Ačkoli se podíl digitální práce u různých profesí liší, staly se počítače s připojením na internet v posledních letech pro drtivou většinu lidí neodmyslitelným pracovním prostředkem. Kupříkladu v Německu se bez počítače v práci obejde už jen asi desetina zaměstnaných.

Vývoj kompaktních přenosných zařízení jako chytrých telefonů a tabletů za současného rozšíření a zlevnění mobilního internetu pak přinesly významnou časovou a prostorovou flexibilizaci práce: Celou řadu pracovních úkonů lze najednou provádět kdykoli a odkudkoli.

To představuje na jednu stranu velkou šanci, aby lidé získali zpět autonomii při rozhodování o svém čase, která byla donedávna výrazně omezena nutností docházet v pevně stanovenou dobu na pracoviště. Technické možnosti nyní zaměstnancům a zaměstnankyním umožňují přizpůsobit to, kdy a kde budou pracovat, daleko lépe jejich přáním a potřebám v ostatních důležitých oblastech jejich života jako jsou rodinné a přátelské vztahy nebo volnočasové a společensky prospěšné aktivity.

Že o to je mezi pracujícími poptávka, ukazuje mimo jiné Indikátor subjektivní kvality pracovního života, nástroj, který byl vyvinut Výzkumným ústavem bezpečnosti práce ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd. Účelem je získání měkkých dat o pracovních podmínkách v České republice. Jeho respondenti přikládají vysoký význam dostatečnému prostoru pro mimopracovní aktivity (po jistotě zaměstnání, výši mzdy a jejím spravedlivém stanovení).

Nejrůznější flexibilní formy práce jsou tak stále častěji součástí kolektivního vyjednávání i debat na úrovni legislativy, naposledy v souvislosti s novelou zákoníku práce.

Pracovní mail si tě najde

Digitální flexibilita má však i svou odvrácenou tvář, které je potřeba věnovat pozornost: nepřetržitá zastižitelnost, která stírá potřebné hranice mezi prací a volným časem, ohrožuje především psychické zdraví zaměstnaných a příslib kvalitnějšího života proměňuje v jeho pravý opak.

Přispívá kromě toho k neustálému zrychlování oběhu informací a intenzifikaci práce, která začíná narážet na kognitivní hranice člověka a generuje velké množství nezaplacené práce přesčas — málokde se počítá s jejím vykazováním jako regulérní pracovní doby.

O jak rozšířený fenomén se jedná, ukazují výsledky každoročního průzkumu německé odborové konfederace DGB Index dobré práce: V roce 2015 odpovědělo 53 procent respondentů, že se od nich alespoň občas očekává, že budou přes email nebo po telefonu k dispozici i po pracovní době. Bezmála čtvrtině zaměstnaných se to stává často nebo velmi často. U nich pak výrazným způsobem stoupá pocit uhnání a pocit, že pracují pod časovým tlakem: 74 procent z nich se tak cítí velmi často nebo často — oproti 50 procentům těch, kteří musí být mimo pracovní dobu zastižitelní zřídka nebo nikdy.