Kabinet Andreje Babiše (ANO) čeká každoroční debata o růstu minimální mzdy. S ohledem na skutečnost, že se koaliční partneři, ani odbory a zaměstnavatelé se svými požadavky nepotkávají, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předložila příslušný návrh nařízení do mezirezortního připomínkového řízení ve čtyřech variantách s tím, že rozhodnutí padne na některém z nadcházejících jednání vlády formou hlasování.

„Práce se musí vyplatit a pracovat musí být výhodnější než pasivní pobírání sociálních dávek. Pracovní příjem zaměstnanců odměňovaných minimální mzdou by měl dosahovat takové úrovně, aby byl dostatečně motivační a zajistil alespoň základní životní potřeby bez závislosti na sociálních příjmech, zejména v podobě dodatečných sociálních dávek chránících před hmotnou nouzí,“ shrnul rezort Maláčovou vedený ve svém materiálu.

Ten pracuje se čtyřmi variantami navýšení minimální mzdy ze stávajících 14 600 korun, a to:

1. o 400 korun na celkových 15 000 korun (12 410 korun čistého),
2. o 900 korun na celkových 15 500 korun (12 755 korun čistého),
3. o 1400 korun na celkových 16 000 korun (13 100 korun čistého),
4. o 1800 korun na celkových 16 400 korun (13 375 korun čistého).

Silnější z koaličních partnerů se kloní k nejméně štědré variantě, tedy růstu minimální mzdy jen o čtyři sta korun. ČSSD naopak prosazuje významnější navýšení, a to v intervalu od devíti do osmnácti set korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí současně v předloženém návrhu nařízení uvedlo, že za optimální považuje čtvrtou z možností. „Chtěla bych, aby minimální mzda vzrostla, co nejvíce to jde,“ napsala Deníku Referendum Maláčová.

„Pokud nechceme, abychom se stali zásobárnou levné pracovní sály, tak musí minimální mzda růst. Pracuje za ní zhruba sto padesát tisíc lidí. A i oni musejí platit účtenky. […] Ale není to jen o minimální mzdě, díky zaručeným mzdám vytváří tlak na zvýšení mezd v celé ekonomice, a to potřebujeme. Stále jsme v Evropě premianti v tom, že dáváme na mzdy příliš málo peněz a nepoměrně více na dividendy, které z naší země odtékají do zahraničí,“ rozvedla na sociálních sítích.

Zaměstnavatelé nechtějí přidat ani korunu

A neshodnou se ani odbory a zaměstnavatelé. Svaz průmyslu a dopravy se kloní k tomu, aby s ohledem na pandemii koronaviru a její dopady na podniky minimální mzda v příštím roce zůstala na nynějších hodnotách. „Nejedná se totiž jen o růst minimální mzdy, ale také všech osmi stupňů zaručené mzdy. A to nám dělá velký problém,“ uvedl po jednání tripartity v minulém týdnu prezident svazu Jaromír Hanák. Dodal ale, že zvýšení zaručeného výdělku o inflaci je představitelné.

„Přijatelným kompromisem je zvýšení minimální mzdy alespoň na úroveň Polska a Slovenska. Výkonost ekonomiky v těchto zemích je horší než v České republice, takže nevidím důvod, aby naše minimální mzda byla nižší než jejich. Nemůže přece platit rovnice, aby se zdejší ekonomice dařilo, ale zaměstnanci to ve svých peněženkách nepocítili,“ řekl Deníku Referendum předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Odborový předák dále poznamenal, že v mezinárodním srovnání výše minimální mzdy Česká republika výrazně zaostává, respektive patří k nejhorším v celé Evropské unii. To ostatně přiznává i rezort práce a sociálních věcí. „Přes mírné zlepšení za poslední období patří Česká republika stále mezi země s nízkou úrovní minimální mzdy,“ uvedl v důvodové zprávě návrhu nařízení vlády s tím, že nižší minimální mzdu mají jen v Bulharsku, Lotyšsku, Rumunsku, Maďarsku a Chorvatsku.

Ministerstvo rovněž poznamenalo, že pokud se zohlední cenové hladiny v jednotlivých zemích v podobě standardu kupní síly, postavení České republiky se v mezinárodním žebříčku dále propadne, a to na pátou příčku od konce. „Nepříznivě pro naši zemi vyznívá i srovnání se státy v rámci Visegrádské skupiny,“ dodal rezort. A poznamenal, že na Slovensku minimální mzda od příštího roku vzroste na 633 euro (16 821 korun) a v Polsku na 2 800 zlotých (16 520 korun).

V neposlední řadě ministerstvo v návrhu nařízení vlády konstatovalo, že navzdory pravidelnému zvyšování minimální mzdy v posledních několika letech zůstávala čistá minimální mzda pro jednotlivce (11 273 korun) hluboko pod hranicí příjmové chudoby (12 818 korun), přičemž jen schválení některé z posledních dvou variant jejího růstu v následujícím roce by zajistilo, aby tuto hranici — ovšem z loňska — překonala.

Pravidelná valorizace minimální mzdy

Rezort práce a sociálních věcí současně před více než dvěma měsíci předložil do mezirezortního připomínkového řízení novelu zákoníku práce, která má v souladu s programovým prohlášením kabinetu vytvořit závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Maláčová navrhuje, aby základní sazba minimální mzdy činila 0,5 násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok.

Návrh dále počítá s tím, že vláda získá možnost pozastavit automatický valorizační mechanismus v případě výrazného poklesu reálného hrubého domácího produktu. Ta bude moci v takovém případě minimální mzdu zvýšit buď jen částečně, nebo dokonce vůbec. Ministerstvo argumentuje tím, že v době nepříznivého hospodářského cyklu by nárůst minimální mzdy a tím vyvolaný tlak na obecný růst mezd mohl zapříčinit neadekvátní zvýšení inflace a přinést další negativní jevy.

S obdobnou, byť pro zaměstnance štědřejší iniciativou, přišla Maláčová již zkraje svého působení v Babišově vládě. Před dvěma lety navrhovala, aby minimální mzda odpovídala 0,548 násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství za předminulý kalendářní rok. Novela ovšem uvízla v legislativním procesu, když se na výši koeficientu pro pravidelný růst minimální mzdy nebyli s to dohodnout jak koaliční partneři, tak odbory a zaměstnavatelé.