Maláčová neprosadila zvýšení životního minima. Vláda návrh zamítla

Jan Gruber

Vláda Andreje Babiše neschválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové na zvýšení životního a existenčního minima. Růst obou částek podpořili pouze ministři nominovaní ČSSD. Obě částky byly naposledy valorizovány v roce 2012.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na pondělním jednání vlády neprosadila navýšení životního a existenčního minima. Pro její návrh hlasovali pouze ministři nominovaní ČSSD. Maláčová usilovala o to, aby obě částky vzrostly zhruba o jedenáct procent. Životní minimum mělo nově činit 3790 a existenční minimum 2440 korun měsíčně. První a zároveň poslední valorizace životního a existenčního minima se uskutečnila v roce 2012.

„Vzhledem k významu životního a existenčního minima v systémech sociální ochrany je důležité částky životního a existenčního minima upravovat v souladu s vývojem spotřebitelských cen tak, aby jejich výše odpovídala nezbytným nákladům na výživu a ostatní základní osobní potřeby,“ uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí s tím, že od roku 2011 narostl index příslušných spotřebitelských cen o více než jedenáct procent a obě částky se v čase reálně propadaly.

Navýšení obou částek podporovalo i mnoho expertů a expertek. „S ohledem na to, že dnešní částky definují minimální standard pro život v naší zemi de facto před patnácti lety, je navýšení životního a existenčního minima skutečně relevantní,“ napsala v komentáři pro Deník Referendum vedoucí sekce zaměstnanosti a příjmů Institutu pro sociální inkluzi Alena Zieglerová.

Stejný názor zastával i hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. „Ekonomika roste, mzdy ještě víc, inflace také není úplně nulová. Takže zvýšení existenčního a životního minima po šesti letech má své opodstatnění. Celková cenová a mzdová hladina v ekonomice stoupá, tudíž je smysluplné, aby rostla i zmíněná minima. Jinak ztratí svůj dosavadní význam,“ shrnul pro server penize.cz.

Schillerová se zvýšení bránila

Navýšení životního a existenčního minimum ovšem dlouhodobě rozporovala ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). „Vláda jde cestou nikoli zvedáním těchto částek, ale naopak zvedáním minimální mzdy, protože to je motivační, aby to i nízkopříjmové skupiny o motivovalo pracovat,“ řekla krátce poté, co Maláčová záměr po nástupu do čela rezortu představila.

V mezirezortním připomínkovém řízení ministerstvo financí návrh odmítlo s poukazem na skokové zvýšení obou částek, které zatíží výdajovou stránku rozpočtu, a nárůst administrativních nároků na úřady práce, jimž se zvýší okruh klientů. Rezort práce a sociálních věcí ovšem namítl, že je s to potřebné finanční prostředky zabezpečit z vlastního rozpočtu a s úřady práce bylo opatření konzultováno, přičemž žádné obavy z nárůstu objemu práce nevznesly.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dále upozornilo, že ono skokové navyšování je dáno zákonem stanovenou valorizační podmínkou. Ta říká, že vláda může částky životního a existenčního minima každoročně zvednout tehdy, pokud v předchozím roce vzrostou náklady na výživu a další základní potřeby alespoň o pět procent. Pokud by tedy vláda ke zvýšení životního a existenčního minima nepřistoupila letos, příští rok by valorizační index činil více než třináct procent a růst částek by byl podstatně vyšší.

Životní a existenční minimum je využíváno hned v několika právních normách — například v zákonech o pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpoře, kde se jeho prostřednictvím zjišťuje nárok na některé z dávek a jejich výše. Dále se promítá do soudní praxe, konkrétně při stanovení alimentační povinnosti. A v neposlední řadě hraje důležitou roli v případě exekucí, neboť slouží k výpočtu nezabavitelné částky, která nemůže být postihnuta srážkami ze mzdy.

    Prosíme, podpořte naši práci

    Společně jsme přispěli ke konci éry Andreje Babiše. Nikdy by to nebylo možné bez vás. Naše práce ale není u konce. Denně budeme dohlížet na to, aby se slibované změny opravdu staly.

    Vaše podpora určuje naši sílu.

    Spolu #jsmeDR.

    Diskuse