Omezení výroby má jediného významného zastánce. Jsou jím odbory

Jan Gruber

Odborníci varují, že platná krizová opatření nejsou dostatečná a bez uzávěry výroby se epidemiologická situace nezlepší. Vláda i opozice se ovšem myšlence lockdownu brání. Jedinou relevantní silou, která se k ní hlásí, jsou odbory.

Pokud podniky neuzavře vláda, zavřou se nakonec samy, protože v nich nezůstane nikdo, kdo by mohl pracovat, říká předseda Odborového svazu KOVO Jaroslav Souček. Foto Pixabay
Pokud podniky neuzavře vláda, zavřou se nakonec samy, protože v nich nezůstane nikdo, kdo by mohl pracovat, říká předseda Odborového svazu KOVO Jaroslav Souček. Foto Pixabay

Krizová opatření omezující volný pohyb osob a většinu služeb, která v pondělí vstoupila v platnost, nejsou podle odborníků dostatečná a nemají potenciál výrazně zlepšit epidemiologickou situaci. Zástupci Centra pro modelování biologických a společenských procesů uvedli, že je nezbytné snížit rizika kontaktů ve výrobě, stejně jako to učinilo například Portugalsko nebo Velká Británie. Vláda Andreje Babiše (ANO) ani opozice ovšem její uzavření nenavrhuje. Výjimku představují odbory, které jako jediné po lockdownu volají.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„Pokud chceme ulevit nemocnicím a v dohledném horizontu čtyř až osmi týdnů vracet děti do škol, otevírat obchody, restaurace a další služby, nezbývá než omezit kontakty v průmyslu. […] Nic jiného než lockdown nedosáhne cíle zásadní kontroly vývoje epidemie. […] Nejlepším řešením, byť bolestivým a kontroverzním, se proto jeví doplnění stávajících opatření plošnou uzávěrou neesenciálních provozů na dobu jednoho až dvou týdnů,“ shrnuli výzkumníci.

K myšlence uzávěry podstatné části výroby se v minulých dnech přihlásila i Českomoravská konfederace odborových svazů, jejíž předseda Josef Středula na posledním jednání tripartity vládě navrhl, aby vyhlásila „velikonoční lockdown“. „Nejen čtyři dny přerušení práce, ale klidně celý týden pomohou omezit šíření nemoci, odlehčit nemocnicím a přerušit komunitní šíření viru,“ uvedl. Zástupci koaličního kabinetu politického hnutí ANO a ČSSD ovšem požadavek reprezentace zaměstnanců nevyslyšeli.

Vláda, ani opozice nemají k lockdownu odvahu

„Premiér nás vyzval, abychom přišli s nějakým řešením, tak jsme mu jeden námět dali. Říkali jsme, že na uzavření provozu se musíme připravit, neboť podniky nelze zavřít ze dne na den,“ vysvětlil Deníku Referendum Středula. „Bohužel se nic nestalo, dál ztrácíme čas a epidemiologická situace se zhoršuje,“ doplnil s tím, že návrh největší odborové centrály počítal s tím, že by v chodu zůstaly jen nezbytné provozy, jimiž jsou například vodovody a kanalizace, teplárny, elektrárny nebo potravinářský průmysl.

Uzavření zbytných průmyslových podniků je nevyhnutelné i podle předsedy Odborového svazu KOVO Jaroslava Součka. „Fabriky, které nejsou nezbytně nutné pro zajištění chodu státu, zavřít lze, vláda se ovšem musí postarat o to, aby se omezily kontakty i v dalších oblastech. Zkrátka kompletní lockdown. Obávám se však, že k takovému kroku kabinet ani opozice nenajdou odvahu, protože se blíží podzimní volby,“ řekl Deníku Referendum.

