Minimální důstojná mzda přesahuje dvaatřicet tisíc. Většina lidí na ni nedosáhne

Jan Gruber

Minimální důstojná mzda, jež poskytuje dostatek prostředků k životu, který je společností vnímaný jako standardní, činí 32 438 korun, říká platforma pro minimální důstojnou mzdu.

Minimální důstojná mzda má člověku umožnit žít obyčejným, ale materiálně důstojným životem a cítit se plnohodnotným členem společnosti. Grafika dustojnamzda.cz

Většina českých pracujících není za svou celodenní práci důstojně oohodnocena, vyplývá z výpočtu odborníků sdružených v neformální platformě pro minimální důstojnou mzdu, podle nichž by měla adekvátní odměna činit nejméně 32 438, a v případě Prahy 37 987 korun měsíčně. Oproti loňskému roku výše minimální důstojné mzdy vzrostla o 3,1 procenta, tedy o 975 korun měsíčně v republikovém průměru, a o 1137 korun pro Prahu.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

„Minimální důstojnou mzdu definujeme jako odměnu za práci za běžnou pracovní dobu, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard,“ vysvětlila sociální antropoložka Lucie Trlifajová, jež působí v Centru pro společenské otázky SPOT a Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky.

Výpočet minimální důstojné mzdy vychází z osmi kategorií běžných výdajů, pro něž expertní kolektiv stanovil základní standardy a následně z dostupných dat vyčíslil, jakou částku musejí pracující vydělat, aby na ně dosáhli. Jedná se o náklady na bydlení, nákup potravin, oblečení a obuv, výdaje na dopravu a telekomunikační služby. Dále úhrady spojené se zdravím, hygienou a volným časem. A zohledněny jsou i jisté úspory.

Autorky a autoři uvedli, že minimální důstojná mzda na rozdíl od běžně používaných nástrojů pro popis úrovně odměňování umožňuje vedle příjmové uchopit i stránku výdajovou a ukázat, co si mohou pracující za svou odměnu pořídit. Koncept totiž vychází z představy, že práce na plný úvazek by lidem měla umožnit vést důstojný život a pokrýt běžné potřeby. „Do debaty o mzdách tím vnášíme pohled zaměstnaných a jejich životních podmínek,“ vysvětlují svou metodologii.

„Chceme přiblížit, jaká hladina mezd nabízí důstojné živobytí,“ upřesnila Trlifajová. „Navazujeme na podobné zahraniční iniciativy z posledních třiceti let, neboť se ukázalo, že minimální mzda pomalu přestala plnit svou ochranou funkci a dnes již nezaručuje ani elementárně důstojný život,“ uzavřela s tím, že adekvátní mzdové ohodnocení představuje základ sociální smíru, jak ostatně uvádí i Všeobecná deklarace lidských práv.

Minimální mzda je výsledkem politického vyjednávání mezi odbory, zaměstnavateli a státem. Minimální důstojná mzda se oproti tomu snaží vyčíslit, kolik by pracující museli vydělávat, aby byli schopni pokrýt výdaje, které jim zajistí základní materiální standard. Grafika dustojnamzda.cz

Většina lidí na minimální důstojnou mzdu nedosáhne

Podle údajů Českého statistického úřadu činila průměrná měsíční mzda ve druhém čtvrtletí letošního roku 34 271 korun, což je sice o 1883 korun více, než na kolik expertní kolektiv stanovil výši minimální důstojné mzdy, ale na průměrnou mzdu většina pracujících nedosáhne. Realitu českých domácností lépe vystihuje mzdový medián, který ve stejném období jen lehce překročil hranici devětadvaceti tisíc korun, konkrétně 29 123.

Současně je třeba zdůraznit, že navzdory růstu průměrné mzdy o půl procentního bodu ve srovnání s minulým rokem, reálné mzdy — zejména vinou více než tříprocentní inflace — o 2,5 procenta poklesly, což — jak uvádějí statistici — je  „v novodobé historii bezprecedentní s výjimkou čtvrtého čtvrtletí roku 2013, kdy byl meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou, která vedla ke spekulativnímu přelití části mzdových prostředků do roku 2014“.

Dále nelze zapomínat, že úroveň odměňování se v jednotlivých regionech výrazně odlišuje. Zatímco v Praze si pracující vydělají průměrně 42 435 korun měsíčně, v Karlovarském kraji se průměrná mzda pohybuje stále pod hranicí třiceti tisíc korun. A o mnoho více se lidé nevydělají ani v dalších krajích, včetně těch bohatších, jakými jsou například Středočeský (36 134 korun měsíčně), Jihomoravský (33 049) nebo Plzeňský (32 681).

Rozdíly ve výdělku mají také významný genderový aspekt. Ačkoli se mediánová mzda žen meziročně nepatrně zvýšila, zatímco mzdy mužů o jedno procento poklesly, ty i v druhém čtvrtletí letošního roku stále vydělávaly bezmála o pět tisíc korun měsíčně méně. Jejich mediánová mzda činila 26 489 korun měsíčně, muži si přitom přišli na 31 450 korun měsíčně.

Výši odměny za práci současně ovlivňuje i aktivita odborů, respektive existence kolektivní smlouvy. Údaje z minulého roku jasně ukazují, že na pracovištích s kolektivní smlouvou lidé vydělávali výrazně více než ti, jimž se ji se svým zaměstnavatelem nepodařilo dojednat. Průměrná mzda pracovníků chráněných kolektivní smlouvu byla o více než šest, mediánový dokonce o sedm tisíc korun měsíčně vyšší, přičemž nicméně rostly i rozdíly v odměňování žen a mužů.

Text vychází ve spolupráci se zastoupením nadace Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Diskuse