Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) plánuje do konce letošního roku předložit návrh na zvýšení životního a existenčního minima o zhruba jedenáct procent. Životní minimum má narůst z 3410 na 3800 korun a existenční minimum z 2200 na 2450 korun. Proti se ovšem staví ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) s tím, že zvýšení životního a existenčního minima se promítne do nárůstu celkového objemu vyplácených dávek pro podporu v nezaměstnanosti a hmotné nouzi.

„Dvě třetiny příjemců dávek jsou lidé, kteří opravdu nemohou pracovat: senioři, zdravotně postižení, matky-samoživitelky… Myslím, si že by si navýšení velmi zasloužili,“ uvedla Maláčová v České televizi. Případné zvýšení přijde ministerstvo na 450 milionů korun ročně. Podle bilance z loňského roku a letošního prozatímního propočtu si to může bez větších problémů dovolit — sumu vyčleněnou na pomoc v hmotné nouzi totiž nespotřebuje, rezerva činí kolem dvou miliard korun.

Schillerová ovšem říká, že existuje řada dalších sociálních dávek pro lidi, kteří nemohou pracovat. Upozornila také na to, že zvýšení životního minima zprostředkovaně povede k větší dostupnosti dávek pro nezaměstnané nebo lidi v sociální nouzi. Řada z nich v minulých letech v důsledku zvyšování mezd a zpřísnění pravidel pro přidělování podpory na dávky ztratila nárok, přestože se stále pohybovali na hranici hmotné nouze.

Životní a existenční minimum neplní svůj účel

Podle ředitele Masarykovy demokratické akademie a bývalého premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) se obě minima měla zvýšit již dávno. „Tyto částky jsou nastavené za určitým účelem, a když se tak dlouho nezvýšily, vlivem inflace přestaly tento účel plnit. Daleko více lidí, především rodin s dětmi a důchodců, se důsledkem toho dostává do neřešitelných životních situací,“ uvedl Špidla pro Deník Referendum s tím, že možné zvýšení navrhované Maláčovou je spodní hranicí toho, co by stát měl udělat.

Životní ani existenční minimum se nezvýšilo od roku 2012. Minulá vláda to zdůvodňovala tím, že bude raději zvyšovat minimální mzdu, aby podpořila motivaci lidí pracovat místo pobírání sociálních dávek. V politice nezvyšování pokračuje i současná vláda v čele s politickým hnutím ANO. Tím si vysloužila kritiku od odborářů z Českomoravské konfederace odborových svazů, kteří se o růst životního a existenčního minima zasazují již čtyři roky.

Samotné životní či existenční minimum pobírá v České republice zhruba pětaosmdesát tisíc lidí. Využívá se ale především při výpočtu nároku na sociální podporu nebo při stanovování výše alimentační povinnosti soudem. Jeho další významnou funkcí je určení nezabavitelného minima pro osoby v exekuci či insolvenčním řízení. To k letošnímu roku vzrostlo na přibližně 6200 korun a skládá se právě z životního minima a normativních nákladů na bydlení. Exekučnímu řízení čelí v České republice téměř devět set tisíc lidí.