Souček dále ve shodě se Středulou podotkl, že na uzavření výroby je třeba se řádně připravit. „Odstavit vysokou pec trvá čtrnáct dní, další dva až tři týdny trvá její nové spuštění. Proto předseda hovořil o lockdownu s takovým předstihem,“ ozřejmil. „Pokud podniky neuzavře vláda, tak se nakonec zavřou samy, protože v nich nezůstane nikdo, kdo by mohl pracovat. A to bude pro ekonomiku mnohem větší rána než plánovaná uzávěra na dva týdny,“ shrnul.

Začíná plošné povinné testování ve firmách

Lockdown v minulých dnech prosazovali i sociální demokraté. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na sklonku února informoval, že stranické předsednictvo pověřilo své ministry, aby kabinetu navrhli uzavření těch průmyslových podniků, které nejsou klíčové pro chod státu. A ještě v pondělí psal, že do doby, než si zaměstnavatelé seženou dostatek testů, musejí zavést sváteční provoz. „Podle expertů je nutné regulovat podniky, jinak budeme za měsíc tam, kde jsme teď,“ vysvětloval.

Po pondělním jednání vlády, na němž ministři schválili mimořádné opatření rezortu zdravotnictví, jímž se zavedlo povinné plošné testování zaměstnanců — v první fázi se bude týkat podniků s více než dvěma sty padesáti pracovníky — ovšem Hamáček od záměru uzávěry výroby ustoupil. „Upozorňoval jsem, že nelze držet silná opatření ne straně obyvatel a nezasáhnout průmysl, který je zdrojem častých nákaz. Testování ale začíná ve středu, proto nedává logiku firmy omezovat,“ uvedl.

Odborníci však namítli, že plán plošného testování, jak jej schválila vláda, není dostatečný. Upozorňovali, že testování by mělo probíhat alespoň dvakrát, nikoliv jednou týdně, a to formou stěru z nosohltanu, a ne samoodběrnými testy, jež mají nízkou senzitivitu. „Metodika selhává i v tom ohledu, že se pozitivně testovaný musí objednat na konfirmační PCR test přes svého praktického lékaře nebo krajskou hygienickou stanici a se započetím trasování se začne až po jeho výsledku,“ varovali.

Zaměstnavatelé málo využívají práci z domova

Dalším nástrojem — vedle uzávěry zbytných provozů — ke zvládnutí pandemie skrze omezení kontaktů, o němž odbory spolu s experty opakovaně hovořily, je rozšíření práce z domova. Tu podle statistik výzkumného projektu Život během pandemie Daniela Prokopa ovšem využívalo velice málo zaměstnanců. „Během podzimu se z domova nepracovalo v takové míře jako na jaře. […] Zvrat nepřinesl ani lednový návrat do práce a míra home office se vrátila na předvánoční poměrně nízkou úroveň,“ shrnul.

„Během loňského jara nebyl s prací z domova ze strany zaměstnavatelů problém, teď se ovšem zdráhají a vymlouvají se, že se lidé doma flákají,“ potvrdil Deníku Referendum závěry výzkumu předseda Odborového svazu Státních orgánů a organizaci Pavel Bednář. „Naše role je ovšem velmi omezená. Můžeme zaměstnavatele leda přesvědčovat, protože zákon nám nedává žádnou oporu, abychom je k většímu využívání home office přiměli,“ uvedl s odkazem na nedostatečnou úpravu mobilní práce.

Zákoník práce totiž uvádí, že zaměstnanec se musí na práci z domova se zaměstnavatelem dohodnout, což znamená, že lidem nelze home office nařídit, jak se o to Babišova vláda — s nejvyšší pravděpodobností v rozporu se zákonem — na podzim pokusila. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) proto v pondělí v rozhovoru pro Český rozhlas předeslala, že vláda bude hledat cesty, „jak do soukromých pracovněprávních vztahů zasáhnout“, například skrze omezení počtu lidí v kancelářích.

Diskuse
MS
March 2, 2021 v 13.33
I Zelení jsou pro zavření podniků.