zárodku struny, o páteři nemluvě, na tom se už musí léta makat. Taková kariéra se nezahazuje.

Většinou volím lidovce - mimochodem, znáte ten vtip, ja Pepíček do něčeho šlápne a není to kravinec? V té předvolební koalici jsou pro mě lidovci obtížně akceptovatelní. ANO a ta strana, která dělá promo akce na menstruační kalíšky, jsou pro mě nevolitelní (krom lidovců jsem volíval i STAN - ne však v koalici s Piráty). Takže mi nejspíše zbývá ČSSD.

JP
April 12, 2021 v 15.29

Jestliže jsem srovnával současný proces vytlačování interních kritiků v současné ČSSD s procesem "konsolidace" KSČ po potlačení reformního procesu roku osmašedesátého, pak v tomto ohledu je naprosto symptomatická už Hamáčkova rétorika. Když si pochvaluje, že vedení soc. dem. teď už bude hovořit "jednotným hlasem". Právě "ideová jednota strany" byla jednou z nejstupidnějších frází, kterou nás celá léta častovala normalizovaná KSČ. Už by jenom chybělo, aby Hamáček začal hlásat "nerozbornou jednotu strany a lidu".