Akce Férová práce a pracovní podmínky jako politické téma

Jan Gruber

Série kontrol Státního úřadu inspekce práce za účasti ministryně Jany Maláčové a jejího poradce Matěje Stropnického chce ve veřejné diskusi otevřít téma pracovních podmínek. Jaká opatření v dané oblasti slibují prosadit politické strany?

Ve zkratce lze říct, že pracovní podmínky, dodržování zákoníků práce a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou tématem toliko pro ČSSD. Ostatní politické strany se těmto otázkám ve svých volebních programech prakticky nevěnují. Foto @JMalacova

Série kontrol Státního úřadu inspekce práce, jichž se vedle kontrolorů namátkově účastní také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) společně se svým poradcem Matějem Stropnickým (nestr.), vzbudila nebývalý zájem médií a četné kontroverze. „Tohle je podle mě naprosto za hranou všeho,“ napsal šéfredaktor Respektu Erik Tabery. Další novináři a politikové obviňovali lídry pražské kandidátky ČSSD ze zneužívání inspekce pro předvolební kampaň. A Senát na základě požadavku Miroslavy Němcové (ODS) vyzval vládu, aby vydala ke konání Jany Maláčové stanovisko.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Podle právníků, které oslovil server idnes.cz, byla navíc účast ministryně a jejího poradce na kontrolní akci za hranou zákona, a to zejména z toho důvodu, že oba zveřejnili z jejího průběhu fotografie na sociálních sítích. Maláčová se Stropnickým nicméně hodlají inspektory i nadále doprovázet. A bývalý předseda Strany zelených navíc v několika rozhovorech — například v tom pro DVTV — prohlásil, že právě díky přítomnosti ministryně na inspekci se podařilo ve veřejném prostoru otevřít doposud opomíjené téma pracovních podmínek a práv zaměstnanců.

Má Stropnický pravdu? Zapomínají politikové na oblast práce, pracovně-právních vztahů a podmínek na českých pracovištích obecně? Přicházejí strany a volební koalice, které mají šanci zasednout v příští Poslanecké sněmovně, ve svých programech s opatřeními, jež by mohly zaměstnancům pomoci? Plánují posílit pravomoci Státního úřadu inspekce práce? Zabývají se problematikou agenturního zaměstnávání, švarcsystému nebo nerovnými podmínkami těch, kteří pracují na nejrůznější dohody? A věnují se novějším tématům, jimiž jsou například home office nebo právo na nezastižitelnost?

Akce Férová práce

Kontrolní akce s názvem Férová práce, která začala na přelomu letošního června a července, má za cíl odhalit problémy s dodržováním zákoníku práce a zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jde o jednu z nejrozsáhlejších kontrol, již Státní úřad inspekce práce v posledních letech podnikl. Zaměřuje se na čtrnáct velkých průmyslových provozů a osmapadesát podniků poskytujících služby na základě obchodních smluv nebo agentur práce. Účastní se jí přes dvě stě padesát inspektorů a bezmála sto třicet policistů cizinecké policie.


„Kontroly budou trvat několik měsíců. Jsme v situaci, kdy se ekonomika vrací do normálu. Epidemiologická situace vyžadovala omezování kontaktů a my jsme v tomto období nechtěli firmy ještě více zatěžovat, když se musely potýkat často i s existenčními problémy. Na druhé straně přibývá podnětů především na porušování pracovněprávních předpisů,“ uvedla Maláčová s tím, že inspektoři se zabývají zejména nelegálním zaměstnáváním, dodržováním pracovní doby, odměňováním zaměstnanců – zejména za přesčasy a práci o víkendech – a agenturním zaměstnáváním.


Podle Stropnického vyjádření z minulého týdne z průběžných výsledků kontrol vyplývá podezření na porušení platných právních předpisů u většiny případů. V rámci první etapy inspektoři odhalili nesrovnalosti u šestačtyřiceti z jedenasedmdesáti kontrolovaných zaměstnavatelů, v té druhé odhalili porušení zákonů ve dvaapadesáti z třiasedmdesáti případů. Jednalo se zejména o nedodržování pracovně-právních předpisů, například o systémová pochybení v oblasti evidence pracovní doby nebo o nelegální a zastřené agenturní zaměstnávání.

Pravice se tématu práce nevěnuje. KSČM stejně tak

Politické hnutí ANO doposud svůj volební program nepředstavilo, nezbývá proto než vycházet z toho minulého, který se však oblastí práce prakticky nezabýval. Programový dokument hovořil neurčitě pouze o tom, že „práce na černo se nesmí vyplatit“ a sliboval „zpřísnit a rozšířit opatření k boji proto ní“. Nejsilnější politická strana se dále před čtyřmi lety zavazovala zatraktivnit flexibilní úvazky s cílem snazšího skloubení rodinného a pracovního života, zlepšení odměňování pracovníků s ohledem na kvalitu a množství odvedené práce a zavedení předvídatelného systému navyšování minimální mzdy.

Ačkoli donedávna v průzkumech voličských preferencí vedoucí koalice Pirátů a Starostů slibuje, že se zasadí o „snazší sladění osobního a pracovního života, spravedlivé odměňování, férové smluvní vztahy a bezpečné pracovní podmínky“, ani její program mnoho konkrétních opatření nenabízí. Omezuje se toliko na zmínky o úpravě přivýdělků během rodičovské, snižování nerovného odměňování žen a můžu nebo na uzákonění valorizačního mechanismu pro růst minimální mzdy. A bez upřesnění uvádí, že Piráti se Starosty zajistí „trestání nelegálních agentur práce, které neplatí férovou mzdu.“

Slaďování rodinného a pracovního života, rozšíření stávající nabídky zkrácených úvazků a posílení flexibility trhu práce má ve svém programu i blok ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Dále se zavazuje zvýšit limity pro dohody o provedení práce a pracovní činnosti, čímž ovšem výčet připravovaných opatření ve sledované oblasti v zásadě končí. Koalice SPOLU má naopak v plánu právní rámec upravující pracovní podmínky proškrtat. „Zrušíme nejméně dvacet procent regulací, zákonů a vyhlášek — například školení o bezpečnosti práce u nevýrobních podniků nebo povinné lékařské prohlídky pro zaměstnance v kanceláři,“ avizuje.

