Po rozvratu veřejných financí se schyluje i k rozvratu sociálního systému

Jan Gruber

Politické hnutí ANO spolu s ODS, SPD a KSČM prosazuje přijetí dvou novel zákona o pomoci v hmotné nouzi, jejichž cílem je zpřísnit výplatu sociálních dávek. Jejich objem přitom setrvale klesá. A v evropském srovnání patří k nejnižším.

Před sedmi lety stát vydával na dávky pomoci v hmotné nouzi přes jedenáct miliard korun, loni to bylo o více než polovinu méně, necelých pět miliard. Foto Pixabay

„Děkuji za slovo, chtěl bych jménem našeho poslaneckého klubu navrhnout několik změn v pořadu schůze,“ řekl v samém začátku úterního jednání Sněmovny Jaroslav Faltýnek s tím, že by rád přednostně projednal dvě novely zákonů o pomoci v hmotné nouzi, které připravili poslanci občanských demokratů a SPD Tomia Okamury. A zákonodárci jeho návrh sto jedenatřiceti, respektive sto devíti hlasy schválili.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Přestože na projednání tisků nakonec nezbyl čas, neboť závěr jednacího dne vyplnily přestávky na porady opozičních poslaneckých klubů nad vládním návrhem zákona o kompenzačním bonusu, hlasování ukázala, že se v dolní komoře Parlamentu zformovala většina, které má v úmyslu rozvrátit systém sociální ochrany v České republice, stejně jako na sklonku minulého roku rozvrátila veřejné finance.

O záměru občanských demokratů, pod nímž je podepsán Jan Bauer, Jana Černochová nebo stranický předseda Petr Fiala, jsme na stránkách Deníku Referendum již psali, proto jen stručně. Předložená novela počítá s tím, že příjemci sociálních dávek by o tuto podporu mohli na tři měsíce přijít tehdy, spáchají-li opakovaně přestupek proti veřejnému pořádku, občanskému soužití nebo majetku.

Schválena však bude spíše její upravená varianta, kterou připravil gesční Výbor pro sociální politiku. Její podstata spočívá v tom, že z dávek bude možné lidem strhávat pokuty za různé přestupky, vedle výše zmíněných se má jednat i o nepřihlášení dítěte k povinné školní docházce a její zanedbávání. Uvedené částky se následně stanou příjmem obecních rozpočtů.

Nepokrytý výsměch nepracujících

Návrh okamurovců míří stejným směrem. Slovy předkladatelky Lucie Šafránové je jeho cílem „odstavit od veřejných zdrojů ty, kteří odmítají pracovat, podvádějí a žijí na úkor svých spoluobčanů, jímž se ještě mnohdy nepokrytě vysmívají“. Od novely zástupci SPD očekávají jak snížení objemu státem vyplácených prostředků na dávky pomoci v hmotné nouzi, tak počtu příjemců této pomoci.

Čtvrtá nejsilnější sněmovní strana navrhuje zjednodušení a zrychlení vylučování lidí z okruhu příjemců dávek, například z důvodu odmítnutí součinnosti pracovníkům úřadu práce při kontrole v místě bydliště nebo porušení režimu dočasné pracovní neschopnosti, a současně prodloužení doby, na kterou jim může být státní podpora odebrána až na dvanáct měsíců.

Zpřísnění stávajících podmínek se má podle plánů okamurovců dotknout i těch případů, kdy byla lidem dávka přiznána neprávem, respektive včas neohlásí změnu své sociální situace, jež má vliv na její výši, případně nesplní výzvy úřadu práce, aby ve stanovené lhůtě doložily některé související náležitosti, například příjmy těch, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti.

V neposlední řadě chce Šafránková spolu s kolegy ve snaze omezit zneužívání státní podpory zahrnout mezi testované příjmy žadatelů o pomoc v hmotné nouzi i příjmy z dávek pěstounské péče v těch případech, kdy je pěstounem dítěte některý z jeho rodinných příslušníků — například prarodič —, který k němu má odvozenou vyživovací pravomoc.

