Levice se musí postavit covidu, a to i v ulicích
Jan MájíčekDosavadní způsob reakce na epidemii covidu-19 je nedostatečný. Situace se rapidně zhoršuje a je nezbytné na ni reagovat — snížením počtu kontaktů redukcí výroby. Covid porazí jen upřednostnění lidského života. Agendu musí převzít levice.
Už brzy to bude rok od vyhlášení nouzového stavu a od prvních případů nákazy novým typem koronaviru v České republice. Od té doby jsme byli svědky věcí, které by většina z nás raději zapomněla — bohužel s nimi ale musíme žít: fatální neschopnost vlády řešit pandemickou krizi přinesla mnohým z nás nejen ztrátu obživy a příjmů, ale některé stála i život. Co víc, zatím není vidět světlo na konci tunelu.
Spásou má být očkování. V surrealistické produkci našich vládních představitelů a institucí nám to slibovaly i avantgardní verše Jiřího Wolkera. A stejně jako v řadě kroků předtím, i ve strategii očkování vláda a státní aparát selhali. Problém je ale hlubší. Chyba totiž vězí ve strategii, kterou česká i další evropské vlády zaujaly. Stojí na přesvědčení, že tzv. zplošťování křivky nakažených společně s očkováním postupně vytvoří kolektivní imunitu, aniž by to trvalo příliš dlouho a stálo to příliš mnoho peněz a lidských životů. Po roce vidíme, že peněz i lidských životů stála pandemie už dost.
Potlačovat, ne přečkávat
Na konci ledna 2021 vydal mezinárodní panel vědců prohlášení s názvem Akční plán celoevropské obrany proti novým variantám SARS-CoV-2, ve kterém varují před rychlým šířením viru, jeho mutacemi a možným zahlcením zdravotnického systému. Tedy před tím, co se děje nyní.
Pan Májíček to napsal moc dobře a výstižně. Díky, pane Májíčku.
Je to opravdu boj za jiné vidění světa. Já bych řekl, že je to mezi jiným také boj za svět bez kapitalismu.
Myslím však, že taková proměna – dojde-li k ní – pohřbí i staré a dávno již nefunkční politické schéma rozdělující ono vidění světa na vidění levicové a pravicové.
Nelze si totiž při této osudové krizi nevšimnout – stejně jako v mnoha krizích předchozích, byť ne tak vážných - že od levice se ničeho nedočkáme. A od pravice se na rozdíl od levice nedočkáme ničeho dobrého.
Budoucnost vidím jedině v úsilí o dobro pro všechny. A k tomu potřebujeme změnit svá smýšlení, zbavit se sobectví a otevřít svá srdce druhým. My všichni to potřebujeme, nejen politici.
Jiří Vyleťal
No, nevím, pane Vyleťale. Podle mě spolu přece zdravotnictví a ekonomika souvisí a ta souvislost je obousměrná - jedno nemůže fungovat bez druhého. Bez fungujícího zdravotnictví nemůže dobře fungovat ekonomika a bez fungující ekonomiky se zase kvalita zdravotní péče drasticky propadne.
Devadesáti či stoprocentní kompenzace příjmů a současné "zastavení téměř veškeré ekonomické aktivity" - to vypadá spíše jako neuskutečnitelná fantazie, než jako skutečně reálná (dlouhodobá) možnost. Při pokusu tuto fantazii realizovat a udržet delší čas v chodu by se zdravotnictví po nějakém čase dostalo na úroveň doby kamenné, o záchraně životů by se vůbec nedalo mluvit...
Souhlasím, že je možné zastavit ekonomické aktivity na omezenou dobu, rozumným řešením je ale přece to povinné testování zaměstnanců. Nechápu, proč se to už dávno neděje.
Levicoví liberálové rádi mluví o solidaritě se vzdálenými kulturně odlišnými lidmi, kteří potřebují naši pomoc. Podle mě by tedy tito levicoví liberálové neměli dnes ani tak kritizovat Babiše za to, že nesehnal dostatek vakcíny a že se o ní nepřetahuje jako EU s Británií, ale měli by naopak prosazovat, abychom se v ČR svého přídělu vzdali ve prospěch Afriky (a dalších chudých zemí). Ano, tohle by byla, na rozdíl od nesmyslné ideologické podpory migrace, skutečná solidarita s lidmi Afriky (nebyla by to naopak solidarita s lidmi v ČR). Je ale dnes něco takového (nejen u levicových progresivistů) vůbec představitelné?
Obecně (například k boji proti pandemii, nebo i k boji proti změně klimatu) bych podotkl, že věrohodnost tohoto boje opravdu hodně znevěrohodňuje zneužívání snahy po dosažení cílů zcela legitimních k cílům jiným (osobním), typicky například "ke svržení kapitalismu", postaru "k revoluci".