Ani ostatní politické strany, jež mají šanci v nadcházejících volbách překročit hranici pěti procent nutnou pro vstup do Sněmovny, se tématem práce ve svých programech podrobněji nezabývají. Hnutí SPD se o něm nezmiňuje vůbec, Přísaha se věnuje pouze okrajové problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením a KSČM se omezilo toliko na čtyři stručné body. Bez dalšího upřesnění slibuje „poctivou odměnu za poctivou práci“, minimální mzdu ve výši dvaceti tisíc korun, pětatřicetihodinový pracovní týden při zachování mzdy a snižování rozdílu v odměňování žen a mužů.

Kontrolní činnost inspekce práce

Státní úřad inspekce práce podnikl v minulém roce necelých šestnáct tisíc kontrol, bezmála o deset tisíc méně než v roce předchozím, a uložil přes tři tisíce pokut, jejichž výše přesáhla dvě stě čtyřiasedmdesát milionů korun. Důvodem pro výrazné omezení kontrolní činnosti byla pandemie koronaviru, která si vyžádala přeložení některých jeho zaměstnanců k jiným správním úřadům – například na práce spojené s administrací programu Antivirus, realizace kontrol tohoto programu nebo k pomoci krajským hygienickým stanicím při trasování onemocnění covid-19.


Navzdory pandemii i v loňském roce významnou část činnosti tvořily kontroly prováděné na základě zaslaných podnětů. Těch úřad obdržel 5833, tedy o necelý tisíc méně než o rok dříve. Stejně jako v předchozích letech jich nejvíce – dvaašedesát procent – směřovalo do oblasti pracovně-právních vztahů, dále stěžovatelé upozorňovali na nedodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo na výkon nelegální práce. Inspektoři jich prošetřili 3809 a zjistili více než šest a půl tisíce porušení právních předpisů a to v 2061 případech, tedy u čtyřiapadesáti provedených kontrol.


Vedle kontrol na základě obdržených podnětů se Státní úřad inspekce práce věnoval i naplánovaným kontrolním akcím. Například v segmentu pracovně-právních vztahů zjistil porušení platných právních předpisů nejčastěji v oblasti odměňování zaměstnanců (2255 případů), pracovního poměru a dohod konaných mimo pracovní poměr (1399) a pracovní doby (748). Na úseku zaměstnanosti se inspektoři věnovali zejména odhalování a potírání nelegální práce. Celkově provedli 5557 kontrol, při nichž odhalili přes tři tisíce nelegálních zaměstnanců, ti nejčastěji pocházeli z Ukrajiny, Moldavska a Slovenska.

Právy pracujících se ve volebním programu zabývá jen ČSSD

Výjimku přestavuje jen ČSSD, která nejenže kapitolou Férové pracovní podmínky svůj volební program otevírá, ale ve srovnání s politickou konkurencí ji rozpracovala s vysokou mírou podrobnosti. Slabší ze stran vládní koalice se v případě volebního úspěchu zavazuje zavést pět týdnů dovolené pro všechny, pětatřicetihodinový pracovní týden nebo právo na nedostupnost mimo pracovní dobu coby „ochranu před digitálním otrokářstvím“. Slibuje rovněž pravidelně valorizovat minimální mzdu, aby činila nejméně padesát procent té průměrné, a zvyšovat platy ve veřejné sféře.

„Po vzoru německých Arbeitsgerichte nebo britského Employment tribunal zřídíme pracovní soudy, které budou zajišťovat pracovně-právní poradenství […] a ve zrychleném režimu rozhodovat pracovně-právní spory,“ představuje ČSSD další připravované opatření. Dále chce zamezit řetězení smluv na dobu určitou, omezit poměr agenturních pracovníků ve firmách na nejvýše deset procent z celkového stavu, bránit on-line kontrole zaměstnanců na pracovišti nebo uzákonit práci z domova tak, aby se zaměstnavatel podílel za zvýšených nákladech domácností a nesl odpovědnost za pracovní úrazy.

V neposlední řadě si ČSSD stanovila legislativně upravit nelegální a nehlášenou práci, jež spočívá například v krácení odvodů nebo ve vyplácení části mzdy „na ruku“, s cílem jejich snadnějšího prokazování Státním úřadem inspekce práce. Plánuje rovněž vytvořit „moderní pracovní úvazek“, který by nahradil rozličné dohody a zajistil všem pracovníkům při zachování stávající flexibility alespoň základní sociální zabezpečení. A slibuje, že všechny pracovní úvazky budou nově obsahovat příplatky za práci přesčas, během svátku a v nočních hodinách; a budou důsledně kontrolovány.

Jakkoliv se volební programy a praktické kroky, jež ta která strana následně ve vládní nebo opoziční roli po volbách realizuje, mohou odlišovat, dávají alespoň základní představu, jak o jednotlivých tématech jejich představitelé uvažují, zda je pokládají za podstatná a mají-li představu o možných řešeních. Ve sledované oblasti práce tak platí, že jediným politickým subjektem, jenž právům zaměstnanců věnuje zvýšenou pozornost, je ČSSD. Všechny ostatní se jí zabývají povýtce okrajově, nedůsledně a povrchně.

Diskuse