Minimální mzda v roce 2022 ve výši téměř dvaceti tisíc korun? Přesně takový je plán ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Ta do mezirezortního připomínkového řízení předložila novelu zákoníku práce, jež počítá s vytvořením valorizačního mechanismu, podle kterého by minimální mzda měla činit vždy 0,548 násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok.

Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě odhadů dalšího růstu průměrné mzdy předpokládá, že by se minimální mzda v roce 2020 zvýšila o rekordní tři tisíce sedm set na výsledných bezmála sedmnáct a půl tisíce korun měsíčně. Do roku 2022 by pak měla podle stanoveného valorizačního mechanismu dosáhnout bezmála dvaceti tisíc korun.

Předložená novela vychází ze závazku Programového prohlášení druhé vlády Andreje Babiše (ANO), ve kterém politické hnutí ANO a ČSSD slíbily, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. S tímto záměrem vládní kabinet v minulých měsících seznámil i sociální partnery na půdě tripartity. Zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců jej podpořili. Rozpory se ovšem objevily v otázce výše koeficinetu pro automatický výpočet minimální mzdy.

Odbory návrh vítají, zaměstnavatelé jsou proti

Předchůdkyně Maláčové v ministerském křesle Jaroslava Němcová (ANO) totiž původně navrhovala, aby výše minimální mzdy odpovídala 0,44 násobku průměrné mzdy v minulém roce s tím, že by vláda navíc mohla rozhodnout o jejím vyšším růstu, případně zmrazení. Svaz průmyslu a dopravy záměr na červnovém jednání tripartity přivítal. Proti se naopak postavila Českomoravská konfederace odborových svazů, která jej označila za neakceptovatelný.

Dnes je situace zcela opačná. „Výše minimální mzdy, která se blíží padesáti procentům průměrné mzdy, je pro nás mnohem přijatelnější,“ řekl Deníku Referendum odborový předák Josef Středula. „Záměr ministerstva je dobrý. Uvidíme, jak to celé dopadne po mezirezortním připomínkovém řízení. Ale s hospoádřskými výsledky České republiky nevidím důvod, aby byla minimální mzda nižší než padesát procent průměrného výdělku,“ dodal Středula.

„Je to nezodpovědný populismus paní ministryně v součinnosti s odborovou centrálou. Je to nepřijatelné. Ten návrh neodpovídá vývoji ekonomiky. Neodpovídá zdejší produktivitě práce,“ řekl Deníku Referendum prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „My jako zástupci zaměstnavatelů budeme zásadně proti. Je vidět, že paní ministryně nikdy nebyla v praxi a neví, jak fungují firmy,“ doplnil Hanák.

Novelu zákoníku práce vložilo ministerstvo do mezirezortního připomínkového řízení na konci minulého týdne. V následujícím měsíci se k němu mají možnost vyjádřit všechny rezorty, další ústřední orgány státní správy, zástupci zaměstnanců i zaměstnavatelů, profesní komory a krajská zastupitelstva. Po vypořádání všech připomínek návrh posoudí Babišův kabinet. V případě, že jej schválí, dostanou jej na stůl zákonodárci v obou komorách Parlamentu.