Byty vhodné k bydlení

Stejně jako v případě Bauerovy novely, tak i k záměru SPD se sešla řada pozměňovacích návrhů. Ten, pod nímž je podepsán Marek Novák spolu s Alenou Gajdůškovou a Hanou Aulickou Jírovcovou, zpřísňuje jak pravidla pro výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi, tak pro státní sociální podpory, čímž míří na podstatně širší okruh příjemců. Týká se totiž nejen doplatků, ale také příplatku na bydlení.

Uvedené dávky poslanci navrhují odebírat až na šest měsíců v těch případech, pokud by měly být poskytovány do bytů, jež nevykazují dostatečnou kvalitu. Prostor vhodný k bydlení definují mimo jiné tím, že má vyčleněný samostatný prostor pro vaření, provozuschopnou koupelnu a záchod nebo vytápění s možností vnitřní regulace teploty. Pokud lidé závady včas neodstraní, přijdou o nárok na státní podporu.

Zákonodárci z řad politického hnutí ANO, ČSSD a KSČM přitom nikterak neřeší, jak mají příjemci dávek nedostatky svého bydlení opravit. Nejde přitom jen o ekonomickou stránku věci, ale především o to, že ti, kteří pobírají příspěvek nebo doplatek na bydlení často nežijí ve vlastních bytech a jsou proto při jeho úpravách zcela závislí na jednání vlastníka, který jim je pronajímá.

Výdaje na dávky klesají

Pomineme-li, že politikové přicházejí se záměry na omezení státní podpory v době, kdy řadu lidí pandemie koronaviru a související omezení vystavují existenční nejistotě — zejména osoby samostatně výdělečně činné, pracující na dohody nebo s příjmy „na ruku“ —, jejich návrhy postrádají i věcné opodstatnění. Dávky pomoci v hmotné nouzi totiž již několik let setrvale klesají.

Zatímco před sedmi lety na ně stát vydával ročně přes jedenáct miliard korun, loni to bylo o více než polovinu méně, necelých pět miliard. Spolu s poklesem objemu finančních prostředků se v čase výrazně snížil počet lidí, kteří na pomoc v tíživé životní situaci dosáhli. V roce 2013 se jednalo o téměř 245 tisíc osob, o sedm let později jich dávky pobíralo méně něž 110 tisíc.

Důvodem výrazného poklesu byla na jedné straně setrvale klesající míra nezaměstnanosti a stagnace výše životního minima, které slouží pro výpočet těchto dávek. To nerostlo posledních devět let, kdy činilo málo přes tři tisíce čtyři sta korun měsíčně. K jeho zvýšení přistoupila až druhá vláda Andreje Babiše, jež jej po dlouhých diskusích počátkem loňského roku zvedla o čtyři sta padesát korun.

Podíl výdajů České republiky na HDP na sociální ochranu je současně velmi nízký i v mezinárodním srovnání, pohybuje se zhruba o třetinu pod průměrem členských států Evropské unie. Příjmově testované dávky — jako je pomoc v hmotné nouzi — pak tvoří jen kolem dvou procent z celkové podpory, což je po Lotyšku a Estonsku nejméně v rámci celého evropského společenství.

Zpřísňování podmínek a vylučování některých příjemců ze systému pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory proto nemůže do státního rozpočtu přinést výraznější příjmy. Naopak má potenciál situaci nejchudší části společnosti ještě zhoršit, což ve svých důsledcích způsobí další a závažnější problémy, zdravotní, sociální, bezpečnostní i ekonomické, jejichž řešení přijde stát dráž, než kolik doposud vydával na dávky.

Závěrem zbývá zodpovědět otázku, kdo je ona většina, která přijetí restriktivních opatření prosazuje. Vedle autorů návrhů, tedy občanských demokratů a okamurovců, se jedná o zástupce politického hnutí ANO a KSČM, přičemž podporu alespoň jedné z novel zákonů vyjadřují i někteří sociální demokraté — například Jan Hamáček — a poslanci TOP 09.

Na odpor se staví jen hrstka zákonodárců. V obou případech proti Faltýnkovu návrhu hlasovalo jen pět Pirátů, tři sociální demokraté, jeden až dva lidovci.

Diskuse