Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na pondělním jednání vlády neprosadila navýšení životního a existenčního minima. Pro její návrh hlasovali pouze ministři nominovaní ČSSD. Maláčová usilovala o to, aby obě částky vzrostly zhruba o jedenáct procent. Životní minimum mělo nově činit 3790 a existenční minimum 2440 korun měsíčně. První a zároveň poslední valorizace životního a existenčního minima se uskutečnila v roce 2012.

„Vzhledem k významu životního a existenčního minima v systémech sociální ochrany je důležité částky životního a existenčního minima upravovat v souladu s vývojem spotřebitelských cen tak, aby jejich výše odpovídala nezbytným nákladům na výživu a ostatní základní osobní potřeby,“ uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí s tím, že od roku 2011 narostl index příslušných spotřebitelských cen o více než jedenáct procent a obě částky se v čase reálně propadaly.

Navýšení obou částek podporovalo i mnoho expertů a expertek. „S ohledem na to, že dnešní částky definují minimální standard pro život v naší zemi de facto před patnácti lety, je navýšení životního a existenčního minima skutečně relevantní,“ napsala v komentáři pro Deník Referendum vedoucí sekce zaměstnanosti a příjmů Institutu pro sociální inkluzi Alena Zieglerová.

Stejný názor zastával i hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. „Ekonomika roste, mzdy ještě víc, inflace také není úplně nulová. Takže zvýšení existenčního a životního minima po šesti letech má své opodstatnění. Celková cenová a mzdová hladina v ekonomice stoupá, tudíž je smysluplné, aby rostla i zmíněná minima. Jinak ztratí svůj dosavadní význam,“ shrnul pro server penize.cz.

Schillerová se zvýšení bránila

Navýšení životního a existenčního minimum ovšem dlouhodobě rozporovala ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO). „Vláda jde cestou nikoli zvedáním těchto částek, ale naopak zvedáním minimální mzdy, protože to je motivační, aby to i nízkopříjmové skupiny o motivovalo pracovat,“ řekla krátce poté, co Maláčová záměr po nástupu do čela rezortu představila.

V mezirezortním připomínkovém řízení ministerstvo financí návrh odmítlo s poukazem na skokové zvýšení obou částek, které zatíží výdajovou stránku rozpočtu, a nárůst administrativních nároků na úřady práce, jimž se zvýší okruh klientů. Rezort práce a sociálních věcí ovšem namítl, že je s to potřebné finanční prostředky zabezpečit z vlastního rozpočtu a s úřady práce bylo opatření konzultováno, přičemž žádné obavy z nárůstu objemu práce nevznesly.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dále upozornilo, že ono skokové navyšování je dáno zákonem stanovenou valorizační podmínkou. Ta říká, že vláda může částky životního a existenčního minima každoročně zvednout tehdy, pokud v předchozím roce vzrostou náklady na výživu a další základní potřeby alespoň o pět procent. Pokud by tedy vláda ke zvýšení životního a existenčního minima nepřistoupila letos, příští rok by valorizační index činil více než třináct procent a růst částek by byl podstatně vyšší.

Životní a existenční minimum je využíváno hned v několika právních normách — například v zákonech o pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpoře, kde se jeho prostřednictvím zjišťuje nárok na některé z dávek a jejich výše. Dále se promítá do soudní praxe, konkrétně při stanovení alimentační povinnosti. A v neposlední řadě hraje důležitou roli v případě exekucí, neboť slouží k výpočtu nezabavitelné částky, která nemůže být postihnuta srážkami ze mzdy.